Průměrné mzdové náklady: 32 588 Kč

30.07.2012 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


Průměrná měsíční mzda v minulém roce činila 24 319 Kč, průměrné mzdové náklady zaměstnavatele tedy dokonce 32 588 Kč, což je důležitější údaj. Mzdové náklady výrazně zvyšují povinné odvody na pojistném, které jsou v Česku jedno z nejvyšších.

Zvýšení mzdy zaměstnance o tisíc Kč zvyšuje zaměstnavateli mzdové náklady o 1 340 Kč. Zaměstnavatelé v Česku odvádí za své zaměstnance 34 % na povinném pojistném (25 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění). Vysoké odvody na pojistném a složitá administrativa spojená se zaměstnáváním jednoho zaměstnance je jedním z důvodů, proč drobní živnostníci a podnikatelé váhají přijmout jednoho či dva zaměstnance. Hodně zaměstnanců ani neví, jak vysoký je rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavateli a hrubou mzdou.

Zdanění práce v Česku je vysoké

Hrubá mzda 20 000 Kč znamená pro zaměstnavatele mzdové náklady 26 800 Kč (20 000 Kč hrubá mzda + 5 000 Kč na sociálním pojištění + 1 800 Kč na zdravotním pojištění). Rozdílná částka 6 800 Kč představuje rovněž zdanění práce. Přestože tedy odvedou zaměstnanci v Česku na dani z příjmu při mezinárodním srovnání poměrně málo, tak je zdanění práce vysoké. Důvodem je právě vysoké pojistné placené zaměstnavatelem. Při porovnávání daňové zátěže je tedy potřeba zohlednit i povinné pojistné placené zaměstnavatelem.

  • Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu 24 319 Kč tak stojí zaměstnavatele 32 588 Kč (6 080 Kč sociální pojištění placené zaměstnavatelem, 2 189 Kč zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a 24 319 Kč hrubá mzda), přitom bezdětný zaměstnanec obdrží na svůj bankovní účet 18 823 Kč. Zdanění práce tak dosahuje 42,2 %. Cestou snižující zdanění práce nejsou jenom úpravy ohledně daně z příjmu fyzických osob, ale taky odvodů na povinném pojistném.

Složitá administrativa u pojistného

Problémem Česka je však nejenom vysoké povinné pojistné, ale rovněž složitá administrativa spojená s výpočtem a odvodem povinného pojistného. V praxi může totiž zaměstnavatel odvádět každý měsíc zdravotní a sociální pojištění na účet 9 různých institucí (ČSSZ a 8 zdravotních pojišťoven). Když jsou zaměstnanci zaměstnavatele pojištěni u všech 8 různých zdravotníchh pojišťoven, tak musí zaměstnavatel se komunikovat, zasílat potřebné tiskopisy, platit pojistné a plnit si své zákonné povinnosti vůči devíti institucím. Jedná se o značnou administrativní zátěž. Navíc může během roku přijít kontrola z 9 institucí, což rovněž zvyšuje administrativní nároky. Systém, kdy se povinné odvody na pojistném zasílají jediné instituci, který funguje v řadě členských zemí OECD, přináší finanční úsporu spojenou s přerozdělením finančních prostředků a výrazně snižuje firmám administrativu. V některých zemích OECD (Nový Zéland, Dánsko, Chile) jsou všechny odvody zabudovány na pojistném do daně z příjmu.

Nejvyšší pojistné platí zaměstnavatelé ve Francii

Francie, Slovensko a Estonsko jsou jedinými členskými zeměmi OECD, kde povinné pojistné placené zaměstnavatelem u průměrné mzdy je vyšší než v Česku.

  • Souhrnná sazba pojistného placeného zaměstnavatelem (sociální, zdravotní, nemocenské) je u průměrné mzdy nejvyšší ve Francii (42,3 %), Slovensku (35,2 %), Estonsku (34,4 %), Česku (34 %), Itálii (32,1 %) a Švédsku (31,4 %).
  • Nejnižší je v Dánsku, Chile a Novém Zélandu (0 %), Izraeli (4,7 %), Švýcarsku (6,1 %) a Austrálii (6,2 %).

Strop pro platbu pojistného

V přiložené tabulce máme uvedeny povinné odvody zaměstnavatele na pojistném u průměrné mzdy. Ve většině zemí jsou pro platbu pojistného zavedeny stropy, jestliže má tedy zaměstnanec příjem nad strop pro platbu pojistného, tak již zaměstnavatel z částky nad strop pojistné neodvádí. Proto se s rostoucím příjmem sazba pojistného mění.

  • Strop pro platbu sociálního pojištění v Česku za rok 2012 činí 1 206 576 Kč. Jakmile je během roku dosaženo stropu pro platbu pojistného, tak se již z částky nad strop sociální pojištění neodvádí. Ani v dalších měsících. Maximálně tedy může zaměstnavatele na sociálním pojištění zaplatit za svého zaměstnance 301 644 Kč (1 206 576 Kč x 25 %).
  • Maximální vyměřovací základ (strop) u zdravotního pojištění je v roce 2012 částka 1 809 864 Kč. Opět, jakmile je dosaženo stropu, tak se již zdravotní pojištění neodvádí. Maximálně může tedy zaměstnavatel odvést za svého zaměstnance na zdravotním pojištění 162 888 Kč (1 809 864 Kč x 9 %).


Pojistné placené zaměstnavatelem v zemích OECD (rok 2010, v %)

Země Pojistné (v %) Země Pojistně (v %)
Francie 42,3 Japonsko 13,9
Slovensko 35,2 Norsko 12,8
Estonsko 34,4 Mexiko 11,7
Česko 34,0 Kanada 11,6
Itálie 32,1 Lucembursko 11,5
Švédsko 31,4 Irsko 10,8
Španělsko 29,9 Velká Británie 10,7
Belgie  29,8 Nizozemí 10,5
Rakousko  29,1 Korea  9,8
Maďarsko 28,5 USA  9,7
Řecko 28,1 Island  8,7
Portugalsko 23,8 Austrálie  6,2
Finsko 22,3 Švýcarsko  6,1
Německo 19,3 Izrael  4,7
Turecko 16,5 Chile  0,0
Slovinsko 16,1 Dánsko  0,0
Polsko 14,8 Nový Zéland  0,0

Pramen: OECD, Tax Database, Part I. Taxation of Wage Income (2010)

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.