Podle § 517 občanského zákoníku je dlužník v prodlení, pokud svůj dluh řádně a včas nesplní. Pokud jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, pokud není povinen platit poplatek z prodlení.
Úrok z prodlení a poplatek z prodlení dosud upravuje nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení. Toto nařízení vlády již bylo v průběhu let několikrát novelizováno a úroky z prodlení se tak určují různě v závislosti na době, kdy nastal první den prodlení.
Výpočet úroku je navázán na repo sazbu, kterou stanovuje Česká národní banka. Repo sazba se nově od 1.7.2013 zvyšuje o 8 procentních bodů (dříve 7 procentních bodů) a touto sazbou se pak počítá úrok z prodlení.
Úrok z prodlení před 1.7. 2010
Pokud prodlení vzniklo před 1.7. 2010, pak se v každém pololetí bere ta sazba, která platí k prvnímu dni pololetí. Pokud tedy prodlení vzniklo například 17.1. 2009 a trvalo do 15.12. 2009, pak se pro první pololetí 2009 použije sazba k 1.1. 2009 a pro druhé pololetí sazba k 1.7. 2009. V prvním pololetí by tak šlo o sazbu 9,25 %, ve druhém pololetí o sazbu 8,5 %.
Příklad:
Dlužná částka: 1 000 000 Kč
Prodlení: 17.1. 2009 – 15.12. 2009
Za první pololetí to je 165 dnů => (165 / 365) * 0,0925 * 1 000 000 = 41 815,0685 Kč
Za druhé pololetí to je 168 dnů => (168 / 365) * 0,0850 * 1 000 000 = 39 123,2877 Kč
Celkem pak 80 938,3562 Kč, výsledná částka se zaokrouhluje matematicky, tedy 80 938 Kč.
Úrok z prodlení od 1.7. 2010
Od 1.7. 2010 vstoupila v platnost novela 33/2010 Sb. Ta se dotkne jen těch prodlení, která vzniknou 1.7. 2010 a později. Tato novela přinesla zcela jiný způsob výpočtu. Sazba, podle které se počítá úrok z prodlení, je fixní po celou dobu prodlení a je fixována k poslednímu dni pololetí, které předchází vzniku prodlení. Pokud by tedy prodlení vzniklo například 17.7. 2010, pak by se pro celé prodlení použila sazba k 30.6. 2010, tj. 7,75 %.
Příklad:
Dlužná částka: 1 000 000 Kč
Prodlení: 17.7. 2010 – 15.12. 2011
Za rok 2010 to je 168 dnů => (168 / 365) * 0,0775 * 1 000 000 = 35 671,23 Kč
Za rok 2011 to je 349 dnů => (349 / 365) * 0,0775 * 1 000 000 = 74 102,73 Kč
Úrok z prodlení je za dané období 109 774 korun.
Změna od 1.7.2013
Letos vstoupila v platnost novela č. 180/2013 Sb., která od 1.7.2013 stanovuje, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V samotném způsobu výpočtu se již nic nemění a je stejný, jak tomu bylo po předchozí změně, jen se zvyšují procentní body ze sedmi na osm, kterými se zvýší repo sazba ČNB. I nadále procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná-fixni, i když se později změní repo sazba ČNB. V případě vzniku prodlení například 1.8.2013, se pro celou dobu trvání prodlení použije sazba platná k 30.6.2013, tedy 8,05%.
Příklad:
Dlužná částka: 1 000 000 Kč
Prodlení: 1.8. 2013 – 1.10. 2013
Za rok 2013 to je 62 dnů => (62 / 365) * 0,0805 * 1 000 000 = 13 673,97 Kč
Úrok z prodlení je za dané období 13 674 korun.
TIP: Vyzkoušejte naši kalkulačku úrok z prodlení
Poplatek z prodlení
Poplatek z prodlení má stanovenou sazbu dle zákona 2,5 promile za každý den prodlení. Nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Ve kterých případech lze polatek z prodlení použít je přímo dán zákonem, jedná se například o prodlení s úhradou nájemného při nájmu bytu.
Příklad:
Dlužná částka: 10 000 Kč
Prodlení: Prodlení: 1.8. 2013 – 1.10. 2013
Poplatek z prodlení se vypočítá tak, že počet dnů prodlení (62) se vynásobí sazbou (0,0025) a toto se vynásobí dlužnou částkou (10 000). V našem případě tak poplatek z prodlení činí 1 550 Kč.
TIP: Vyzkoušejte naši kalkulačku poplatek z prodlení