Občanská svoboda a ekonomická svoboda je základem růstu a zlepšování kvality života. V prosperujících ekonomikách má každý občan svobodnou volbu rozhodovat sám za sebe a je omezen pouze dodržováním základních zákonů.
Minimální obchodní překážky, nízké daně, vysoká vymahatelnost práva, nízká korupce, jednoduchá a efektivní komunikace s veřejnou správou, nezadlužený stát a vzdělaní a kvalitní pracovníci, to vše jsou důležité předpoklady pro úspěšný rozvoj podnikání a byznusu v zemi. Všechny tyto a další ukazatele se skrývájí pod každoročně sestavovaným indexem ekonomické svobody, který každoročně sestavuje The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal. Desítku nejsvobodnějších ekonomik světa za rok 2010 tvoří Hongkong, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Švýcarsko, Kanada, Irsko, Dánsko, USA a Bahrajn. Na posledním 179. místě najdeme KLDR před Zimbabwe, Kubou, Eritreou a Venezuelou.
Česko stoupá žebříčkem
Za rok 2010 skončilo Česko na 28. místě, což je o šest míst lepší hodnocení než za rok 2009 a o devět míst lepší než v roce 2008. Hodnota indexu se přitom meziročně zlepšila z 69,8 na 70,4. Horší hodnocení než Česko má řada vyspělých zemí jako Norsko, Belgie, Španělsko, Korea, Island, Francie či Itálie.
První místo patří tradičně Hongkongu
První a druhé místo patří tradičně Hongkongu a Singapuru, tyto země jsou dle mnoha mezinárodních hodnocení považovány za nejefektivnější a nejliberálnější ekonomiky světa. V Hongkongu ani Singapuru neexistují žádné pobídky ani omezení, téměř celé národní ekonomiky jsou privátní. Hongkongu a Singapuru tak patří s výrazným náskokem první místo v hodnocení míry zahraničních investic v přepočtu na jednoho obyvatele. Efektivita obchodu a výkon obou ekonomik je obdivuhodný. Obě země navíc mají jedny z nejjednodušších daňových systémů na světě a daňové zatížení je minimální.
Kdo si nejvíce polepšil?
Ze zemí na prvních třiceti místech, které jsou uvedena v tabulce, si nejvíce polepšil Bahrajn (o 1,4) a Singapur (o 1,1). Mimo země v první třicítce jsou v přiložené tabulce uvedeny členské země EU. Nejvíce si z elitní třicítky pohoršilo Irsko (o 2,6), na které citelně doléhají následky ekonomické krize. Dalšími vyspělými zeměmi, které si značně pohoršily, jsou Velká Británie (o 2), Řecko (o 2,4) a Itálie (o 2,4).
Kritéria hodnocení
Index ekonomické svobody je každoročně sestavován od roku 1995. V publikaci „2011 Index of Economic Freedom“ bylo hodnoceno 179 zemí světa v deseti kategoriích. Každá kategorie je ohodnocena procentem. Maximální hodnocení 100 %. Nejnižší 0 %. Výsledný index je potom průměrem jednotlivých dílčích hodnocení. Jednotlivé kategorie si ukážeme na příkladu Česka za rok 2010:
- Svoboda podnikání – 69,8 (zlepšení o 4,3)
- Svoboda obchodu – 87,6 (zlepšení o 0,1)
- Fiskální svoboda – 81 (zlepšení o 0,9)
- Státní správa – 44,8 (zhoršení o 0,8)
- Monetární svoboda – 80 (zlepšení o 4,4)
- Svoboda investování – 70,0 (beze změny)
- Svoboda finančního trhu – 80,0 (beze změny)
- Korupce – 49,0 (zhoršení o 3,0)
- Ochrana majetku – 65,0 (beze změny)
- Svoboda trhu práce – 77,0 (zlepšení o 0,6)
V hodnocení svobody podnikání Česko zaostává především v rychlosti se založením nové společnosti, finanční a administrativní náročnosti. Uzavření podniku je oproti nejvyspělejším zemím značně náročné.
Obchodní politika je v Česku obdobná jako v ostatních členských zemích EU. Svoboda obchodu je tedy hodnocena velmi dobře. Problémem zůstává netransparentní zadávání veřejných zakázek a problematické vymáhání práv k duševnímu vlastnictví.
Daňové zatížení v Česku je při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa mírně podprůměrné. Hodnocení v této oblasti je tedy velmi dobré. Zlepšení nejvíce oproti minulému hodnocení ovlivnilo snížení sazby daně z příjmu právnických osob z 20 % na 19 %. Celkové daňové zatížení Česka činí 36,2 %.
Celkové vládní výdaje, včetně spotřeby, jsou vysoké. Vládní výdaje dosahují cca. 43 % HDP. V této oblasti má Česko nejhorší hodnocení. Ke zhoršení hodnocení přispělo rostoucí zadlužení Česka. V této kategorii si pohoršila většina zemí, protože se s rostoucími vládními dluhy potýká většina vyspělých zemí světa.
Inflace v Česku je dlouhodobě nízká, což je hodnoceno velmi pozitivně. Kontrole však podléhají některé suroviny, energie, domácí nájemné či železniční a autobusová doprava. Maximální ceny jsou stanoveny pro poštu a telekomunikační tarify.
Domácí i zahraniční investoři mají stejné podmínky, což je hodnoceno pozitivně. Neexistují žádná omezení plateb a běžných transferů. Problémem však nadále zůstává nerovné vymáhání smluvních závazků, byrokracie a korupce.
Finanční sektor je hodnocen velmi dobře a patří mezi nejrozvinutější z východní Evropy. Dopad krize na finanční trhy byl malý. Kontrolní rámec finančního trhu je nastavený dobře. Nevýhodou je malý a netransparentní kapitálový trh.
Korupce v Česku je hodnocena jako významná. Dle poslední zprávy společnosti Transparency International patří Česku až 52. místo ze 180 zemí v hodnocení míry korupce Jedná se o druhé nejhorší hodnocení Česka.
Vlastnická práva jsou v Česku chráněna zákonem. Soudnictví je nezávislé, ale zdlouhavé. Soudy trvají v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi světa příliš dlouho. Problematické je rovněž vynucování soudních rozsudků.
Pracovní předpisy jsou poměrně flexibilní a dobře nastavené.
| Pořadí | Země | Index | Zlepšení/zhoršení |
|---|---|---|---|
| 1 | Hongkong | 89,7 | 0,0 |
| 2 | Singapur | 87,2 | 1,1 |
| 3 | Austrálie | 82,5 | -0,1 |
| 4 | Nový Zéland | 82,3 | 0,2 |
| 5 | Švýcarsko | 81,9 | 0,8 |
| 6 | Kanada | 80,8 | 0,4 |
| 7 | Irsko | 78,7 | -2,6 |
| 8 | Dánsko | 78,6 | 0,7 |
| 9 | USA | 77,8 | -0,2 |
| 10 | Bahrajn | 77,7 | 1,4 |
| 11 | Chile | 77,4 | 0,2 |
| 12 | Mauritius | 76,2 | -0,1 |
| 13 | Lucembursko | 76,2 | 0,8 |
| 14 | Estonsko | 75,2 | 0,5 |
| 15 | Nizozemí | 74,7 | -0,3 |
| 16 | Velká Británie | 74,5 | -2,0 |
| 17 | Finsko | 74,0 | 0,2 |
| 18 | Kypr | 73,3 | 2,4 |
| 20 | Japonsko | 72,8 | -0,1 |
| 21 | Rakousko | 71,9 | 0,3 |
| 22 | Švédsko | 71,9 | -0,5 |
| 23 | Německo | 71,8 | 0,7 |
| 24 | Litva | 71,3 | 1,0 |
| 25 | Taiwan | 70,8 | 0,4 |
| 28 | Česko | 70,4 | 0,6 |
| 30 | Norsko | 70,3 | 0,9 |
| 31 | Španělsko | 70,2 | 0,6 |
| 32 | Belgie | 70,2 | 0,1 |
| 37 | Slovensko | 69,5 | -0,2 |
| 51 | Maďarsko | 66,6 | 0,5 |
| 56 | Lotyšsko | 65,8 | -0,4 |
| 57 | Malta | 65,7 | -1,5 |
| 60 | Bulharsko | 64,9 | 2,6 |
| 63 | Rumunsko | 64,7 | 0,5 |
| 64 | Francie | 64,6 | 0,4 |
| 66 | Slovinsko | 64,6 | -0,1 |
| 68 | Polsko | 64,1 | 0,9 |
| 69 | Portugalsko | 64,0 | -0,4 |
| 87 | Itálie | 60,3 | -2,4 |
| 88 | Řecko | 60,3 | -2,4 |
Zdroj: Pramen: The Heritage Foundation „2011 Index of Economic Freedom"



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
