S Jiřím Zemanem, advokátem Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský, jsme si povídali o platební schopnosti českých podniků i o tom, jak postupovat v případě platební neschopnosti obchodního partnera.
Jaká je situace s dodržováním smluvních závazků firem a podnikatelů v současné době? Zlepšuje se s postupným oživením ekonomiky?
Dle mého názoru došlo ke zlepšení, v současné době je již kladen důraz na prevenci, takže podnikatelé již vyžadují sjednání smlouvy k obchodnímu případu, požadují zálohy, zajištění, reference na smluvního partnera apod.
Jedním z nejdůležitějších parametrů smlouvy bývá splatnost. Existují nějaké zásady, jakou splatnost stanovit?
Především je třeba uvést, že splatnost závazku se odvíjí od charakteru závazku. Je třeba rozlišovat, zda se jedná o úhradu výrobní haly v hodnotě několika milionů korun či dodání zboží v hodnotě několika tisíců. V každém případě však lze doporučit sjednání zálohy a postupné splácení ceny a vyhnout se tak situaci, kdy zboží bude dodáno či dílo zhotoveno a věřitel nedostane za dílo zaplaceno a musí svoji pohledávku vymáhat.
Na co vše by si měl podnikatel dávat pozor při uzavírání smlouvy, aby předešel problémům s platební schopností svého obchodního partnera?
Podnikatel by se především měl informovat na svého obchodního partnera, zda se jedná o solidního obchodního partnera, jak hradí své splatné závazky, vyžádat si případně reference a v rámci právní jistoty doporučujeme prověřit, zda proti obchodnímu partnerovi nejsou vedeny exekuce či podány návrhy na insolvenci. Dále by měl podnikatel požadovat zálohu před dodáním zboží a požadovat úhradu zbývající části kupní ceny při dodání zboží. Rovněž tak by měl mít podnikatel sjednánu tzv. výhradu vlastnického práva, což znamená, že dodavatel je vlastníkem zboží až do úplného zaplacení kupní ceny či ceny díla. Nelze než doporučit nechat si smluvní dokumentaci překontrolovat poskytovatelem právních služeb, kterým může být advokát a předejít tak zvýšeným nákladům či úplnou ztrátou z obchodu následně.
V případě, že dojde k prodlení, jaký je správný postup? Kdy má přijít pohrůžka žaloby?
Pokud dojde k prodlení, tak by měl věřitel vyzvat dlužníka ke splnění závazku v náhradní lhůtě, přiměřené povaze předmětu plnění. Pokud nedojde ke splnění závazku ani v přiměřené náhradní lhůtě, může věřitel předat věc k dalšímu řešení a případně vymáhání advokátovi. Advokát rovněž vyzve dlužníka ke splnění závazku - úhradě dluhu a v této výzvě advokát dlužníka mimo jiné upozorní na případné vymáhání závazku soudní cestou. Dlužník by měl být vyzván a měla by mu být poskytnuta možnost splnit závazek v přiměřené náhradní lhůtě, není však třeba vyčkávat příliš dlouho, neboť čím dříve se neuhrazená pohledávka zažaluje, tím dříve může věřitel očekávat plnění.
Když dojde řada na soud, na co se musí věřitel připravit? Kolik ho bude stát žaloba?
V případě soudního sporu by měl mít věřitel především k dispozici všechny nezbytné podklady osvědčující pravost a existenci pohledávky, jako je smlouva, dodací list, potvrzení o převzetí zboží, faktura apod. Bez řádného doložení oprávněnosti pohledávky nemusí být věřitel ve sporu úspěšný, neboť věřitel je povinen soudu doložit a prokázat, že pohledávka skutečně vznikla. Bez toho nebude pohledávka věřiteli přiznána soudním rozhodnutím. V případě vymáhání peněžitých plnění je soudní poplatek vypočítán z žalované částky a činí 4 % v případě běžných žalob a 2 % v případě návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu. V současné době se připravuje poměrně rozsáhlá novela zákona o soudních poplatcích, v rámci které dojde ke zvýšení nákladů žalobců v rámci soudního sporu.
Když podnikatel chce využít služeb společnosti specializující se na správu a vymáhání pohledávek, co mu to přinese? Znamená to, že veškerou administraci kolem pohledávek, předá třetí straně?
Pokud se podnikatel rozhodne, že správu a vymáhání pohledávek předá subjektu, který se specializuje na správu a vymáhání pohledávek, znamená to pro něj úsporu času a dalších nákladů souvisejících s vymáháním pohledávky. Podnikatel předá veškeré podklady nezbytné pro vymáhání pohledávek a následně se nemusí již o nic starat. Nemusí dlužníka dále vyzývat ke splnění, nemusí sledovat promlčení pohledávky, podávat žalobu a účastnit se soudního jednání. Dostává pravidelně zprávy o průběhu vymáhání pohledávky a očekává vymožené plnění. Skutečně se nemusí již dále o případ starat a může se věnovat primárně podnikání.
Na svých stránkách píšete, že máte „unikátní software, který nám umožňuje automatickou kontrolu celého spravovaného portfolia dlužníků“. Jaké výhody z toho plynou Vašemu klientovi?
Znamená to, že můžeme pravidelně podávat klientům zprávy, je možné aktuálně říci, co se s pohledávkou děje, zda je například zažalovaná, je vymáhána v exekuci apod., sledujeme promlčení pohledávek, zda na dlužníka nebyl podán insolvenční návrh či nařízena exekuce. Ohledně právě těchto významných skutečností dostává konkrétní osoba pověřená řešíním případu každodenně upozornění na skutečnosti významné pro řešení pohledávky, se kterými pak následně pracuje a volí co nejefektivnější postup.
Jak probíhá vymáhání pohledávek ve Vaši společnosti? Jak často dochází k exekucím?
Proces vymáhání pohledávek probíhá následovně. Od klienta převezmeme podklady, zaneseme je do databáze, následně zasílám dlužníkům výzvy k úhradě, pokud jsou dlužníci nekontaktní nebo nezačnou splácet dluh podáváme na dlužníky žaloby na zaplacení. Pokud dlužník neuhradí dluh ani na základě pravomocného rozhodnutí soudu, je na dlužníka podáván návrh na exekuci. Pokud dlužník pravidelně nesplácí svůj dluh a nedohodne se s věřitelem na splátkovém kalendáři, je exekuce podávána na základě pravomocného exekučního titulu. V rámci kanceláře poskytujeme klientům služby na klíč a nabízíme i řešení pohledávek v rámci projektu EuroCollectNet, což je skupina advokátních kanceláří specializující se na správu pohledávek v rámci EU, Ruska a USA, kdy za každou zemi je členem právě jedna advokátní kancelář; za Českou republiku, je to právě kancelář Mgr. Tomáše Rašovského.
Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík