Řekové chtějí euro

Pesimismus ohledně schopnosti země se bankrotu vyhnout projevilo 67,3 procenta lidí, přičemž 62,4 procenta je přesvědčena, že půjde nejpravděpodobněji o bankrot částečný s dohodou s věřiteli a že tím nebude ohroženo členství Řecka v eurozóně.

Zachování eura si přeje 70,5 procenta Řeků, ale jen 45,4 procenta souhlasí s tvrdými ekonomickými opatřeními, která "nebudou vždy spravedlivá". Naopak návrat k drachmě i s vidinou prudkého znehodnocení staronové měny a zchudnutí obyvatel si přeje 28,3 procenta dotázaných.

Dvě třetiny lidí v Řecku už také nevěří, že by se ještě podařilo zmírnit podmínky, za jakých má země dostávat další finanční pomoc ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Většina Řeků také souhlasí s úspornými zásahy ve státní sféře. Pro plánované zeštíhlení přebujelého státního aparátu je 59 procent lidí, snížení platů státních zaměstnanců podporuje dokonce 83 procent dotázaných. Privatizaci podniků, v nichž má stát nějaký podíl a která má přinést další peníze do státní kasy, schvaluje 81 procent řeckých občanů.

Účastníkům průzkumu se nelíbí ale vyšší daně, snižování důchodů a zavádění nových poplatků. Například přes 75 procent dotázaných je proti nové dani z nemovitosti, kterou se bude platit souběžně s poplatky za elektřinu. Nicméně přes 60 procent jich je připraveno daň platit, zatímco skoro 26 procent tvrdí, že to neučiní, a to i s rizikem, že jim kvůli tomu bude odpojen proud.