V Česku je celkové daňové zatížení (tj. poměr všech daňových příjmů včetně sociálního a zdravotního pojištění k hrubému domácímu produktu) mírně nadprůměrné. Prostor pro další zvyšování daňových sazeb je tedy malý. Daňové zatížení v Česku činí 35,3 % k HDP, což je přibližně stejná hodnota jako ve Velké Británii.
Jak se počítá daňové zatížení?
Dle metodiky OECD se celkové daňové zatížení v jednotlivých členských zemích počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu. V letech 2008 až 2009 došlo ke snížení daňové zátěže. Hlavním důvodem byl daňový výpadek na příjmové stránce státního rozpočtu vlivem hospodářské recese. Výběr z daní totiž klesá rychleji než hrubý domácí produkt daného státu. V současné době však již zase daňové zatížení v členských zemích OECD stoupá, většina zemí upravuje daňové sazby směrem nahoru.
- V přiložené tabulce máme uvedeno daňové zatížení ve 29 členských zemích OECD, pro které jsou data za rok 2011 k dispozici. Z uvedených zemí oproti roku 2010 stouplo daňové zatížení ve 20 zemích.
Zvyšují se především nepřímé daně
V posledních třech letech stoupají především sazby nepřímých daní. Sazby daně z příjmu prácnických osob se zpravidla nemění. V Evropě nezvýšilo DPH velmi málo zemí. Evropské země přitom zvyšují sazby daní mnohem více než mimoevropské země. Celkové daňové zatížení v Evropě je citelně vyšší. Propracovaná sociální politika v zemích EU je náročná na finanční zabezpečení.
- Nejvyšší daňové zatížení (měřeno v % k HDP) je v Dánsku (48,1 %), Švédsku (44,5 %), Francii (44,2 %), Belgii (44,0 %), Finsku (43,4 %), Norsku (43,2 %), Itálii (42,9 %), Rakousku (42,1 %).
Změny oproti roku 2010.
Nejvíce daňové zatížení v roce 2011 oproti předchozímu roku stouplo v Chile (o 1,8 % k HDP), Francii (o 1,4 % k HDP), Česku (o 1,1 % k HDP), Německu (o 1,0 % k HDP) a Finsku (o 0,9 % k HDP). Nejvíce naopak kleslo daňové zatížení v Maďarsku, Estonsku a Švédsku.
Dánsko x Mexiko
Porovnání Dánska (země s nejvyšším daňovým zatížením) a Mexika (země s nejnižším daňovým zatížením) provedeme u hlavních daní.
- Zdanění práce
Dánsko - Zdanění je v Dánsku značně progresivní. Daň z příjmu se odvádí na dvou úrovních, centrání a místní. Sazby centrální daně z příjmu fyzických osob jsou: 0 % (do 42 900 DKK), 3,67 % (od 42 900 DKK do 389 900 DKK) a 15 % (nad 389 900 DKK). Vyšší je však místní sazba daně, která se liší. Pohybuje se od 20 % do 27 %. V souhrnu odvádí zaměstnanec na důchodovém, zdravotním či nemocenském pojištění od 12 % do 9 % ze své hrubé mzdy. Rozdíl mezi hrubou mzdou sjednanou v pracovní smlouvě a čistou mzdou zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu v Dánsku činí 38,6 %
.Mexiko - V Mexiku je zavedeno progresivní zdanění. Sazba daně se pohybuje od 1,92 % do 30 %. Vyšší sazby daní jsou však uvaleny na nadprůměrné příjmy. Souhrnná sazba povinného pojistného činí 1,4 % z hrubé mzdy zaměstnance. Rozdíl mezi hrubou mzdou sjednanou v pracovní smlouvě a čistou mzdou zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu v Mexiku činí pouze 6,3 %. Zdanění práce je v Mexiku velmi nízké.
- Daň z příjmu právnických osob
Dánsko - Sazba daně z příjmu právnických osob činí 25 %.
Mexiko - Základní sazba daně z příjmu právnických osob činí 30 % ze zisku. V příštích letech má však dojít ke snížení sazby daně na 29 % (v roce 2013) a 28 % (v roce 2014).
- DPH
Dánsko - DPH má jednotnou sazbu 25%, jako jediná země EU.
Mexiko – Rovněž má jednou sazbu DPH, avšak ve výši 16 %.
| Země |
2011 |
|---|---|
| Dánsko |
48,1 |
| Švédsko |
44,5 |
| Francie |
44,2 |
| Belgie |
44,0 |
| Finsko |
43,4 |
| Norsko |
43,2 |
| Itálie |
42,9 |
| Rakousko |
42,1 |
| Lucembursko |
37,1 |
| Německo |
37,1 |
| Slovinsko |
36,8 |
| Island |
36,0 |
| Maďarsko |
35,7 |
| Velká Británie |
35,5 |
|
Česko |
35,3 |
| Estonsko |
32,8 |
| Izrael |
32,6 |
| Nový Zéland |
31,7 |
| Španělsko |
31,6 |
| Řecko |
31,2 |
| Kanada |
31,0 |
| Slovensko |
28,8 |
| Švýcarsko |
28,5 |
| Irsko |
28,2 |
| Korea |
25,9 |
| USA |
25,1 |
| Turecko |
25,0 |
| Chile |
21,4 |
| Mexiko |
19,7 |
Pramen: OECD, Revenue Statistics, 1965-2011, 2012 Edition



Brzdná dráha se v mrazu dramaticky prodlužuje, ukazují testy. Řidiči to podceňují
Elektromobilistům nastávají krušné časy. Elektromobily v mrazu ztrácejí až 40 % dojezdu a nabíjí se velmi pomalu
Test Seat Ateca: Zlaté staré časy aneb jistota v rozbouřených vodách a za dobrou cenu
Šidit, svařovat totálky, kitovat a stáčet tachometry aneb v kůži polského autobazaru. Vyzkoušet pochybné praktiky si teď může každý
Řidiči, držte si klobouky. V nadcházejícím roce se změní řada věcí. Víme, které to budou
