Bezhlučný budík: nejnovější vynález tento ušetří ctěným pánům i dámám sluch po ránu. Místo zvučícího plechového ústrojí obsahuje nový přístroj zdroj elektrického napětí a pružné kabely s elektrodami. Elektrody se napojí ku tělu kupříkladu pomocí prstenu. Vstávání ranní obejde se tak bez zbytečného lomozu, spáče probudí snadno elektřina.
Tento bláznivý vynález z období průmyslové revoluce se naštěstí neujal. Přesto by možná býval vyřešil jeden nepříjemný problém. Tím je pro mnoho „spáčů“ tlačítko „snooze“ (anglicky „zdřímnutí“, „šlofík“). Po jeho zmáčknutí nenásleduje hbité vyskočení z pelechu, nýbrž ještě pět minut sladkého spánku. A tohle tlačítko se dá samozřejmě mačkat opakovaně.
Mohl by tenhle problém mít nějaké ekonomické východisko? Mohlo by člověka udržet na nohou vědomí, že příliš dlouhým spánkem nějaké peníze získá či případně ztratí? Řešení existuje. Jmenuje se behaviorální ekonomie. Jak lze odvodit z názvu, jde o propojení klasické ekonomie s psychologií a to zejména s důrazem na rozhodovací procesy. Například Dean Karlan, profesor ekonomiky na univerzitě Yale, se snažil zhubnout. Slíbil tedy kamarádovi ze školy, že každý týden, který se mu nepodaří zhubnout o zhruba půl kila, mu zaplatí tisíc dolarů. Za několik týdnů se mu podařilo shodit 5 kilo, o žádné dolary přitom nepřišel. Další ekonom, Tim Hardford, uložil u jisté finanční společnosti tisíc dolarů. Domluvil se s ní, že za každý týden, za který neodcvičí 200 kliků a sedů-lehů, odešle 10 % z částky charitě.
Na základě takových zkušeností vzniklo v prostoru internetu několik projektů, které nabízí podobnou službu: StickK, GymPact a 21 Habit. StickK.com je nejstarší, založil ho již jmenovaný ekonom Dean Karlan. Lidé na jeho webu dali v sázku už více než 10 milionů dolarů a dali si přes 150 tisíc cílů. Služba funguje jednoduše. V prvním kroku si zvolíte jakého konkrétního cíle chcete dosáhnout (s případnými podrobnosti jako do kdy, jak často a podobně). V dalším kroku zadáte číslo kreditní karty a určíte, kolik dolarů se má strhnout při nedodržení části (nebo celého) závazku. Zadáte taky, kam se mají „prohrané“ peníze po skončení období závazku poslat – například na charitu. Ve třetím kroku se zadá „rozhodčí“ - někdo, kdo kontroluje, jestli systému reportujete svůj skutečný úspěch. Nakonec můžete – podobně jako v sociálních sítích – rozšířit mezi známé a uživatele webu informaci o svém novém cíli a čekat na jejich povzbuzujícíc komentáře.
A když jsme byli u toho vstávání – na nedávné tuzemské akci Startup Weekend zazněl nápad s pracovním názvem „Wake or Pay“ - tedy vstaň nebo zaplať. Funkce „snooze“ v něm měla být zpoplatněná jedním dolarem. Tým však nakonec nápad vzdal (pustili se místo toho do automatické výroby HTML a CSS z připravené grafiky webu na Photoshopu). Škoda. Zbyde nám tak jen aplikace na iPhone Wake up or Pay, která však jen klade otázky a po ránu poučuje o nevýhodách pozdního vstávání. Což ovšem neúčinkuje tak, jako reálný zásah do peněženky...