Kdy neplatí zaměstnavatelé povinné pojistné?

24.02.2013 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Zaměstnavatelé platí za své zaměstnance 25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění ze sjednané mzdy. Má-li zaměstnanec hrubou mzdu 20 000 Kč, tak mzdové náklady zaměstnavatele jsou 26 800 Kč. V některých případech se z odměny povinné pojistné neplatí.

Zaměstnavatelé nemusí za své zaměstnance platit sociální a zdravotní pojištění, když:

  • Měsíční odměna u dohody o provedení práce nepřevyšuje 10 000 Kč. V těchto případech neplatí povinné pojistné ani zaměstnavatel ani zaměstnanec. Jestliže však měsíční odměna překročí 10 tisíc Kč, tak platí již povinné sociální a zdravotní pojištění zaměstnanec i zaměstnavatel.
  • Měsíční odměna u dohody o pracovní činnost je nižší než 2 500 Kč. Jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pouze v těchto dvou případech ušetří tedy zaměstnavatelé na povinných odvodech na pojistném.

Práce na černo = vysoké pokuty

Někteří zaměstnavatelé chtějí ušetřit na povinných odvodech a zaměstnávají zaměstnance na černo. V těchto případech pracuje občan pro zaměstnavatele bez jakéhokoliv pracovněprávního vztahu. Sice fyzická osoba i zaměstnavatel ušetří na povinných odvodech, ale sankce za takovou práci jsou velmi vysoké.

  • Když státní kontrolní orgány odhalí výkon práce na černo, tak dostanou vysokou pokutu obě strany, kdo práci vykonával i kdo ji umožnil. Fyzická osoba může dostat pokutu až 10 tisíc Kč, případné sociální dávky během výkonu práce na černo je nutné vrátit. Zaměstnavatel může dostat pokutu až 5 mil. Kč. Práce na černo se tedy rozhodně nevyplatí, protože konrola ze strany státních orgánů (Státní úřad inspekce práce, celní úřady nebo ČSSZ) je poměrně důsledná.

Doplatek z ruky přináší zaměstnanci značné nevýhody

Riziko vysokých pokut u práce na černo přimělo některé zaměstnavatele, že oficiálně uzavírají se zaměstnancem smlouvu na nízkou mzdu (např. 8 000 Kč) a zbylou část doplácí zaměstnanci z ruky. V případě, že zaměstnanec inkasuje z ruky např. dalších 10 000 Kč, tak zaměstnavatel „ušetří“ na povinných odvodech 3 400 Kč (2 500 Kč sociální pojištění a 900 Kč zdravotní pojištnění). Zaměstnanci by však neměli na tuto praxi přistupovat, protože je to pro ně nevýhodné. Všechny státní dávky se totiž počítají pouze z oficiální mzdy (např. podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky, důchod). Pro lepší představivost, kolik může zaměstnanec ztratit, jesliže jeho oficiální mzda je 8 000 Kč místo 18 000 Kč si ukážeme na několika vybraných dávkách v přiložené tabulce.


Text
Mzda 8 000 Kč
Mzda 18 000 Kč
Nemocenská (za 30 dní)
4 290 Kč
9 600 Kč
Náhrada mzdy (za 100 hodin)
2 700 Kč
6 075 Kč
Mateřská (za 30 dní)
5 550 Kč
12 450 Kč
Ošetřovné (za 9 dní)
1 287 Kč
2 880 Kč
Podpora v nezaměstnanosti (za 5 měsíců)
19 580 Kč
39 765 Kč
Měsíční důchod (40 let pojištění)
7 130 Kč
10 235 Kč
Předčasný důchod (o 1080 dnů dříve)
5 978 Kč
8 338 Kč

vlastní výpočty autora

O kolik přijde stát?

Doplatek z ruky je samozřejmě velmi nepříjemný pro státní pokladnu. Při doplatku z ruky 10 000 Kč totiž neobdrží stát:

  • 1 350 Kč na zdravotním pojištění (450 Kč není sraženo zaměstnanci a 900 Kč nezaplatí zaměstnavatel).
  • 3 150 Kč na sociálním pojištění (650 Kč není sraženo zaměstnanci a 2 500 Kč nezaplatí zaměstnavatel).
  • 1 560 Kč nezaplatí zaměstnanec na dani z příjmu fyzických osob.
Doplatek z ruky 10 000 Kč tak znamená daňový výpadek ve výši 6 060 Kč.

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT