Je obchodní model patentovatelný?

V současné době přichází zejména ze Západu nové obchodní modely, které se pak kopírují pro jednotlivé evropské trhy. Otázka tedy zní, je možné obchodní modely nějak chránit a jsou vůbec patentovatelné?

Patentovatelné nebo nepatentovatelné

Problém patentovatelnosti je komplikovanější a odpovědět na tyto otázky není možné zcela jednoznačně. Václav Převrátil z Úřadu průmyslového vlastnictví k tomu dodává "Obecně lze, na základě příslušné právní úpravy, konstatovat, že ani způsob obchodování, resp. obchodní model, a ani zobrazení webové stránky na obrazovce počítače jako takové (tj. samy o sobě) chránit patentem nelze."

Podle § 3, odst. 2 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích není možné za vynález považovat zejména

• a) objevy, vědecké teorie a matematické metody
• b) estetické výtvory
• c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, programy počítačů
• d) podávání informací

Podle odst. 3 téhož paragrafu je patentovatelnost předmětů nebo činností uvedených v odstavci 2 vyloučena, pokud se přihláška vynálezu nebo patent týká pouze výše uvedených předmětů nebo činností.

Existuje nějaký příklad?

"Co se týče ochrany takových řešení, je možné uvést například postup britského patentového úřadu při řízení o patentové přihlášce č. GB 2180380 (Merrill Lynch's Application), jejímž předmětem byl počítačový systém pro obchodování s akciemi založený na automatizovaném přijímání pokynů klientů. Tato přihláška byla zamítnuta pro nesplnění podmínky patentovatelnosti, protože vynález nebyl technické povahy a byl shledán jako počítačový program a zároveň i jako způsob vykonávání obchodní činnosti," uvedl Václav Převrátil.

Je to možné ochránit jinak?

Počítačový software vytvořený podle určitého obchodního modelu lze ochránit autorským právem, stejně jako grafický návrh např. webové stránky, který bude splňovat podmínky autorského díla. Design tiskoviny, informačního materiálu nebo různé grafické symboly lze také chránit zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.

Ochrana autorským právem

Autorské právo však nechrání samotné myšlenky či ideje, ale pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, tj. dílo v objektivně vnímatelné podobě. Autorské právo pak vzniká k dílu automaticky, okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, přičemž autorské právo k dílu získává jeho autor, fyzická osoba, která dílo vytvořila, v případě spoluautorství všichni autoři společně a nerozdílně.

„V souvislosti s tím, se pak ten, kdo porušuje autorské právo, podle českého práva, také dopouští trestného činu podle trestního zákoníku („porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi“), a může být v trestněprávním procesu potrestán peněžitým trestem, propadnutím věci, ale také odnětím svobody až na dva roky (až pět let, pokud pachatel získal značný prospěch či dopustil-li se činu ve značném rozsahu; případně až osm let, pokud pachatel získal prospěch velkého rozsahu či dopustil-li se činu ve velkém rozsahu),“ uvedl Václav Převrátil.

Ochrana průmyslovým vzorem

Stejně jako u patentů je ochrana zápisem průmyslového vzoru - tj. designu, do rejstříku omezena vždy na území, pro které platí daná právní úprava.

Na území České republiky platí práva vyplývající ze zápisu průmyslových vzorů do národního rejstříku vedeného Úřadem průmyslového vlastnictví, do rejstříku úřadu EU (OHIM se sídlem v Alicante ve Španělsku) a do mezinárodního rejstříku s určením ochrany pro území EU. Mezinárodní rejstřík průmyslových vzorů spravuje Světová organizace duševního vlastnictví WIPO se sídlem v Ženevě.

„Všechny uvedené úřady zpřístupňují databáze, ve kterých pomocí vyhledávacích kritérií (např. název vlastníka hledaného designu, výrobku nebo mezinárodního třídění pro designy) může veřejnost sama zjistit, zda hledaný nebo jemu vzhledově blízký design není již chráněn. Placenou vyhledávací službu poskytuje jak náš úřad, tak některé patentové a známkové kanceláře,“ uvedla Ludmila Čelišová, vedoucí oddělení průmyslových vzorů z Úřadu průmyslového vlastnictví. A dodává: „V rámci EU navíc platí specifická forma ochrany designu "nezapsaným vzorem Společenství", která vzniká automaticky prvním zveřejněním designu v rámci EU a platí 3 roky od tohoto zveřejnění vůči jeho záměrnému kopírování.“