Vyplatí se zanést mzdu do pracovní smlouvy?

Co nesmí ve smlouvě nikdy chybět

Povinné položky pracovní smlouvy upravuje § 34 zákoníku práce. Na jejich znění se musíte jakožto zaměstnavatel se zaměstnancem předem dohodnout. Jmenovitě se jedná o:

• druh práce, 
• místo výkonu práce,
• den nástupu do práce.

Kromě toho by mělo být vždy uvedeno, kdo s kým smlouvu uzavírá a samozřejmě datum a podpisy. Pro lepší představu se můžete třeba na internetu podívat na vzor pracovní smlouvy a případně si ho rovnou stáhnout.

Vedle výše uvedeného existují i další instituty pracovního práva, na kterých se musíte se zaměstnancem dohodnout a uvést je písemně. Příkladem může být stanovení zkušební doby, prodloužení výpovědní lhůty či dohoda o výplatě mzdy na účet. Nejsou ale povinné, takže záleží na vás, zda je do smlouvy zařadíte. 

Mzda se lépe mění mimo smlouvu

V některých případech ale máte na vybranou, jestli přistoupíte k dvoustranné dohodě, vyjádřené pracovní smlouvou, nebo danou záležitost vyřídíte jednostranným úkonem. Typicky se může jednat právě o stanovení mzdy.

Rozdíl se pak ukáže zejména v momentě, kdy budete chtít výši mzdy upravit. Zatímco částku uvedenou ve smlouvě můžete změnit pouze na základě dohody se zaměstnancem, je-li mzda definována vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem, souhlas zaměstnance k její změně nepotřebujete.

Z pohledu zaměstnavatele je tedy druhá situace určitě výhodnější. Pokud byste se chtěli v této souvislosti informovat na svoje konkrétní možnosti, nejsnazší bude využít právní poradnu online například na webu Právorychle.cz, kde můžete s advokátem probrat vše, co vás zajímá.

To, že můžete mzdu upravovat bez souhlasu zaměstnance, totiž ještě neznamená, že máte neomezené pravomoci. Předně nikdy nemůžete jít pod hranici minimální mzdy a zaručené mzdy. Dále pak také například platí, že za stejnou práci přísluší zaměstnancům stejná mzda.