Zaměstnat mladistvého není „jen tak"

Může se k studentům středních škol zaměstnavatel chovat stejně, jako k ostatním zaměstnanců, nebo se musí řídit specifickými pravidly? A jak je to vůbec se zaměstnáváním mladistvých zaměstnanců?

Specifika mladistvých zaměstnanců

K zaměstnávání mladistvých zaměstnanců, tedy typicky i studentů středních škol, nemůže zaměstnavatel přistupovat stejně, jako zaměstnávání svých ostatních zaměstnanců. Při vytváření pracovněprávních předpisů totiž bylo respektováno specifické postavení mladistvých, a to zejména v ohledu na jejich probíhající biologický a společenský vývoj. Každý zaměstnavatel si tak musí nejdříve rozmyslet, jestli je pro něj zaměstnání středoškolských studentů, a to klidně i formou „brigády“, výhodné a jestli jim vůbec může určité práce přidělovat. Nejdříve je ale vůbec nutné rozpoznat, koho je možné za mladistvého zaměstnance považovat a koho ne.

Mladistvý zaměstnanec je

Zákoník práce označuje za mladistvého zaměstnance každého zaměstnance, který ještě nedovršil 18 let věku. Osoba může vystupovat v pracovněprávních vztazích jako zaměstnanec a vlastními právními úkony na sebe brát práva a povinnosti (typicky podepsání pracovní smlouvy nebo dohod o provedení prací mimo pracovní poměr) až po dni svých patnáctých narozenin a do práce smí nastoupit až po skončení povinné školní docházky. Proto jsou nejčastějšími případy mladistvých zaměstnanců právě středoškolští studenti, kteří již oslavili svoje patnácté narozeniny, ale stále jim ještě není 18 let.

Mladistvý zaměstnanci stojí pod ochranou přísnějších pracovních podmínek

Při zaměstnání mladistvých zaměstnanců je třeba brát v potaz zejména zaměstnavatelovu povinnost k vytváření příznivých podmínek pro všestranný rozvoj jak tělesných, tak duševních schopností svých mladistvých zaměstnanců a dodržování dalších pracovních podmínek. Zaměstnavatelé tak mohou zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které přiměřeně odpovídají jejich fyzickému a rozumovému rozvoji.

Zaměstnavatel tak například nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací v noci. Výjimečně by mohl zaměstnat noční prací mladistvého zaměstnance, který však nesmí být mladší šestnácti let, a i taková noční práce není bez omezení. Její maximální délka nesmí přesáhnout 1 hodinu, a připouští se pouze v případě, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání. Vždy zde však musí být i zaměstnanec starší 18 let, je-li jeho dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. S pomocí mladistvých zaměstnanců tak např. zaměstnavatel nemůže vykrývat svou provozní činnost při třísměnném pracovním provozu.

Podobně, jako noční prací, nesmí zaměstnavatel na mladistvém zaměstnanci vyžadovat a ani přidělovat práci přesčas.
Mezi další druhy práce, kde nelze mladistvé zaměstnance využít jsou práce pro ně se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem jejich věku nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé práce. Mladistvým zaměstnancům jsou tak kupříkladu zakázané práce v hutnictví, jako jsou práce pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Rovněž nesmějí zaměstnavatelé zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob.

Preventivní povinnosti zaměstnavatele

Se zaměstnáváním mladistvých zaměstnanců jsou pro zaměstnavatele spojeny i další povinnosti. Oproti ostatním zaměstnancům jim musí např. věnovat zvýšenou péči. Při přijímání mladistvého zaměstnance, popř. při jeho přeřazení na jinou práci, je tak zaměstnavatel např. povinen zajistit jejich prohlídku a vyšetření u lékaře závodní preventivní péče a následně tyto prohlídky nejméně jedenkrát ročně opakovat. Navíc je zaměstnavatel povinen tuto lékařskou prohlídku mladistvým zaměstnancům uhradit. Při ukládání konkrétních pracovních úkolů je pak zaměstnavatel vázán výsledným zdravotním posudkem.

K dalším omezením zaměstnavatele, resp. k jeho povinnostem, které musí vůči mladistvému zaměstnanci plnit, patří povinnosti v oblasti pracovní doby. Kromě zákazu zaměstnávání mladistvého zaměstnance prací přes čas musí zaměstnavatel při rozvržení pracovní doby počítat s tím, že u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a nepřetržitý odpočinek mladistvého zaměstnance nesmí v týdnu činit méně jak 48 hodin. Dále má i povinnost poskytnout mu přestávku v práci na jídlo a oddech, a to již po 4,5 hodinách nepřetržité práce (u klasických zaměstnanců je tomu tak po 6 hodinách) a musí mu ji poskytnout i v případě, že mladistvý zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny.

Kromě výše uvedených povinností by si měl zaměstnavatel ve svém zájmu též uvědomit, že nemůže mladistvého zaměstnance vázat dohodou o hmotné odpovědnosti. I přes to, že by mladistvý zaměstnanec zaměstnavateli dohodu o hmotné odpovědnosti podepsal, tak by se jí nemohl v případném sporu o náhradu „zmizelých“ peněz (např. v případě, kdy bude mladistvý zaměstnanec prodávat v novinovém stánku) dovolávat. Podle zákoníku práce může být platná dohoda o odpovědnosti podepsána až osobou starší 18 let.