Polsko předsedá v Radě EU - jaké má priority?

Nové předsednictví je spojeno i s vytvořením nového společně sdíleno programu trojicí zmiňovaných států po dobu následujících 18 měsíců. Obsahovou stránku předsednictví do značné míry určuje dlouhodobá agenda EU, důsledky ratifikace Lisabonské smlouvy, stav evropské ekonomiky v post-krizovém období a také celkový globální kontext, který hraje čím dál významnější roli v procesu politického rozhodování na úrovni EU.

Polské předsednictví identifikuje tři oblasti, které by měly být posíleny za účelem zajištění ekonomického a politického rozvoje EU. Jedná se o zvýšení otevřenosti EU, posílení evropské integrace jako zdroje ekonomického růstu a zvýšení bezpečnosti v evropském prostoru.

Pro dosažení uváděných cílů bude Polsko usilovat o:

1) posílení vnitřního trhu,

2) prohloubení vztahů se státy na východ od hranic EU (Moldávie, Ukrajina),

3) zefektivnění společné energetické politiky,

4) společnou bezpečností a obrannou politiku,

5) snížení rozpočtového deficitu a veřejného dluhu a

6) efektivnější využívání intelektuálního kapitálu.

Tyto priority předpokládají konkrétní akce v různých politikách EU pokrývající oblast od hospodářské politiky, přes zemědělství, kohezní politiku, otázky energetické, dopravní a komunikační infrastruktury, soudnictví, konkurenceschopnosti, ochrany životního prostředí, zaměstnanosti, sociální a zdravotní politiky, až po otázky školství, mládeže a zahraniční politiky. Za klíčové, ale zároveň velmi problematické, pro realizaci zamýšlených změn se jeví zejména vyjednávání o evropském rozpočtu na období 2014 – 2020, jež zahájí právě Polsko.

Zpráva převzata z CEBRE.