Zaměstnavatelé chtějí, aby stát dál mohl vyvlastňovat kvůli těžbě

"Je nutné, aby vyvlastňování probíhalo standardně a nepodléhalo politickým tlakům," sdělil Kužel. Svaz průmyslu a dopravy ČR již dříve uvedl, že změna zákona zásadně poškodí těžební odvětví, způsobí rušení pracovních míst v tomto oboru a bude mít negativní dopad na energetickou bezpečnost státu. "Musí být zachováno to, abychom dále mohli těžit energetické i neenergetické suroviny," řekla dnes ředitelka Těžební unie Milena Šandová.

Zástupci těžařů a zaměstnavatelských svazů se podle prezidenta Hospodářské komory ČR kvůli plánované změně zákona sešli již dříve také s poslanci a premiérem Petrem Nečasem.

Hlavní důsledek přijetí vládního návrhu změny

Vláda překvapivě vylučuje z horního zákona institut vyvlastnění. Principiálně tím státu zamezí účastnit se na využití ložisek vyhrazených nerostů ve veřejném zájmu. Vzdává se svého vlivu v oblastech nutných ke krytí životně důležitých společenských potřeb. Podstatně oslabuje možnost naplňovat vlastní smysl horního zákona - ochranu a využití nerostného bohatství. Je tedy možné říci, že takto formulovanou novelou by o využití nerostného bohatství, které je fakticky státu – tedy všech občanů ČR, rozhodovali prakticky výhradně majitelé pozemků, které se nad ložiskem nacházejí.

Pokud jediný vlastník libovolně malého pozemku v dobývacím prostoru nebude ochoten za žádných okolností prodat, pak ani vláda, ani těžební společnost nebudou mít žádný zákonný prostředek jak se k ložisku dostat.

Vyvlastění ze zákona ve světě

• Německo: Institut vyvlastnění k obecnému prospěchu je zakotven v ústavě, přičemž hodnotu odškodnění v případě nedohody stanoví dle objektivních měřítek nezávislá znalecká komise.
• Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, pokud nedojde k dohodě s majitelem vyvlastňovaného pozemku, je výše náhrady stanovena pozemkovým tribunálem.
• V USA je institut vyvlastnění zakotven jak ve federální ústavě (již od roku 1791), tak v ústavách jednotlivých států.