Nejvýznamnější změny v novém zákoně o zadávání veřejných zakázek

21.10.2016 | , Finance.cz
FIREMNI FINANCE


Malí a střední podnikatelé mají často v konkurenci s většími firmami slabší pozici v přístupu k veřejným zakázkám. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek vychází ze tří evropských směrnic z roku 2014 a jeho snahou je docílit snížení administrativní náročnosti zadávacích řízení, zvýšení flexibility zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a ulehčení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Na nejvýznamnější pozitivní změny zákona se soustředí následující text.

Dne 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., ZZVZ), který nahradil původní zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Nový zákon vychází ze tří evropských směrnic z roku 20141 a jeho snahou je docílit snížení administrativní náročnosti zadávacích řízení, zvýšení flexibility zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a ulehčení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám.

Zakotvení zásady přiměřenosti

V zákoně o zadávání veřejných zakázek mezi základní zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace přibyla v § 6 nově i zásada přiměřenosti. Zásada vyžaduje od zadavatele stanovení zadávacích podmínek tak, aby byly přiměřené požadovanému účelu.

Nový institut předběžných tržních konzultací

Podle § 33 ZZVZ je zadavatel oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž. Tyto předběžné tržní konzultace umožňují zadavateli získat informace, které je možné využít pro tvorbu reálné zadávací dokumentace. Vhodné je to zejména, když zadavatel nedisponuje dostatečnou představou o parametrech řešení veřejné zakázky. Na druhou stranu prostřednictvím předběžných tržních konzultací zadavatel informuje potenciální dodavatele o záměru veřejnou zakázku vypsat. Potenciální dodavatelé tak získávají více času na tvorbu nabídky.

Rozdělení zakázky na části

Ustanovení § 35 ZZVZ umožňuje rozdělení veřejné zakázky na více částí, pokud tím nejsou obcházeny povinnosti stanovené tímto zákonem. Ve spojení s § 18 zákona pak platí podmínka, že veřejná zakázka rozdělená na části je podřazena režimu veřejných zakázek, který by byl užit pro veřejnou zakázku odpovídající součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele. Rozdělení veřejné zakázky na části tak usnadňuje přístup malým a středním podnikatelům, kteří by pro realizaci nerozdělené zakázky nemuseli mít výrobní či jiné kapacity či splňovat kvalifikační kritéria. Zároveň se mohou ucházet o více jednotlivých částí.

Doplnění dokladů či údajů

Zadavatel může v souladu s § 46 ZZVZ požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo uvedené doplnil. Zadavatel také může stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání. Zadavatel již tedy není nucen uchazeče kvůli chybějícímu údaji, dokladu, vzorku či modelu vyloučit.

Volba zjednodušeného podlimitního řízení pro stavební práce do 50 mil. Kč

Zjednodušené podlimitní řízení může být dle § 52 nového zákona zvoleno pro stavební práce až do výše 50 mil. Kč, oproti původnímu limitu 10 mil. Kč.

Řízení o inovačním partnerství a zjednodušený režim

Inovační partnerství je zcela nový institut převzatý ze směrnice EP a Rady č. 2014/24/EU a v ZZVZ je zakotveno v Hlavě VII. Podmínkou použití je dle ustanovení § 70 zákona skutečnost, že potřebu vývoje inovativní dodávky nebo služby nebo inovativních stavebních prací nelze uspokojit prostřednictvím řešení, které je již na trhu dostupné. Tento typ zadávacího řízení bude podněcovat vytváření dlouhodobých inovačních partnerství pro vývoj a koupi inovativních dodávek, služeb nebo stavebních prací.

Zjednodušený režim je upraven v § 129 nového zákona. Jedná se o další novinku. Tento specifický druh zadávacího řízení je možné použít pro zadávání služeb zejména v oblasti zdravotní a sociální péče, ale např. také pro právní či poštovní služby.

Omezení minimální výše ročního obratu dodavatele

Jako kritérium ekonomické kvalifikace je v § 78 ZZVZ specifikována podmínka minimální výše ročního obratu. Požadovaná výše ročního obratu je omezena na maximální výši dvojnásobku předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Uvedené zastropování by též mohlo pomoci většímu zapojení malých a středních podniků.

Změna hodnotících kritérií

Zcela zásadní změnou je změna koncepce hodnotících kritérií. Hlava X zákona o zadávání veřejných zakázek zavádí kategorie ekonomické výhodnosti nabídky. Ekonomická výhodnost nabídky bude vyhodnocena na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality (včetně poměru nákladů životního cyklu2 a kvality). Zadavatel ale může ekonomickou výhodnost nabídek nadále hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny jako doposud (anebo nejnižších nákladů životního cyklu). Původní koncepce nejnižší nabídkové ceny vedla k tomu, že dodavatelé nabízeli příslušné plnění za nereálné ceny. To opět vedlo k lepšímu postavení větších firem, které by případné ztráty či výkyvy v cash flow mohly pokrýt z jiných zdrojů.

Komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem

Komunikace mezi zadavatelem a dodavateli probíhá písemně. Pokud však není stanoveno jinak, umožňuje ustanovení § 211 zákona použít i ústní komunikaci, je-li její obsah v dostatečné míře zdokumentován, a to zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

Vyhrazené změny závazků ze smlouvy

Zákon o zadávání veřejných zakázek nově umožňuje změnit smlouvu, pokud obsah a podmínky změny zadavatel vyhradí v zadávací dokumentaci a pokud tato změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Pravidla pro vyhrazené změny závazků jsou zakotveny v § 100 zákona. Může se jednat změny v rozsahu dodávek, služeb či stavebních prací, ceny nebo jiných podmínek obchodních či technických. Zadavatel si může vyhradit dokonce i změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky.


Poznámky:
1 Jde o Směrnici EP a Rady č. 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek a zrušení směrnice 2004/18/ES (pro veřejné zadavatele), Směrnici EP a Rady č. 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice č. 2004/17/ES (pro sektorové zadavatele) a Směrnice EP a Rady 2014/23/EU o udělování koncesí.
2 Např. náklady provozní a náklady servisní.

Autor článku

Veronika Hejná


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE