Vřešťál: Likvidace firmy neznamená její bankrot

V interview s Rudolfem Vřešťálem, výkonným ředitelem firmy ASB Group jsme se zaměřili na aktuální téma likvidací společností. Likvidace společnosti je proces, který končí zánikem firmy ve smyslu jejího výmazu z obchodního rejstříku. Nelze zaměňovat s bankrotem, neboť oproti likvidaci je bankrot nedobrovolný proces. Likvidátorem musí být pouze fyzická osoba. Likvidace je poměrně dlouhý proces - v zásadě společnost nelze vymazat z obchodního rejstříku dříve než za půl roku od rozhodnutí o vstupu do likvidace. Likvidační zůstatek nemůže být záporný.

Je likvidace společností v současné špatné ekonomické situaci aktuální?

Ano, je. Poptávka po likvidacích společností se zvyšuje.

Jaké jsou nejčastější důvody pro likvidaci firmy, kdo a proč zpravidla rozhoduje a likvidaci společnosti?

Jsou to především zahraniční společnosti a investoři, kteří se pro likvidaci jejich českých entit rozhodují ze dvou hlavních důvodů. Buď zde chtějí zavřít své pobočky, přesunout výrobu jinam nebo si zde založili společnost pro konkrétní akvizice, které se nakonec neuskutečnily a nyní se jim nevyplatí dále nést náklady s tímto spojené. Oproti tomu zájem čistě českých subjektů je výrazně nižší. V případě útlumu jejich podnikání buď končí v insolvenci, nebo v případě „pozastavení“ podnikání si je jejich vlastníci často nechávají „živé“ pro budoucí použití.

Co si máme přesně představit pod likvidací společnosti? Jak se liší od bankrotu?

Likvidace společnosti je proces, který končí zánikem firmy ve smyslu jejího výmazu z obchodního rejstříku na základě dobrovolného rozhodnutí jejích vlastníků. Likvidují se tedy firmy nepředlužené, kdy se jejich vlastníci rozhodnou v podnikání z rozličných důvodů dále nepokračovat, rozprodat majetek společnosti a vyplatit své podíly ve formě tzv. likvidačního zůstatku. Podíl na tomto zůstatku je často vyšší než počáteční vklad do podniku. Oproti tomu bankrot je nedobrovolný proces, kdy soud za zákonem stanovených podmínek rozhodne, obvykle na návrh věřitelů či samotného managementu společnosti, o insolvenci resp. konkurzu na společnost. Soud v takovém případě jmenuje insolvenčního správce, který zpeněží zbývající majetek a z výnosu uspokojí, většinou pouze částečně, věřitele společnosti. Na vlastníky společnosti se v naprosté většině bankrotů nedostane, a tudíž o své investice do podnikání přicházejí.

Představme si, že společnost má jít do likvidace; co je prvním krokem?

Je jím rozhodnutí vlastníků (společníků nebo akcionářů) o její likvidaci. Takové rozhodnutí se sepíše ve formě notářského zápisu. Společnost vstoupí do likvidace ke konkrétnímu dni a od tohoto dne se společnost řídí pravidly likvidace a tato skutečnost je zapsána v Obchodním rejstříku.

Jak se stanovuje likvidátor a kdo to může být?

Dle českého právního řádu musí být likvidátorem fyzická osoba. S výjimkou pár případů daných obchodním zákoníkem je likvidátor zpravidla jmenován společníky/akcionáři likvidované společnosti, dle jejich vlastního uvážení. Likvidátorem může být prakticky kdokoliv, včetně osob z bývalého managementu společnosti apod. To například odlišuje likvidaci od konkurzu, lidově bankrotu, kdy je insolvenční správce jmenován příslušným soudem, bez ohledu na přání a zájmy vlastníků společnosti.

Můžete jednoduše popsat, jak probíhá celá likvidace společnosti?

Jak již bylo řečeno, likvidace začíná rozhodnutím vlastníků o vstupu společnosti do likvidace a jmenováním likvidátora. Ten společnost převezme a postupně likviduje aktiva společnosti, prodává majetek, vymáhá nebo prodává pohledávky, ukončuje různé závazkové vztahy, propouští zaměstnance, hradí závazky dodavatelů, úvěry apod. Dále zajišťuje specifické zákonem předepsané účetní a daňové povinnosti společnosti.

V momentu, kdy společnost nemá žádné závazky, a jediným aktivem jsou peníze na bankovním účtu, vypracuje likvidátor tzv. závěrečnou zprávu o průběhu likvidace a spolu s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku ji předloží vlastníkům společnosti ke schválení. Po jejím schválení je povinen likvidační zůstatek vyplatit a po několika dalších zákonem vyžadovaných úkonech podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku k příslušnému soudu. Následně soud rozhodne o tomto výmazu. Společnost tím zanikne a celý proces je ukončen.

Je tento proces dlouhý? Jsou stanoveny nějaké časové lhůty, které je potřeba dodržet?

Díky různým zákonem předepsaným lhůtám, například pro přihlášení pohledávek, pro vyjádření příslušných orgánů státní správy, jde o proces poměrně dlouhý. V zásadě společnost nelze vymazat z obchodního rejstříku dříve než za půl roku od rozhodnutí o vstupu do likvidace.

Kdo se může likvidace účastnit, resp. kdo má tento proces na starosti? Je lepší, aby to byli lidé z dané společnosti nebo spíše externisté?

Primární odpovědnou osobou je vždy likvidátor společnosti, který během likvidace jménem společnosti jedná. Další složení likvidačního týmu záleží na konkrétních okolnostech resp. parametrech likvidovaného subjektu. Management dané společnosti obvykle společnost a její vztahy dobře zná, ale nemá dostatečné zkušenosti a znalosti specifik likvidačního procesu, který se od „normálního provozu“ výrazně liší. Obvykle je tedy vhodná kombinace obojího.

Jak se postupuje v případě, že je likvidační zůstatek záporný?

Likvidační zůstatek nemůže být záporný. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o výtěžek z prodeje (či jiného zpeněžení) všech aktiv, mínus náklady na narovnání veškerých závazků společnosti. Společnost tedy nemůže na konci likvidace před rozdělením likvidačního zůstatku nikomu nic dlužit. To, jak se společnost vyrovná se svými věřiteli, samozřejmě také záleží na schopnostech likvidačního týmu.

Lze doporučit, aby se likvidace ujala specializovaná firma? Jedná se o komplikovaný proces?

Záleží na rozsahu likvidované společnosti, ale v zásadě se vždy jedná o soubor právní, účetní, daňové a řekněme manažerské problematiky. Většina byť zkušených a schopných manažerů dostatečné know-how logicky nemá, protože se tím nikdy nezabývala. V zájmu rychlosti a plynulosti procesu jsou tedy zkušenosti specialistů určitě užitečné.

Děkuji za rozhovor,
Lukáš Pololáník, Finance.cz