Obrana proti katalogovým podvodům

19.08.2012 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Setkali jste se během svých podnikatelských aktivit s problematikou tzv. „katalogových podvodů“? Slyšeli jste o této problematice od svých obchodních partnerů? Rozhovor se sdružením Společná obrana, jenž se zabývá ochranou především drobných živnostníků na tématiku „katalogových podvodů“ pro ochranu našich podnikatelských zájmů.

Dobrý den pane Ondrejkoviči, představte Vaše sdružení našim čtenářům.

Naše sdružení vzniklo na přelomu let 2007 a 2008 v reakci na prudký nárůst tzv. katalogových podvodů v českém ekonomickém prostředí s cílem poskytnout poškozeným možnost lépe koordinovat svůj postup proti podvodným katalogovým firmám, sdílet užitečné informace a také vytvářet šablony postupů proti různým druhům nátlaku těchto podvodných katalogových firem. Forma občanského sdružení – tedy právnické osoby – také umožnila, mnohem efektivněji než v případě soukromé osoby, sdružit určité finanční prostředky a jejich prostřednictvím financovat například spolupráci se specializovanou advokátní kanceláří.

Co konkrétně si můžeme uvědomit pod pojmem „katalogové podvody“?

Jedná se obecně o nekalou obchodní praktiku, kdy se někdo snaží u adresáta své nevyžádané obchodní nabídky vyvolat mylný dojem, že jde o něco úplně jiného, tohoto jeho omylu využít a následně jej tak vmanévrovat do extrémně nevýhodné a zcela jednostranné smlouvy ve stylu „faktické nic za nekonečně vysokou cenu“.

Za nepoctivou firmu tohoto druhu se obvykle považuje každá právnická osoba (případně fyzická osoba - podnikatel), jejíž jádro podnikání není převážně založeno na poskytování zboží či služeb, které tento subjekt oficiálně deklaruje, ale na předpokladu, že ekonomicky významná část adresátů jejích obchodních nabídek v dobré víře přehlédne důležité ustanovení ve smlouvě, které tuto smlouvu činí jednostranně a nápadně nevýhodnou.

Produkty“ těchto firem, jejichž formální existence slouží k zakrytí faktické jednostrannosti takové smlouvy, jsou vždy pouze nízkonákladovými maketami – tedy šablonovitými webovými stránkami s mizivou návštěvností a špatnou pověstí, což lze snadno ověřit například veřejnými web ratingovými službami typu Alexa.org či Netmonitor.cz. I z celkové „kvality“ takovéto „služby“ a z jejího poměru k požadovanému finančnímu plnění je na první pohled jasné, že dotyčná „služba“ nikdy nebyla reálně určena k účelu, který je takovouto firmou veřejně vyhlašován a jediným skutečným cílem bylo nekalým trikem zavázat jiné osoby k finančnímu plnění.

Aktivity podvodných katalogových firem jsou primárně zaměřeny proti drobným podnikatelům, kteří si nemohou dovolit trvalou právní pomoc, ale objevují se i „projekty“ zaměřené proti spotřebitelům.

Většina procesů a činností uvnitř takovéto firmy je tedy od počátku orientována pouze na vyvíjení nátlaku k zaplacení a vyvolávání strachu u svých obětí a nikoli primárně na nějakou péči o oficiálně deklarovaný produkt. Zaplacení je obětem vždy prezentováno „výhodněji“ než obrana – která bývá sice obvykle úspěšná, ale prostředky, stres a zejména čas na ni vynaložený nemusí být vždy adekvátní. Jde tak jednoznačně o novodobé výpalné, kdy pouze svalnatou ruku dvoumetrového hromotluka nahradil bílý límeček bezskrupulózního advokáta.

Zvyšuje se množství „katalogových podvodů“ vůči podnikatelům v posledních letech?

Bohužel ano, na druhé straně jejich úspěšnost a efektivita spolu s rostoucím laickým i odborným povědomím o tomto nechvalně známém fenoménu spíše klesá. Mezi těmito firmami je navíc poměrně málo těch, které opravdu své oběti obtěžují až do konce – tedy včetně vyvolávání soudních sporů – i zde však platí, že prakticky všechna takováto soudní řízení proti podvodným katalogovým firmám lze vyhrát, pokud se člověk odpovídajícím způsobem brání. V naprosté většině případů ovšem zůstává u planých výhrůžek – často i poměrně směšných pro člověka s právním vzděláním.

Jakou pomoc může podnikatelům poskytnout Vaše sdružení?

Především asi největší pomocí pro každého, kdo nás najde, je objevení toho, že v problému zdaleka není sám a že se má na koho obrátit.

U nás lze nalézt volně dostupné agregované zkušenosti mnoha jiných osob, ze kterých lze při troše snahy dovodit vlastní účinný postup proti tomuto nekalému jednání. Taktéž zdarma a veřejně poskytujeme šablony a vzory dokumentů, které je vhodné či nutné v různých fázích nátlaku podvodníků použít, včetně návodu na jejich aplikaci.

Vedeme černou listinu nepoctivých (převážně katalogových) firem, které mají své jádro „podnikání“ založeno právě na výše popsaném principu, kde si může každý najít „tu svou“ včetně přizpůsobeného návodu na obranu proti ní.

Na našich webových stránkách také shromažďujeme články a reportáže, které byly na toto téma natočeny a napsány. Tento materiál slouží jednak k osvětě potenciálních obětí a jednak jako soubor důkazního materiálu v soudních nebo správních řízeních.

Poskytujete i bezplatnou právní pomoc?

Ano, ale pouze v mezích možností našeho Občanského sdružení. Nemůžeme tedy každé individuální oběti například uhradit náklady soudního řízení, ale to ani není smyslem naší činnosti. Co pomůže nejvíce – tedy specializované právní poradenství, poskytujeme zcela zdarma – veřejně na našich stránkách nebo i individuálně e-mailem či telefonicky v případě nějakých odchylek od doposud poznaného vývoje. Do průlomových soudních řízení (kterých však není mnoho) se snažíme také vstupovat jako vedlejší účastník řízení.

Katalogové podvody fungují na principu šablonovitých postupů s cílem napálit naprosto shodným způsobem co nejvíce obětí. Tím pádem je i obranu možno pojímat šablonovitě. Pokud tedy za pomoci odborníků – převážně právníků – vytvoříme a zveřejníme nějaký postup, jako např. vzory dokumentů apod., je vysoce pravděpodobné, že když je oběti použijí, aniž by v nich – snad kromě svých osobních údajů – musely něco měnit, pak buď podvodníky od dalšího skutečného postupu vůči nim odradí, neboť si jej vyhodnotí jako velmi neefektivní, anebo mají vysokou šanci již probíhající soud (či jiný druh řízení) jen svým vlastním úsilím zvrátit zcela ve svůj prospěch. Slovo „skutečný“ postup zdůrazňuji proto, že drtivou většinu (99,99%) nátlaku vykonávají podvodné katalogové firmy pouze mimosoudně – obvykle psaním různých dopisů, e-mailů či SMS (často vytvářených a distribuovaných roboticky). Tyto činnosti nejsou nijak nebezpečné a obvykle na ně není třeba nijak reagovat. Pouze výjimečně skončí tyto spory u soudu a tam už většinou oběti vyhrají nebo podvodná firma svou žalobu zbaběle stáhne ještě dříve než řízení započne. V případech, které došly k soudu je však smutnou realitou, že ty oběti, které prohrály, obvykle udělaly nějakou zásadní procesní chybu – nejčastěji to, že strčily hlavu do písku a nepřebíraly si obsílky od soudu – tím pádem šlo o „kontumační“ prohru stejně jako ve sportu.

Česká justice má bohužel mnohem horší pověst než jakou by si (zvláště v posledních několika letech) zasloužila. I v této oblasti nás tedy ještě čeká velké množství práce – zejména v oblasti osvěty. Soudu se není třeba v žádném případě bát – tam už si dnes s takovýmito nekalými praktikami umí poradit.

Jste toho dojmu, že jsou podnikatelé vůči tomuto jednání opatrnější?

Rozhodně ano – situace se za posledních 5 let velice zlepšila. Ale i podvodníci jsou vynalézavější, takže ani absolutní veřejná osvěta nezaručí, že každý člověk bude umět spolehlivě rozpoznat jakoukoli variantu podvodného jednání a správně na něj zareagovat.

Nyní, trochu z osobního rázu, co Vás konkrétně vedlo k založení Vašeho sdružení?

V roce 2007 byl takto podveden jeden z mých příbuzných – drobný živnostník. Když jsem se mu snažil pomoci, zjistil jsem, že všichni ostatní „zákazníci“ oné firmy jsou na tom úplně stejně jako on. Došlo mi, že tolik lidí prostě nemohlo udělat úplně stejnou chybu pokud by to nebylo od samého počátku úmyslem té firmy. Začal jsem tedy od obětí soustřeďovat informace a koordinovat jejich postup, přičemž jsem zjistil, že bez dostatečného množství prostředků na konzultace s odborníky to nepůjde. No a nejefektivnější a zároveň nejtransparentnější způsob jak toho docílit bylo založení občanského sdružení.

Mohl byste našim čtenářům z podnikatelských kruhů poradit nejzákladnější pravidlo ostražitosti z hlediska „katalogových podvodů“?

Jak už jsem psal výše – ani ta nejvyšší forma obezřetnosti není zárukou, že nespadnete do zcela účelově připravené pasti. Přesto však lze vytipovat několik pravidel, která je dobré mít v běžném obchodním styku neustále na mysli:

  • pokud vás obchodní partner (kterého dobře neznáte) tlačí ke spěchu – je to podezřelé;
  • narazíte-li v předložené smlouvě, která je formulářového typu (tedy vy nemáte možnost ji nějakým způsobem měnit) na rozhodčí doložku – jde velmi pravděpodobně o nepoctivý úmysl a nebo alespoň o pokus dostat vás v případě sporu do mnohem nevýhodnější situace – přemýšlejte velmi pečlivě o tom proč to asi váš obchodní partner dělá;
  • V každém případě si svého obchodního partnera prověřte – alespoň zadáním názvu jeho firmy do libovolného internetového vyhledávače nebo jména jednatele do Obchodního rejstříku na internetu. Pokud s ním někdo v minulosti měl či má nějaký problém, určitě si to v dnešní době, která je typická téměř absolutní penetrací internetu, nenechal pro sebe.

Na Vašich stránkách se nachází motto „Stránky pro boj (nejen) s katalogovými podvody“? Tedy, kromě katalogových podvodů se zabýváte i jinou činností?

Ne, to bylo myšleno spíš tak, že princip těchto katalogových podvodů – tedy obecně snaha, aby adresáti obchodních nabídek uzavřeli v omylu extrémně nevýhodnou smlouvu ve stylu „faktické nic za nekonečně vysokou cenu“ – se z mezipodnikatelského prostředí čím dál tím častěji přelévá i do oblasti klamání spotřebitelů. Také forma „poskytované služby“, kterou byl dříve prakticky ve 100% případů veřejný webový katalog s minimálními náklady se občas mění – nyní je například v módě „podpora při získání nebankovního úvěru“.

Děkuji za rozhovor, Zbyněk Drobiš, www.finance.cz

Autor článku

Zbyněk Drobiš