Jak se data zálohují v praxi

• Přečtěte si také úvodní článek Zálohujete si pravidelně důležité informace?

V realitě malého podniku budou zálohy pravděpodobně prováděny nepravidelně. Uživatel si nastaví, které soubory, adresáře či disky chce přenést do záložního prostoru a příslušná aplikace tuto operaci vykoná. O něco vyspělejší řešení si o nutnost provedení duplikace řekne samo, případně jej ve stanovených intervalech i automaticky provede. V tomto případě se samozřejmě bavíme spíše o zálohování osobních počítačů, ale technologie NAS se hodí i pro menší firemní servery. Zálohování na NAS je opravdu jen u domácností či velmi malych firem. NAS se většinou používá jako souborový server se snadnou spravou, ve strategii EMC nevidíme NAS jako zálohovácí úložiště

Situace na trhu

Mezi lídry světového trhu externích úložných systémů patří podle agentury IDC dlouhodobě firmy EMC, IBM, NetApp, HP a Dell. V jejich nabídkových portfoliích figurují komplexní systémy pro velké organizace i řešení pro segment malých a středních firem. Právě na něj se v poslední době většina z uvedených společností zaměřuje. Ročně v podnikových serverech a úložných zařízeních skončí zhruba 41 milionů nových pevných disků nejrůznějších typů a kapacit. V roce 2014 to podle IDC bude téměř 53 milionů, jež rozšíří či obmění datový prostor o 300 tisíc petabajtů. Předchozí výhled analytiků navíc nezapočítává jiné paměťové nosiče, tj. magnetické pásky, optická média atd.

Cloudová revoluce

Trend posledních zhruba tří let nese název cloud. Dotýká se v podstatě každého subsegmentu světa IT. Bývá různě interpretován a občas i lehce zatracován jako produkt marketingu. V případě zálohování dat však tzv. cloudová řešení představují velmi úrodné a nejspíše i životaschopné pole. Doposud si zálohovací zařízení a příslušný software podniky obvykle pořizovaly od vybraných dodavatelů a posléze interně provozovaly. Platí zde přímá úměra, že čím větší organizace, tím větší náklady na provoz. Konkrétně jde o energie, personál a více či méně pravidelnou technickou obnovu zařízení. 

• O cloud computingu se dočtete více v článku IT v podnicích: Nová éra služeb nebo IT v podnicích: Bezpečná oblačnost v praxi.

Navíc do hry vstupují i faktory, jež souvisejí s hospodářskými cykly během kalendářního roku. Otázka zní: Jak velký objem dat musí  zařízení pojmout, aby nebyly ohroženy ekonomické cíle podniku? Ať už je odpověď jakákoli, vždy půjde o dražší řešení dané situace, než jaké nabízí právě cloud.

Nezaměňujme cloud a outsourcing. V tradičním a původním významu druhého termínu jde o předání interních výpočetních prostředků do rukou třetí strany, která je za úplatu provozuje. V případě cloudu, konkrétně jeho složky skryté za zkratkou IaaS (Infrastructure as a Service), však o žádný outsourcing nejde. Jde o službu, která velmi progresivně řeší výše uvedené dilema momentálně dostačujících, včera přebývajících a pozítří nedostatečných kapacit. 

Služba jako výhoda

Úložná datová zařízení včetně příslušného softwaru představují součást podnikové výpočetní a komunikační infrastruktury. A právě tuto součást si organizace může pořídit ve formě služby. V podstatě záleží jen na výběru vhodného poskytovatele. Zákazník bude platit jen za skutečně využitý prostor a poskytovatel bude garantovat nejen bezpečnost uložení, ale i velmi flexibilní navýšení nebo navýšení smluvené kapacity.

Podnik nemusí investovat do obnovy úložných zařízení a nemusí zaměstnávat jejich správce. V tomto případě se bavíme o tzv. veřejném cloudu, tj. o řešení, v němž organizace využívá nabídky třetích stran. U velkých podniků, jež z jakýchkoli důvodů nechtějí svá data svěřovat do správy vnějšímu subjektu, lze obdobné prostředí vytvořit i interně, a potom hovoříme o tzv. privátním cloudu.