Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí odmítnul dovolání zákazníka, který při průchodu bezpečnostním detekčním rámem byl zadržen ochrankou obchodu. Bezpečnostní detekční rám ačkoliv nic neukradnul, vydal zvukový signál vyjadřující opak. Zadržení ochrankou a omezení osobní svobody, považoval zákazník za porušení svých osobnostních práv a rozhodnul se pro soudní spor pro ochranu svých práv.
Ochrana majetku
Soudy stanovili, že v daném případě nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv zákazníka a ochranka obchodu jednala v souladu se zákonem, kdy při podezření z krádeže omezila jeho osobní svobodu v souladu s trestním řádem, jak je uvedeno v naší tabulce „jak zákon káže“
Ilustrační foto
Ochranka nesmí překročit meze, především s ohledem na užití násilí, které by vedlo k újmě na zdraví a nebylo nutné.
V tomto rozhodnutí můžeme spatřovat především zájem na ochranu majetku obchodních domů, supermarketů, aj., které jsou pod enormním tlakem kapsářů a drobných zlodějů, které činí z majetkového hlediska těmto společnostem velké škody.
Jak zákon káže…
Trestní řád
§ 76
(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
Citace části odůvodnění z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 30 Cdo 2382/2004 ze dne 15. 7. 2005
Soud pak mimo jiné poukázal nato, že žalobce v době, kdy již byla přivolána policie chtěl prodejnu prvního žalovaného opustit. K omezení osobní svobody žalobce žalovanými (sice) došlo, avšak stalo se tak v časově nezbytné míře a nikoliv způsobem, který by z objektivního pohledu mohl být soudem považován za neoprávněný zásah do práv chráněných ustanovením § 11 o.z. Žalovaní ve vzájemné spolupráci činili potřebné kroky k ochraně majetku a bylo na žalobci, byť se nedopustil nedovoleného jednání, aby v zájmu objasnění věci s pracovníky žalovaných spolupracoval.
Přiměřenost
Avšak i samotné zadržení ochrankou musí být provedeno v souladu s právem, kdy ochranka nesmí překročit meze, především s ohledem na užití násilí, které by vedlo k újmě na zdraví a nebylo nutné. Každý případ je nutné posoudit samostatně, toto rozhodnutí nám může ukázat, jak soudy posuzují obdobné případy. Máme – li však pocit, že ochranka překročila své oprávnění, došlo k neadekvátnímu napadení, či urážlivému jednání, doporučuje vyhledat právní odborníka a konzultovat další postup.
Úplné znění Rozhodnutí Nejvyššího soudu nalezneme na webových stránkách Nejvyššího soudu pod sp. zn.: 30 Cdo 2382/2004, při jeho přečtení zjistíme, že řeší i další zajímavé otázky. Můžeme článek zakončit tvrzením, že dané rozhodnutí patří v odborné veřejnosti k těm diskutovanějším a dělí odborníky na dva tábory.