Ekonomická krize od roku 2008 zvýšila zadlužení členských zemí EU. Česko si prozatím stojí dobře, deficit veřejných financí má Česko sedmý nejnižší (nižší má Estonsko, Bulharsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Lotyšsko).
- Vládní dluh za celou EU se neustále zvyšuje, na konci roku 2010 činil 80,0 % k HDP a na konci roku 2011 již 82,5 % k HDP.
Vývoj v minulých letech
Vyspělé evropské země v letech 2008 až 2011 zpravidla vykázali nižší hospodářskou aktivitu, příjem z daní postupně klesal, zatímco omezit povinné (mandatorní) výdaje se dařilo pouze částečně. Deficit veřejných financí tedy stoupal. Výrazně stoupl deficit veřejných financí především v Řecku, Irsku, Portugalsku. V přiložené tabulce máme uveden deficit veřejných financí v členských zemích EU v letech 2008 až 2011. Výjimkou nebyly až 10% roční schodky veřejných financí.
- Za rok 2008 mělo nejvyšší schodek veřejných financí Řecko (9,8 % k HDP), Irsko (7,4 % k HDP), Rumunsko (5,7 % k HDP), Velká Británie (5,1 % k HDP), Malta (4,6 % k HDP) a Španělsko (4,5 % k HDP).
- Za rok 2009 mělo nejvyšší schodek veřejných financí Řecko (15,6 % k HPD), Irsko (13,9 % k HDP), Velká Británie (11,5 % k HDP), Španělsko (11,2 % k HDP) a Portugalsko (10,2 % k HDP).
- Za rok 2010 mělo nejvyšší schodek veřejných financí Irsko (30,9 % k HDP), Řecko (10,7 % k HDP), Velká Británie (10,2 % k HDP), Portugalsko (9,8 % k HDP) a Španělsko (9,7 % k HDP).
- Za rok 2011 mělo nejvyšší schodek veřejných financí Irsko (13,4 % k HDP), Řecko (9,4 % k HDP), Španělsko (9,4 % k HDP), Velká Británie (7,8 % k HDP), Slovinsko (6,4 % k HDP), Kypr (6,3 k HDP).
Dluh vládního sektoru
I nejvyspělejší země světa mají poměrně vysoké dluhy. Německo má poměrně vysoké dluhy, ale současně vysoké saldo zahraničního obchodu. Německo, USA, Japonsko, Francie, Kanada či Velká Británie mají vyšší aktiva v zahraničí než cizinci v těchto zemích. Zadlužení těchto zemí je tedy potřeba posuzovat jinak než Řecka, Portugalska či Španělska. Dluhy jednotlivých zemí se tedy posuzují nejenom dle celkové výše, ale taky dle míry zajištění a schopnosti dluhy splácet. Mezinárodní důvěryhodnost Portugalska a Španělska je nižší než Německa, Velké Británie či Francie.
- Nejméně zadluženou členskou zemí EU je Estonsko, vládní dluh na konci roku 2011 činil (6,1 % k HDP). Následuje Bulharsko (16,3 % k HDP), Lucembursko (18,3 % k HDP), Rumunsko (33,4 % k HDP), Švédsko (38,4 % k HDP), Litva (38,5 % k HDP), Česko (40,8 % k HDP), Litva (42,2 % k HDP), Slovensko (43,3 % k HDP), Dánsko (46,6 % k HDP), Slovinsko (46,9 % k HDP), Finsko (49 % k HDP) a Polsko (56,4 % k HDP).
- Ve čtrnácti členských zemích EU je vládní dluh vyšší než 60 % k HDP). Nejvyšší vládní dluh (ke konci roku 2011) mělo Řecko (170,6 % k HDP), Itálie (120,7 % k HDP), Portugalsko (108,1 % k HDP), Irsko (106,4 % k HDP), Belgie (97,8 % k HDP), Francie (86,0 % k HDP), Velká Británie (85 % k HDP), Maďarsko (81,4 % k HDP), Německo (80,5 % k HDP), Rakousko (72,4 % k HDP), Kypr (71,1 % k HDP), Malta (70,9 % k HDP), Španělsko (69,3 % k HDP) a Nizozemí (65,5 % k HDP).
Riziko státního bankrotu ve světě
Dluhy většiny evropských zemí každou vteřinu rostou. Vysoké zadlužení může vést až ke státnímu bankrotu, což se v minulosti již několikrát stálo. Pravidelně riziko státního bankrotu sestavuje německý server „Verlorene Generation“. V posledním žebříčku bylo hodnoceno celkem 75 zemí světa. Z členských zemí EU jsou nejvíce rizikovými zeměmi: Řecko (1. místo ze všech hodnocených zemí), Portugalsko (4. místo), Kypr (5. místo), Irsko (6. místo), Španělsko (10. místo) a Maďarsko (11. místo). Naopak nejlepší hodnocení má z členských zemí EU Švédsko (72. místo), Finsko (67. místo), Nizozemí (66. místo), Německo (65. místo) a Velká Británie (63. místo). Česku patří 56. místo ze 75 hodnocených zemí světa, což je 19. nejlepší hodnocení.
Deficit veřejných financí v zemích EU
(v % k HDP, v letech 2008 až 2011)
| Země |
2008 |
2009 |
2010 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
| Belgie |
-1,0 |
-5,5 |
-3,8 |
-3,7 |
| Bulharsko |
1,7 |
-4,3 |
-3,1 | -2,0 |
|
Česko |
-2,2 | -5,8 |
-4,8 |
-3,3 |
| Dánsko |
3,2 |
-2,7 |
-2,5 | -1,8 |
| Estonsko |
-2,9 | -2,0 |
0,2 |
1,1 |
| Finsko |
4,4 |
-2,5 |
-2,5 |
-0,6 |
| Francie |
-3,3 |
-7,5 |
-7,1 |
-5,2 |
| Irsko |
-7,4 | -13,9 |
-30,9 | -13,4 |
| Itálie |
-2,7 | -5,4 |
-4,5 | -3,9 |
| Kypr |
0,9 |
-6,1 |
-5,3 | -6,3 |
| Litva |
-3,3 | -9,4 |
-7,2 | -5,5 |
| Lotyšsko |
-4,2 | -9,8 |
-8,1 | -3,4 |
| Lucembursko |
3,2 |
-0,8 |
-0,8 | -0,3 |
| Maďarsko |
-3,7 | -4,6 |
-4,4 | 4,3 |
| Malta |
-4,6 | -3,9 |
-3,6 | -2,7 |
| Německo |
-0,1 |
-3,1 |
-4,1 |
-0,8 |
| Nizozemí |
0,5 |
-5,6 |
-5,1 |
-4,5 |
| Polsko |
-3,7 | -7,4 |
-7,9 | -5,0 |
| Portugalsko |
-3,6 | -10,2 |
-9,8 | -4,4 |
| Rakousko |
-0,9 | -4,1 |
-4,5 |
-2,5 |
| Rumunsko | -5,7 |
-9,0 |
-6,8 | -5,5 |
| Řecko | -9,8 | -15,6 |
-10,7 |
-9,4 |
| Slovensko | -2,1 | -8,0 |
-7,7 | -4,9 |
| Slovinsko | -1,9 | -6,0 |
-5,7 |
-6,4 |
| Španělsko |
-4,5 | -11,2 |
-9,7 | -9,4 |
| Švédsko |
2,2 | -0,7 |
0,3 |
0,4 |
| Velká Británie |
5,1 | -11,5 |
-10,2 | -7,8 |



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
