Jaká jsou naše práva při krádeži v restauraci aneb Pane vrchní, kde mám kabát?

Subjekt, který poskytuje ke své činnosti možnost odkládání věci, odpovídá za škodu fyzické osobě na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají. Jedná se o restaurační provozovny, kavárny, vinárny apod., kde dochází k odložení věcí zákazníků. Odložení věcí je spojeno se samotným poskytováním služeb, kdy nejčastějším příkladem může být v klasické restauraci odložení kabátu na věšák. Kdyby se však jednalo např. o výčep, nebo bufet, kde je obvyklé, že si zákazníci svou objednávku vezmou sebou, není splněna podmínka spojení odložení věcí se samotným poskytováním služeb.

Když nemůžeme opatrovat, máme právo na náhradu

Zákon pojmově taktéž stanovuje, aby došlo ke situaci, kdy zákazník ztrácí nad odloženou věcí „bezprostřední dozor“ a nemůže ji tak sám opatrovat. Příkladem může být kabát položený na vedlejší volné židli. Pokud nezřídil provozovatel místo pro odkládání věcí formou věšáku, nebo šatnu aj., bude odpovídat za škodu na věcech, které byly odloženy tam, kde se věci tohoto druhu zpravidla odkládají. Naopak, jsou – li prostory šatny, nebo věšáku, nebude provozovatel odpovídat za škodu způsobenou na věcech, které nebyly odloženy v těchto zřízených prostorech. Zákazník však musí mít objektivní možnost zjistit, že se k tomuto určené prostory v podniku nacházejí.

Jednalo – li by se o šatnu s obsluhou, řídí se vztah zákazníka institutem smlouvy o úschově a dochází k jinému právnímu posouzení věci.

Příloha: Jak zákon káže…

• Občanský zákoník

§ 433

(2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

 (3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou.

Kdo nese odpovědnost?

Který subjekt nese právní odpovědnost? Bude to fyzická nebo právnická osoba, která provozuje výše uvedenou činnost. Oprávněným subjektem k náhradě škody je fyzická osoba, která v podniku využívá služby s podnikem spojeným. Nezáleží, zda ztracená, nebo poškozená věc je vlastnictvím této fyzické osoby. Zbavit se odpovědnost může provozovatel například v případech, které jsou spojeny s vnějšími příčinami, jakožto povodeň, zemětřesení apod.

Rukavice a šál se ztratily společně s kabátem? Tyto věci jsou chápány jako věci náležející k věci hlavní a jsou s ní obvykle používány, tj. v tomto případě kabát. Není nutné škodu uplatňovat přímo u majitele restaurace, zákazník často nemůže vědět, kdo je v podniku oprávněn vyřizovat tyto záležitosti ztrát věcí, kdo řídí podnik, postačí uplatnění u vedoucího provozovny nebo jiného pracovníka provozovny.

Dohodou nebo prohlášením…

Je stanoveno, že odpovědnosti v těchto případech se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou. Oznámení u věšáku, že za odložené věci se neručí, jsou právně nerelevantní, taktéž dohoda uzavřená se zákazníkem, že provozovatel nenese odpovědnost za jeho svršky by byla neplatná.

Není důležité, že škodu na odložených věcech způsobil samotný majitel, zaměstnanec, nebo věc odcizil zloděj, Jedná se o objektivní odpovědnost subjektu a proto má zákazník právo na náhradu škody dle § 433 a násl. Obč. Zák.

Dle práva…

Tento a následující články v tématice odpovědnosti za škodu za vnesené a odložené věci nemohou v plném rozsahu uchopit složitou právní matérii. Účelem je čtenáři poskytnou základní přehled jeho možných oprávnění. Můžeme jedině doporučit se v případě vyšší škody, nebo nejistoty obrátit na služby advokáta a plně si zajistit odpovídající právní zastoupení, jenž bude na provozovatele dostatečně působit k úhradě způsobené škody.