Dohody o provedení práce doznají velkých změn

Problematiku novely zákoníku práce jsme otevřeli článkem Novela zákoníku práce 2012. Ve druhém dílu s názvem Pracovní poměr na dobu určitou jsme se dotkli dočasného přidělení k jinému zaměstnavateli a výpovědních důvodů. V části třetí jsme rozebírali vyplácení mzdy a nárok na dovolenou. Text níže je zakončením čtyřdílné série.

Snaha o vzkříšení konkurenčních doložek

Nástrojem, jehož využívání se stalo pro zaměstnavatele příliš zatěžujícím, je konkurenční doložka. Konkurenční doložka chrání zaměstnavatele před rozšiřováním jejich know-how, brání zaměstnancům odcházejícím od zaměstnavatele, aby po určitou dobu vykonávali činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo činnost mající vůči němu soutěžní povahu. Podstata konkurenční doložky spočívá v tom, že zaměstnanec, který získal u zaměstnavatele určité informace, poznatky, znalosti nemůže vyhledat po dobu až 1 roku konkurenční zaměstnání. Zaměstnavatel pak tomuto zaměstnanci platí po dobu trvání konkurenční doložky náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Poruší-li zaměstnanec konkurenční doložku a vykonává konkurenční činnost, zaplatí v konkurenční doložce určenou pokutu. Naopak neplatí-li zaměstnavatel svému bývalému zaměstnanci náhradu mzdy ani do 15 dnů od její splatnosti, může zaměstnanec konkurenční doložku vypovědět a následující kalendářní měsíc již vyhledat jakoukoliv, i konkurenční, práci.

Původně byla konkurenční doložka hojně využívána, neboť zaměstnavatel nemusel zaměstnanci po dobu zákazu konkurenční práce nic platit. Následně v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ČR došlo k zavedení povinnosti platit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a původní nadšení zaměstnavatelů opadlo. Často se objevily případy, kdy zaměstnanec s konkurenční doložkou odešel z práce a celý rok seděl doma vyživován z náhrady mzdy plynoucí z konkurenční doložky. Pro zaměstnavatele se zaměstnanec s konkurenční doložkou stal po skončení zaměstnání pouze zvýšenou finanční zátěží a konkurenční doložka se až na větší společnosti přestala využívat.

Zákonodárce se tento institut snaží novelou zákoníku práce podpořit. Zásadní změna spočívá v tom, že zaměstnavatel již nebude muset zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, ale toliko ve výši poloviny průměrného výdělku (pokud se se zaměstnancem nedohodnou jinak). Finanční zátěž zaměstnavatele tak klesne na polovinu a rovněž zde bude zvýšená motivace pro zaměstnance, aby vyhledal práci, když nebude dostávat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, ale pouze její část.

Dohoda o provedení práce již s odvody

Mezi základní pracovně-právní vztahy patří vedle pracovního poměru založeného pracovní smlouvou i pracovní vztah založený dohodami o pracích mimo pracovní poměr. Takové dohody se nazývají dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti novelou téměř žádných změn nedoznala; jinak je to s dohodou o provedení práce.

Dohoda o provedení práce byla vždy institutem hojně využívaným všemi zaměstnavateli. Mezi výhody patří zásadní neformálnost, když zákoník práce neupravuje žádné náležitosti, jež by tato dohoda musela mít, stanoví toliko, že musí být písemná. Neupravuje způsoby ukončení dohody a ponechává tak na smluvních stranách, aby si svá práva a povinnosti upravili takřka libovolně. Práce na základě dohody o provedení práce nepodléhá odvodům sociální a zdravotního pojištění a nepřináší zaměstnavatelům zvýšenou administrativní zátěž. Snad jedinou nevýhodou dohody je rozsah práce, který nesmí přesahovat 150 hodin.

Novela zákoníku práce tuto dohodu změní, především pokud jde o odvody. Ač i nadále půjde o dohodu umožňující upravit oběma smluvním stranám (zaměstnavateli i zaměstnanci) svá práva a povinnosti takřka dle libosti, zavádí i u této dohody povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce, který v kalendářním měsíci dosáhne započitatelného příjmu v částce vyšší než 10.000,- Kč, bude účasten nemocenského, důchodového i zdravotního pojištění a zaměstnavatel bude povinen takového zaměstnance k příslušným pojištěním zaevidovat.

Současných výhod dohody o provedení práce tak budou moci využívat pouze zaměstnavatelé, kteří zaměstnanci neposkytují započitatelný příjem v částce vyšší jak 10.000,- Kč. Novela rovněž zavádí novou povinnou náležitost, a sice dobu, na kterou je dohoda uzavírána. Výhodou pro obě smluvní strany může být zvýšení požadovaného rozsahu práce ze 150 hodin na 300 hodin, ač tato výhoda zřejmě nepřeváží nevýhody výše uvedené.

Závěrem k novele zákoníku práce

Jako každý nový právní předpis i tato novela teprve vstupuje do právního života a není tak zcela jasné, zda a jak budou nové instituty, novelou přinášené, fungovat. Teprve rozhodovací praxe soudů ukáže, jak si vyložit některá problematická ustanovení, jež nejsou zcela zřejmá, a jak se vypořádat s otazníky, které novela přináší. Právo není exaktní věda a i věci zdánlivě jasné mohou být v „právním“ jazyce vykládány jinak.

Autor působí v advokátní kanceláři Tomáš Rašovský.