Účetnictví v praxi č. 7/2003

Pro všechny začínající účetní, které studují náš kurs podvojného účetnictví, je určen souhrnný příklad zahrnující doposud vysvětlenou problematiku dlouhodobého majetku. Pro zajímavost je do tohoto čísla časopisu zařazen také příklad z magisterských zkoušek na VŠE Praha, aby si čtenáři mohli vyzkoušet, zda by obstáli v současné době u přijímacích zkoušek na magisterské studium, obor účetnictví, a udělali si představu, jaké účetní nároky jsou na studenty kladeny.

Co je v zákonech nového - stručně, rozvláčně
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 2)
Luboš Bárta
Přehled veškerých legislativních změn, které se promítají do účetní praxe a podrobnější výklad některých z nich.

Účetní (ostatní) opravné položky
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 6)
Ing. Martin Děrgel          
Podle § 25 odst. 2 zákona o účetnictví účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je hospodářským výsledkem účetního období zisk nebo ztráta. Přitom k vyjádření přechodného snížení hodnoty majetku jsou § 26 odst. 3 zákona o účetnictví předurčeny právě opravné položky.

Kurzové rozdíly
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 12)
Ing. Radka Kosinová
Odpověď na odborný dotaz.
         
Účetní a daňové omyly v podvojném účetnictví
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 13)
Ing. Jan Ambrož           
V tomto článku upozorňujeme na některé omyly, kterých se dopouští poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví v případech, kdy nesprávně aplikují účetní nebo daňové předpisy.

Podvojné účetnictví podnikatelů pro začínající účetní
5. díl - Souhrnný příklad na  téma dlouhodobého majetku   
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 15)
Ing. Ivana Pilařová
V tomto pokračování kursu podvojného účetnictví pro začínající účetní jsou shrnuty poznatky ze třech předchozích dílů v souhrnném příkladu. Pro všechny, kteří si chtějí příklad vyřešit samostatně, je uvedeno zadání s prázdnými políčky, do kterých je třeba doplnit účetní souvztažnosti. Řešení příkladu a hodnocení je potom uvedeno na konci textu.

Vykazování nehmotných aktiv u společností, které sestavují účetní závěrku podle IAS/IFRS - výzkumný projekt  
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 17)
Ing. Lenka Krupová, Ph.D.
Tento příspěvek navazuje na předcházející články seriálu o harmonizaci účetnictví, avšak z poněkud jiného hlediska. Autorka článku provedla výzkum na 70 společnostech, které zhotovují svou účetní závěrku podle IAS/IFRS. Jednalo se vesměs o zahraniční společnosti, z českých společností byla zastoupena pouze jedna. Výsledky tohoto výzkumu jsou velmi zajímavé, zejména fakt, že mnohé hypotézy, které byly autorkou stanoveny, se tímto výzkumem zcela vyvrátily. Cílem tohoto projektu byla detekce praktik kreativního účetnictví (zneužívání účetnictví) u společností, které zpracovávají účetní výkazy podle Mezinárodních účetních standardů (IAS - IFRS).

Faktura za mobilní telefon
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 24)
Doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc.
Odpověď na odborný dotaz.

Časové rozlišení nákladů
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 25)
Ing. Martin Děrgel
Odpověď na odborný dotaz.

Skladová evidence zásob
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 25)
Ing. Miroslava Kočová
Odpověď na odborný dotaz.

Účtování podnikatele při zablokování účtů u Union banky
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 25)
RNDr. Ivan Brychta
Odpověď na odborný dotaz.

Opce v účetnictví podnikatelů         
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 26)
Ing. Jiří Strouhal
V článku XIX Postupů účtování jsou deriváty členěny na pevné termínové operace a na opce. Pro tyto potřeby je derivát definován jako finanční nástroj, jehož reálná hodnota se mění v závislosti na jiné proměnné (např. změně úrokové míry, kursu cenného papíru, ceny komodity, ceny jiného podkladového aktiva). Jedná se o nástroj, který vyžaduje minimální či nulovou počáteční investici a bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba od sjednání obchodu do jeho vypořádání je u derivátu delší než u obvyklé operace.

Uspěli byste u magisterských zkoušek na VŠE?       
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 28)
Prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc.
Účetní příklad z magisterských zkoušek na VŠE Praha, obor účetnictví.

Další problémy účetního řešení fúzí podle platné regulace
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 30)
Prof. Ing. Hana Vomáčková, CSc.         
V tomto příspěvku uvádí autorka příklady na fúzi společností, které již jsou pod společnou kontrolou. Uvádí svou podstatou shodný případ, který je však jednou řešen právní formou sloučení a podruhé právní formou splynutí. Příklady jsou zvoleny tak, aby byly použity různé účetní metody. V článku je poukázáno na to, že pouhá právní forma ovlivňuje použité ocenění a tudíž i použitou účetní metodu, jejíž důsledky pro finanční analýzu na bázi tzv. zahajovacích rozvah nástupnické společnosti mohou být dalekosáhlé.

Daň z příjmů
Daňové výdaje (14. část)          
(Účetnictví v praxi č. 7/2003, s. 36)
Ing. Eva Sedláková
Ve čtrnácté části seriálu, ve kterém je postupně rozebráno, co všechno lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů, se autorka věnuje penzijnímu připojištění se státním příspěvkem, soukromému životnímu pojištění a prodeji podniku.