Výživné během manželství

Navštěvovat soudní síň ve sporu mezi manžely a přitom se nebude projednávat rozvod? I takové případy se stávají, kdy jeden z manželů si nepřeje ukončit manželské soužití, ale udržet fungující vztah. Vztah, který funguje v rovině soužití, avšak jak to v naší společnosti bývá, „peníze jsou vždy na prvním místě.“ Zákon stanovuje, že manželům jest dána vzájemná vyživovací povinnost s důrazem na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň manželů.

Příloha: Jak zákon káže…

• Zákon o rodině

§ 91

(1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost.

(2) Neplní-li jeden z manželů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.

(3) Tato vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí.

Určení vyživovací povinnosti

Jeden z manželů může například zapírat své skutečné příjmy nebo nedostatečně přispívat na společnou domácnost. Tento institut má vyrovnat nepoměr v manželském soužití z hlediska majetkoprávního a v odůvodněných případech poskytnout jednomu z manželů možnost podat návrh na určení vyživovací povinnosti k soudu. V návrhu je nutné konkretizovat problematiku, popsat rodinný vztah, vyživovací možnosti manželů, odmítnutí dobrovolného plnění druhého z manželů, apod.

Příloha: Jak zákon káže 2

• Nejvyšší soud Cpj 36/77

K významným povinnostem manželů patří i vzájemná vyživovací povinnost, kterou manželé chápou především jako povinnost morální a plní ji dobrovolně. Je ve výjimečných případech je třeba zákroku soudu při určování výživného mezi manžely.

Ve věcech výživného mezi manžely musí být dokazování zaměřeno především na zjištění, zda a z jakého důvodu některý z manželů neplní svoji vyživovací povinnost, jaké jsou osobní, rodinné a majetkové pověry manželů, jaké jsou odůvodněné potřeby navrhovatele a schopnosti a možnosti povinného manžela. Je třeba zjišťovat a posuzovat otázku péče manželů o společnou domácnost.

Dobré mravy?

Odůvodněný a spravedlivý požadavek na určení vyživovací povinnosti vůči manželovi při splnění podmínek nemůže být považován za návrh v rozporu s dobrými mravy. Jiná by byla situace, která bývá bohužel obvyklá, když jeden z manželů opustil druhého. A to z důvodu mimomanželskému poměru nebo jiného obdobného jednání a následně by požadoval výživné.

Zkoumání do hloubky

Jak již nastiňuje výše uvedené rozhodnutí soud, bude zkoumat situaci rodiny do hloubky. K zjištění a přiznání vyživovací povinnosti mezi manžely se budou zkoumat odůvodněné potřeby, schopnosti, možnosti a vzájemné majetkové poměry. Nevzdal se manžel/ka výhodného zaměstnání? Z jakého důvodu? Jaké jsou náklady na společnou domácnost? Apod.

Příloha: Jak zákon káže 3

• Zákon o rodině

§ 96

 (1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.

 (2) Výživné nelze přiznat, jestliže by to bylo v rozporu s dobrými mravy.

Peníze a láska

Pokud takto upravené majetkové poměry mezi manžely soudem zachrání manželství před rozvodem a přinesou teplo rodinného krbu, bude záležet případ od případu. Článkem jsme si nastínili možnosti, které nám zákon v manželství dává a umožňuje. Nezapomínejme i v našem právním státě bude tím nejlepším řešením lidská domluva.