Že studijní materiály dostanou virtuální podobu? Blízká hudba budoucnosti… Co získají studenti nákupem čteček a co ušetří na e-knihách? Jak se k digitalizaci postaví univerzitní knihovny? Že e-knihy jednou předčí obrovské odborné bichle? Aspoň na chvíli ano… Že si čtenáři v knihovnách trochu ztenčí své výpůjčky? I to je reálné. A podrobnosti o DRM čtěte v následujících řádcích.
Virtuální skripta, v tom spočívá modernizace
Představa lehké tisícistránkové knihy je ideální a lákavá. Netahat s sebou 5 velikánských knih, abychom mohli sdílet informace s odborníky, profesory a učenci, to prostě nelze nevyužít. Tento fakt opět nahrává e-čtečkám a e-knihám. Existují nějaké výhody pro studenty? Tvrdí se, že e-knihy klasické knihy jen tak nenahradí a také, že čtečky byly navrženy spíše pro čtení ve volném čase. Vědci, zabývající se studiemi o využitelnosti e-čteček v univerzitním prostředí argumentují jasnou nevýhodou čteček a to tou, že neumí kvalitně vyhledávat reference a postrádají lepší psaní poznámek. Dále by studentské čtečky měly poskytovat jiné služby. Další psychologický mínus spočívá ve známém knižním rozmístění textů i obrázků a proto míra zapamatovatelnosti klesá. Také tuto novou technologii nemáme řádně v krvi, takže čteme v podstatě pomaleji než klasickou knihu. Vězte, že tato fakta trvají pouze dočasně! A že výrobci s vývojáři to ví a ti nespí!
A noví e-čtenáři také ne. Jejich počet se rychle zvyšuje, nyní hlavně mezi ženami. Preference jsou, mimo jiné, stále nízká cena a pohodlí.
Jaké má mít parametry studentská e-čtečka?
Tak jeden z nejdůležitějších parametrů je velikost displeje. Standardem se stala velikost okolo 6 palců, nicméně to je vyhovující spíše pro čtení běžných knih než odborné literatury či skript. Méně palců se už vůbec nedoporučuje… Pro studijní potřeby bude vhodnější větší velikost displeje. Na druhé straně nevýhoda spočívá v horší přenositelnosti a manipulaci a složitějším skladování. Což ale není na odborném poli nic nového.
Dále je prioritou zvolený formát textu, takže pro příklad TXT, MOBI, EPUB, HTML můžete přestránkovat k obrazu své čtečky, ale u PDF ve spojení s málo palci displeje už můžete mít problém se čtením! Pomoc snad může spočívat pouze u PDF, které je generované přímo pro rozlišení vaší čtečky.
Poznámky, ty jsou podstatnou funkcí studentské čtečky e-knih! Můžete samozřejmě alternovat papírem a tužkou, ale když už si jako studující pořizujete čtečku elektronických knih, měli byste mít funkci poznámek na paměti.
Dalším kritériem by měly být již zmiňované reference, pro študáka s citlivějším okem bezdotykový displej, protože ten dotykový může zlehka zhoršovat viditelnost textu. Důležitá poznámka nakonec, čtečka e-knih by měla být co nejuniverzálnější, aby si student mohl stahovat různé formáty textů a nebyl omezen danou firmou a jejími typickými formáty a nákupem či stahováním knih pouze a hlavně u té jedné dané firmy!
Skripta a odborné texty v elektronické podobě?
Dalším prioritním bodem pro výběr vhodné studentské čtečky je to, jak je daná firma zásobena učebnicemi a odbornou literaturou. V podstatě čtečky vázané na americkou či jinou společnost nemusí být schopné přečíst některé formáty a nebo nemusí nabízet takovou škálu literatury, jakou zrovna dotyčný studující preferuje.
Proto by se měl čtenář zaměřit například na univerzitní knihovnu a její sekci e-knih, každá knihovna na úrovni má k dispozici velký počet publikací a textů ve formátu TXT či PDF. Například knihovna UK v Praze půjčuje na 14 dní svým studentům čtečku bez obsahu.
Dále na internetových knihkupectvích jako je Academia, Portál, Ereading e-bookstore a něco málo také na Grada se dají pořídit e-knihy zdarma či za téměř poloviční cenu. Dále e-knihy ke stažení nabízí Projekt Gutenberg, Palmknihy nebo Knihy Google. Některá knihkupectví jsou k prodeji odborných e-knih skeptičtější a argumentují tím, že student může díky používání e-čtečky ztratit kontakt s klasickou knihou, navíc nemůže listovat v publikaci, nemůže podtrhávat tužkou, a že knihu prostě jen nečte, ale využívá ji více možnostmi, které s e-knihou nejdou. Má pravdu, nicméně každý dostatečně inteligentní člověk chápe, že nebude pracovat výhradně a striktně pouze s e-knihou a nebo pouze a jedině s klasickou knihou! Vždy je třeba kombinovat obě metody učení a čtení.
DRM – autorská práva
Digital Rights Management (DRM) – přeloženo jako „Správa digitálních práv“. Cílem takové ochrany se stalo především zajistit užívání obsahu v souladu s autorskými právy, respektive v souladu s licenčními podmínkami, vztahujícími se k obsahu.
Proti DRM: DRM může například znemožnit udělat záložní kopii, na kterou byste jako spotřebitel měl mít právo.
Většina e-knih se distribuují bez DRM, tehdy, kdy autorské právo na knize vyprší. Nicméně není málo ani případů, kdy se na DRM kašle a stahují se tituly bez ohledu na aktivní autorská práva. A to je právě také jeden z bodů, který se některým knihkupcům nelíbí…
Studentské slevy na čtečky e-knih?
Ano, ale není to nic závratného. Prodejci elektroniky zpravidla nabízejí studentské slevy po předložení průkazu ISIC nebo indexu či jiného potvrzení o studiu. Někteří knihkupci a prodejci elektronických čteček knih nabízí zvýhodněné ceny pro studenty, ale není to pravidlo.
Jako studentovi vám nepochybně půjde z počátku především o cenu, pro info nejlevnější čtečku v současnosti můžete pořídit na internetu již od necelých 800 Kč!