Správné je posuzovat zdanění práce jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnavance. V Česku se tyto dvě částky liší z pěti důvodů:
- Sociálnímu pojištění placenému zaměstnancem (ve výši 6,5 % z hrubé mzdy zaměstnance).
- Zdravotnímu pojištění placenému zaměstnancem (ve výši 4,5 % z hrubé mzdy zaměstnance).
- Záloze na daň z příjmu fyzických osob placené zaměstnancem (ve výši 15 % z hrubé mzdy), protože se však uplatňuje základní sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč, tak je efektivní sazba daně nižší než 15 %.
- Sociálnímu pojištění placenému zaměstnavatelem (ve výši 25 % z hrubé mzdy zaměstnance).
- Zdravotnímu pojištění placenému zaměstnavatelem (ve výči 9 % z hrubé mzdy zaměstnance).
Nejnižší zdanění práce? V Chile a Novém Zélandu
V přiložené tabulce máme uvedeno zdanění práce v členských zemích OECD za rok 2012. V procentech je tedy vyjádřen rozdíl mezi čistou mzdou zaměstnance, kterou obdrží na svůj účet a mzdovými náklady zaměstnavatele. Výpočet je proveden u průměrné mzdy u bezdětného a svobodného zaměstnance.- Ve čtyřech zemích dosahuje u průměrné mzdy zdanění práce méně než 20 %, jedná se o Chile (7 %), Nový Zéland (16,4 %), Mexiko (19 %) a Izrael (19,2 %).
- Hned v šesti evropských zemích přitom dosahuje zdanění práce u průměrné mzdy více než 45 %, v Belgii (56 %), Francii (50,2 %), Německu (49,7 %), Maďarsku (49,4 %), Rakousku (48,9 %) a Itálii (47,6 %).
Výpočet v Česku
Výpočet je vždy proveden u průměrné mzdy dle údajů OECD. Dle databáze OECD činila v Česku průměrná mzda za rok 2012 měsíčně 25 035 Kč. U průměrné mzdy si vypočítáme zdanění práce. Průměrná mzda zveřejněná OECD se může nepatrně lišit od průměrné mzdy zveřejněné jednotlivými statistickými úřady, z důvodu rozdílné metodiky. Rozdíly jsou však malé.
Výpočet zdanění práce u průměrné mzdy (rok 2012)
| Text |
Částka (v Kč) |
|---|---|
| Hrubá mzda |
23 035 Kč |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnancem |
1 127 Kč (25 035 x 4,5%) |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem |
2 254 Kč (25 035 x 9%) |
| Sociální pojištění placené zaměstnancem | 1 628 Kč (25 035 x 6,5%) |
| Sociální pojištění placené zaměstnavatelem | 6 259 Kč (25 035 x 25%) |
| Superhrubá mzda (zaokrouhleno dle zákona) |
33 600 Kč (25 035 + 2 254 + 6 259) |
| Daň z příjmu |
2 970 Kč (33 600 x 15 %) - 2 070) |
| Čistá mzda |
19 310 Kč (25 035 - 1 127 - 1628 - 2 970) |
| Mzdové náklady zaměstnavatele |
33 548 Kč (25 035 + 2 254 + 6 259) |
| Celková daň |
14 238 Kč (33 548 - 19 310) |
| Zdanění (v %) |
42,4 % (14 238 : 33 548) |
vlastní výpočty autora
V Česku obdrží bezdětný zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu na svůj bankovní účet 19 310 Kč, mzdové náklady zaměstnavatele činí 33 548 Kč. Zdanění práce tak činí 42,4 %.
- Za rok 2012 je tak zdanění práce v členských zemích OECD vyšší pouze v osmi zemích: Belgii, Francii, Německu, Maďarsku, Rakousku, Itálii, Švédsku a Finsku. Nižší zdanění práce než v Česku je ve 25 členských zemích OECD.
V mimoevropských zemích je zdanění nižší
Jak vidíme z přiložené tabulky, zdanění práce je v mimoevropských členských zemích OECD nižší než v evropských zemích. A dosti výrazně. Hlavním důvodem je nižší sociální pojištění placené zaměstnanci a zaměstnavatelem. Během nemoci, penze nebo mateřské dovolené jsou občané v mimoevropských zemích nuceni více spoléhat na sebe a svoji rodinu. Sociální síť v mimoevropských zemích je výrazně nižší než v Evropě. Z tohoto důvodu je v mimoevropských zemích i propracovanější osobní poradenství, občané musí více spoléhat na vlastní finanční produkty k zajištění během nemoci, nezaměstnanosti nebo penze.
- Z členských zemí EU je nejnižší zdanění práce ve Velké Británii, která je ze všech zemí OECD na 12. místě.
- Pouze v Japonsku a Kanadě se liší mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu o více než 30 %, v ostatních zemích je to výrazně méně. Zdanění práce v Kanadě a Japonsku je však na evropské poměry nízké.
| Země |
Zdanění práce |
Země |
Zdanění práce |
|---|---|---|---|
| Belgie |
56 % |
Norsko |
37,6 % |
| Francie |
50,2 % |
Portugalsko |
36,7 % |
| Německo |
49,7 % |
Lucembursko |
35,8 % |
| Maďarsko |
49,4 % |
Polsko |
35,5 % |
| Rakousko |
48,9 % |
Island |
34,5 % |
| Itálie |
47,6 % |
Velká Británie |
32,3 % |
| Švédsko |
42,8 % |
Japonsko |
31,2 % |
| Finsko |
42,5 % |
Kanada |
30,8 % |
|
Česko |
42,4 % |
USA |
29,6 % |
| Slovinsko |
42,3 % |
Austrálie |
27,2 % |
| Řecko |
41,9 % |
Irsko |
25,9 % |
| Španělsko |
41,4 % |
Švýcarsko |
21,5 % |
| Estonsko |
40,4 % |
Korea |
21,0 % |
| Slovensko |
39,6 % |
Izrael |
19,2 % |
| Dánsko |
38,9 % |
Mexiko |
19,0 % |
| Nizozemí |
38,6 % |
Nový Zéland |
16,4 % |
| Turecko |
38,2 % |
Chile |
7 % |
Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2012)



Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
Brzdná dráha delší až o deset metrů. Hlavně levné pneumatiky z východní Asie jsou pro řidiče rizikové
