5 způsobů, jak obejít EET aneb do toho se raději nepouštějte

30.09.2016 | , Finance.cz
FIREMNI FINANCE


Způsobů, jak se podnikatelé připravují na blížící se elektronickou evidenci tržeb (EET), je několik. První část z nich si vybírá nebo už vybrala pokladní systém připravený na EET. Druhá část typicky „po česku“ vyčkává, jak to vyřeší ostatní, a třetí se snaží najít způsoby, jak nově vzniklou povinnost obejít. Jaké zaručené rady jsou a nejsou zavádějící? Podívali jsme se na několik teoretických možností co nejobjektivněji.

„S dotazy na to, jak lze systém EET obejít, se u nás v showroomu i na infolince průběžně setkáváme. Sami jsme se proto rozhodli důsledně zapátrat, jaké jsou možnosti. Výsledek je takový, že s obcházením EET je to zhruba stejné jako s jízdou „na černo“ v MHD. Musíte počítat s tím, že vás dřív nebo později chytí, a být připraveni nést následky,“ říká Michal Wantulok, manažer pro vnější komunikaci společnosti Dotykačka.

Možnost 1: „Bezpapírový“ byznys

Lákavá možnost především v začátcích podnikání – zkusit to jen tak neoficiálně, bez živnostenského listu, a tedy bez evidence.

„Tenhle „punkový“ přístup má hned dva až tři velké háčky: Za neoprávněné podnikání hrozí velké sankce nejen z pohledu samotné EET, ale rovněž podle živnostenského zákona. Pro fyzické osoby v určitých případech i podle trestního zákoníku,“ varuje Michal Wantulok.

Možné sankce: Pokud živnostenský úřad při své kontrole odhalí neoprávněné podnikání, může v případě volné živnosti uložit pokutu až 50 000 Kč, u živnosti řemeslné či vázané až 100 000 Kč, u koncesované živnosti dokonce až 200 000 Kč. To platí i o provozování činnosti mimo rámec uděleného živnostenského oprávnění.

Při neoprávněném podnikání většího rozsahu může hrozit i trestní postih podle paragrafu 118 trestního zákoníku. Pak je ve hře až roční vězení či peněžitý trest. V případě získání značného prospěchu mohou být tresty ještě tvrdší.

Možnost 2: Dvě pokladny

Používat dvě různé pokladny, a tím před úřady tajit část svých příjmů, může znít lákavě. Opět tu ale je několik rizik.

„I kdybyste měli štěstí a vyhnula se vám neohlášená kontrola Finanční správy, může vás odhalit tzv. křížová kontrola Ministerstva financí. Úředníci při ní budou porovnávat data nasbíraná napříč segmentem a ti, kdo budou výrazněji vybočovat, se automaticky stanou podezřelými. Vzhledem k plošné aplikaci EET bude mít Finanční správa vstupních dat pro relevantní srovnání víc než dost,“ upozorňuje Michal Wantulok.

Nad rámec úředních kontrol pak staví ještě jedno nebezpečí: „V neposlední řadě je třeba mít na paměti, že podnikatelské komunity jsou v Česku velmi malé a všichni se dobře znají. Snaha obcházet EET se díky tomu snadno rozkřikne a dobře mířené udání pak snadno sestřelí i ty, kterým se oficiální kontroly do té doby vyhýbaly.“

Možnost 3: Nefunkční internet

Vymlouvat se na padající internetové připojení? Na první pohled možná nadějná varianta. Už na druhý pohled má ale trhliny.

„EET zaprvé není podmíněna funkčním internetem. Účtenku je možné vystavit i offline a na zaevidování tržby má podnikatel i při výpadku připojení 48 hodin. A pak je opět potřeba počítat s tím, že Finanční správa bude pečlivě srovnávat subjekty obdobné velikosti v daném regionu i segmentu. Abnormality, které systém odhalí, budou opět fungovat jako výstražný signál pro úředníky,“ připomíná Michal Wantulok.

Možnost 4: Kluby, uzavřené spolky, neziskové organizace

Snažit se maskovat své podnikání uzavřeným spolkem, kam mají přístup jen členové, patrně bude lákat mnohé. Před klasickou kontrolou to ovšem majitele podniků nejspíš neuchrání, zvláště pokud se takový krok stane běžnou normou. Kromě toho je také velmi snadné sklouznout do kategorie neoprávněného podnikání, kde už hrozí již zmíněné přísné tresty.

Východisko z EET podle všeho neposkytnou ani neziskové organizace, které jsou od EET zdánlivě osvobozeny. „Osvobození se podle dosavadního výkladu Ministerstva financí vztahuje pouze na hlavní nepodnikatelskou činnost. Vše ostatní – například provoz kavárny nebo čajovny, z nichž plyne nějaký zisk – pochopitelně e-tržbám podléhá,“ upřesňuje Michal Wantulok.

Možnost 5: Phantomware v pokladně

Nejde-li to po dobrém, půjde to po zlém. A poslouží k tomu tzv. phantomware nainstalovaný přímo v pokladně, který umí manipulovat s nahranými daty. Při odesílání dat na Finanční správu třeba dokáže dražší položky nahradit levnějšími, případně zaevidovat jen něco.

„Ano, s touhle myšlenkou si někteří podnikatelé také pohrávají. K odhalení tohoto podvodu ale stačí opravdu málo. Jakmile se nějaký ze zákazníků rozhodne ověřit si FIK kód ze své účtenky a uvedená částka nebude souhlasit, odhalení je na světě. A s ním i patřičná sankce. Jaká je šance, že to nikdo neudělá? Nebo že se neobjeví kontrola?“ ptá se Michal Wantulok.

Výsledné skóre?

Snahy o obejití EET navzdory hrozícím postihům určitě nezmizí. Ze všeho výše uvedeného však vyplývá, že vyhýbání se evidenci tržeb je protizákonné a ve většině případů dříve či později snadno odhalitelné.

„Zajímavé v té souvislosti může být toto: V rámci zavádění chytrých pokladen máme přímou zkušenost s několika gastronomickými provozy, kde po zavedení Dotykačky skokově narostly tržby o nějakých 20-30 procent. Díky nahrazení papíru a tužek efektivním pokladním systémem se do evidence hotovosti a skladu vnesl absolutní pořádek. Majitel tak získal dokonalý přehled, čímž se odfiltrovaly veškeré nekalé praktiky personálu. Provozovatelům tak najednou vzrostl zisk a zbyly jim prostředky na veškeré odvody i DPH. V tomto světle se dost možná i těm, kteří systém plánovali obejít, vyplatí zvážit respektování pravidel,“ uzavírá Michal Wantulok.


Zdroj: Dotykačka s.r.o.

Autor článku

Redakce


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 1
Hlasováno: 1 krát

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE