Všechno má svůj začátek a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nebude výjimkou. V prostředku městské hromadné dopravy byla prováděna klasická kontrola jízdenek, kdy jeden z cestujících, který jízdenku držel v ruce, ji odmítnul předložit a chtěl vystoupit.
Revizoři samozřejmě cestující tím pádem považovali za černého pasažéra a pokusili se jej zastavit. Následně vznikla fyzická potyčka, kdy cestujícího natlačili na plot a v této pozici vyčkali až do příjezdu policie.
Zákon o drahách
Zákon výslovně nestanovuje právo revizora využít násilí k zadržení cestující, který odmítá předložit ke kontrole platný jízdní doklad a neprokáže se platným dokladem totožnosti. Zákon o drahách hovoří o oprávnění vyzvat cestujícího, aby revizora následoval na pracoviště veřejné správy k zjištění totožnosti nebo setrval na místě do příchodu oprávněné osoby k zjištění totožnosti.
Zde můžeme spatřovat jeden z problémů. Jak však platně ochránit majetkové zájmy dopravce proti cestujícím, kteří této výzvy neuposlechnou?
„Soud právo zná“
Soud v daném případě rozhodnul a stanovil, že využití přiměřené síly k zadržení „černého pasažéra“ s ohledem na skutkový děj, kdy v rámci fyzické potyčky mezi revizorem a cestujícím došlo ze strany revizora k využití nutné obrany.
Revizor nesmí však využít k zadržení cestující zcela nepřiměřené síly, vůči útoku, který je proti němu veden. Dvě roviny, rovina osobnostních práv cestujícího a jeho práva na osobní svobodu a rovina ochrana majetkových zájmů dopravce. Podmínkou těchto situací je možné zadržení cestujícího s následným kontaktováním policie, která jako jediná může činit další kroky.
Jak zákon káže…
Zákon o drahách
§ 37
(5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen
b)
na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému , nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)],
d)
na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 09.09.2010, čj. 1 As 34/2010 – 73
citace právní věty
II. V situaci, kdy cestující nepředloží platnou jízdenku a následně nesplní ani sekundární povinnost dle § 37 odst. 5 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, totiž povinnost dle výzvy pověřené osoby buď následovat ji na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, útočí na zájem chráněný zákonem, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele. V takovémto případě je nutná obrana ze strany revizora nebo jiné pověřené osoby přípustná, a to možností odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky [§ 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích].
Rozsudek Nejvyššího správního soudu
Rozsudek Nejvyššího správního soudu v tomto případě obsahuje velice podrobné a rozsáhlé pasáže poměrně složité právní tématiky. Tento rozsudek může určitě chápat jako průlomový, kdy svoboda člověka nemůže být chápána absolutně, ale v kontextu taktéž ochrany majetkových zájmů druhé strany. Jedno je jisté, rozhodnutí vyvolává silné reakce a nekonečné diskuse. Můžeme jedině doporučit si jej vyhledat na veřejně přístupných webových stránkách Nejvyššího správního soud pod sp. zn.: 1 As 34/2010 – 73.