Veřejná obchodní společnost dle zákona o obchodních korporacích

Zákon o obchodních korporacích vymezuje, že obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jakožto osobní společnosti a dále společnost s ručením omezeným a akciová společnost v postavení kapitálových společností a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Veřejná obchodní společnost reprezentuje tedy obchodní společnost s osobním prvkem, jenž si vymezíme níže.

Osobní ručení za dluhy společnosti?

Veřejná obchodní společnost je zákonem definována jako společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku, kdy tyto osoby ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením, avšak může požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené. Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Kdo zvažuje založení veřejné obchodní společnosti pro uskutečňování svých podnikatelských aktivit, měl by velmi důsledně zvážit riziko ručení za dluhy společnosti.

Dále je nutné označení firmy jakožto „veřejná obchodní společnost“, či pomocí zkratky „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí označení „a spol.“.

Zákon o obchodních korporacích umožňuje, aby společníkem byla i právnická osoba. Je-li společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti ve veřejné obchodní společnosti pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Společníkem veřejné obchodní společnosti nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující.

Společenská smlouva základním stavebním kamenem

Společenskou smlouvou se řídí vzájemné poměry společníků, k jejíž změně je potřeba dohody všech společníků. Společenská smlouva musí obsahovat alespoň firmu společnosti, předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku a určení společníků včetně jejich specifikace. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, má každý společník jeden hlas. Má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. Pokud společenská smlouva nestanovuje jinak, je k rozhodování ve všech věcech společnosti zapotřebí souhlasu všech společníků a statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci.

Zákon o obchodních korporacích nově umožňuje, aby společník za podmínek specifikovaných ve společenské smlouvě a se souhlasem všech společníků splnil svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.

Zákaz konkurence

Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání veřejné obchodní společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, či zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nejedná-li se o koncern, nesmí společník být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání. Samozřejmě společenská smlouva může zákaz konkurence stanovit odlišně.

S ohledem na princip osobního ručení za dluhy společnosti a důležitost přesné specifikace práv a povinností ve společenské smlouvě lze jedině doporučit při ustanovení veřejné obchodní korporace konzultovat s odborníky na korporátní právo pro ochranu Vašich práv a obchodních zájmů.