Připravované změny v legislativě

Zarážející je skutečnost, že k výše uvedeným návrhům neproběhla RIA a v důvodové zprávě je tvrzeno, že dopad těchto změn nebude mít přímý ani nepřímý dopad na podnikatelské subjekty, což samozřejmě není pravda, protože výše uvedené normy budou mít vedle nezanedbatelného materiálního dopadu i dopad na kvalitu podnikatelského prostředí a ochotu podnikat vůbec.

K jednotlivým návrhům

Návrh občanského zákoníku

Podle názoru Svazu návrh občanského zákoníku měnící zažité právní pojmosloví (byť podle návrhu zákona pokřivené, obsah právních pojmů i jejich vnitřní vazby si klade příliš velký cíl. Svaz má obavu , že dojde-li k současné změně jak právní terminologie, tak vnitřních vazeb zákona bez návaznosti na předchozí právní úpravu, hrozí přijetím takové, i když obsahově velmi cenné normy, devastace současného právního řádu. Je na tento stav justice připravena? Nové normy, nová terminologie, žádná judikatura, očekávané reformy v dalších oblastech společenského života a úsporná opatření, která se nevyhnou ani justici, způsobí kolaps nejen právního řádu ale i justice. Jestliže dnes vyřízení jedné obchodní kauzy trvá na soudu dva roky, kolik bude činit po všech těch nových skutkových podstatách a zvýšení odpovědnosti podnikatelů, které vyvolají řádový nárůst žalob?

Svaz se dále domnívá, že dikce zákona je poplatná pramenům, na které se odvolává, a ač formulačně pregnantní, zní text jako právní literatura první poloviny minulého století. I z tohoto pohledu by bylo vhodné text transponovat do mluvy akceptující sice právní přesnost, avšak i skutečnost, že jde o normu, která musí být obsahem i formou přijatelná pro několik desetiletí dvacátého prvního století.

Svaz po posouzení obsáhlého návrhu zákona s uspokojením konstatuje, že předkladatel po velmi kvalifikovaně provedených analýzách a srovnáních se zahraniční právní úpravou dospěl v současné době k závěru, že zákoník práce by zůstal i nadále součástí právního řádu České republiky. To i přes veškeré výhrady k jeho obsahu, z nichž mnohé Svaz plně sdílí a na příslušných jednáních a místech je dlouhodobě uplatňuje.

K obsahu návrhu občanského zákoníku Svaz uvádí, že je si plně vědom přístupu předkladatelů, aby v návrhu kodexu občanského práva byla zakotvena, pokud možno, komplexní právní úprava předmětné problematiky. Pokud však jde o zpracování, nepovažuje ji vždy za plně přehlednou a srozumitelnou pro aplikační praxi. Zejména v podnikatelském prostředí by realizace předloženého návrhu znamenala v daleko větší míře než dosud využívat odborných právních služeb. To by se týkalo zejména tzv. malých a středních firem, které nemají „vlastní“ právní útvary. V praxi by to znamenalo zvýšení finančních nákladů takových firem za poskytování právních služeb, zejména prostřednictvím advokátních kanceláří. To se týká zejména plného naplňování principu subsidiarity, z něhož vyplývá, že ustanovení občanského zákoníku budou aplikována na soukromoprávní poměry osob potud, pokud je neupravují speciální zákony. Nová právní úprava si rovněž vyžádá další náklady spojené s úpravou užívaných SW programů, školení, atd. Svaz požaduje, aby v tomto směru byl doplněn text uvedený v bodě 5 na str. 25 Důvodové zprávy – o předpokládaných hospodářských a finančních dopadech na zaměstnavatele.

Úprava sdružování organizací zaměstnavatelů a odborů

Svaz v návaznosti na navrhovanou úpravu v § 2967 požaduje, aby z věcného hlediska spočívala nová právní úprava vztahující se k odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelům jako právnickým osobám svého druhu v převzetí úpravy obsažené ve zrušeném zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zejména požaduje věcně převzít obsah stávajícího § 9a zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, podle kterého je nezbytné zachovat především stávající evidenční princip vzniku odborových organizací a organizací zaměstnavatelů jako právnické osoby, zajištění práva, chráněného mezi národními smlouvami určovat si vnitřní organizaci autonomně stanovami, tj. nezávisle na státu s tím, že postavení těchto subjektů, rovněž uznávaného a chráněného mezinárodním smlouvami, bude vyjádřeno slovně v názvu s vyloučením slova „spolek“.

Občanský zákoník v samostatném oddílu upravuje skupinu subjektů zahrnutých pod souhrnný název Korporace. V návaznosti na zrušení zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a další zákony upravující činnost nepodnikatelských (neziskových) subjektů by bylo nutné všechna občanská sdružení vzniklá na základě zákona č. 83/1990 Sb., podřadit pod subjekty nazývané souhrnně Spolek. Tak to ostatně i předpokládají i přechodná ustanovení. Návrh však nebere v úvahu, že jednotlivá občanská sdružení mají v současné době velmi rozdílný charakter. Nelze slučovat do stejného pojmu skutečně zájmová sdružení chovatelů či pěstitelů se zaměstnavatelskými a odborovými svazy, které plní (byť v omezené míře) některé funkce státu. V této souvislosti lze zmínit např. systém kolektivního vyjednávání podle zákona č. 1/1992 Sb. Na tuto skutečnost reagovala správně novela zákona č. 83/1990 Sb. (přijatá ještě v r. 1990) vložením § 9a o zaměstnavatelských a odborových svazech, i Ministerstvo vnitra založením zvláštních registrů pro tyto subjekty. Zákon sice připouští vznik svazů avšak pouze jako svazu spolků. Toto řešení ovšem není vyhovující. Navrhujeme proto, aby do skupiny korporací byla vložena samostatná skupina s označením (profesní - odborový) svaz. Samotná právní úprava vzniku spolků, organizačního uspořádání, orgánů, pravidel jejich jednání atd. je velmi kazuistická a ponechává jednotlivým subjektům velmi malý prostor upravit svou činnost ve stanovách (statutech). Pravidla pro fungování by mohla být podstatně zjednodušena.

Ve výše uvedených souvislostech Svaz doporučuje změnit i pojmenování subjektů korporací, neboť výraz Spolek, dlouhodobým oficiálním nepoužíváním nabyl téměř pejorativního nádechu. Stejně tak považujeme za krajně nevhodné subjekt charakteru obecně prospěšného zařízení nazývat Ústavem, protože pod pojmem ústav si laická veřejnost bude obtížně představovat konkrétní kulturní zařízení (divadla), konkrétní vzdělávací subjekty (školy) apod.

Návrh zákona o obchodních společnostech a družstvech

Navrhovaný zákona má nahradit stávající obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) pouze v oblasti obchodních společností a družstev, nikoliv v oblasti smluvní, jež bude součástí občanského zákoníku – to zjednodušení odpovídá požadavku Svazu a Svaz je vítá.

Je zřejmé, že v oblasti obchodních společností nejde o žádnou „revoluci“ a navrhovaná právní úprava se ve svém důsledku velmi podobá stávajícímu stavu. Je jen škoda, že návrh nepřevzal více doslovných statí ze současného obchodního zákoníku, které již prošly aplikační praxí a na něž se judikatura dnes považuje za ustálenou. Na místo toho se návrh vydává vlastní cestou a jinými slovy definuje a popisuje to, co již dnes bezproblémově funguje. Návrh se tím pouští na velmi tenký led a připouští tím riziko, že několik let po nabytí účinnosti budou podnikatelé vystaveni výkladové nejistotě.

Svaz požaduje přepracování celého Dílu 7 navrhovaného zákona, a to tak, aby byla zcela jednoznačně vyřešena problematika souběhu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v návaznosti na stávající problémy vzniklé na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu. Je nutno zcela zásadně zkoordinovat ustanovení nového Občanského zákoníku, Zákoníku práce, a připravovaných novel daňových zákonů tak, aby nedocházelo ke střetu mezi výkonem funkce statutárního orgánu či jeho člena a zaměstnaneckým poměrem. Opět se zde projevuje neprovázanost některých právních úprav mezi jednotlivými rezorty. To pak vyústí v negativních dopadech na podnikatelskou sféru. Svaz průmyslu a dopravy zcela kategoricky požaduje takovou úpravu, která zajistí provázanost právních úprav mezi jednotlivými rezorty, jejich jednotný výklad a tím i zajištění stability právních vztahů mezi podnikateli a státem.

Za zcela nepřijatelnou považuje Svaz úpravu obsaženou v § 70 ve vazbě na §75, podle kterého je možné § 70 aplikovat na vlivnou nebo ovládající osobu, upravující princip ručení nejen společníka s.r.o. ale i členů orgánů společnosti a ovládajících a vlivných osob vůbec. Ve vztahu k s.r.o. jde o ustanovení, které zcela popírá zavedený princip, že společník ručí do výše nesplaceného vkladu – je velmi nebezpečné, aby třetí osoba mohla rozhodnout, že konkrétní společník v konkrétním případě bude ručit celým svým majetkem za dluhy společnosti. Ve vztahu k orgánům společností a ovládajícím osobám jde o zneužitelný institut a bezbřehou odpovědnost. Tento text je nutné ze zákona vypustit a tuto cestu stálého zvyšování odpovědnosti podnikatelů natrvalo opustit.

Návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

Svaz je toho názoru, že s výjimkou vybraných trestných činů, u kterých je možno určit odpovědnost právnické osoby, je efektivnější stíhat fyzické osoby, kde trestní stíhání má mnohem větší preventivní účinek. Je také skutečností, že prosazením široké trestní odpovědnosti právnických osob vznikne mnoho nových zneužitelných slabých míst, umožňujících vydírání podnikatelů.

Svaz průmyslu a dopravy má zájem na potírání korupce a všech negativních jevů, které ztěžují podnikání. Svaz se aktivně podílí na přípravě zákonů zaměřených na proces zadávání veřejných zakázek a na zjednodušování administrativy, které jsou ze zdrojů korupčního jednání. Snažení Svazu je zaměřeno u nově připravované legislativy zejména na to, aby nevznikala nová úzká místa, která by se mohla do budoucna stát živnou půdou pro korupci.

Svaz má především zájem na systémovém řešení a ne na represi, která sama o sobě problém neřeší a naopak, protože nežijeme v ideálním světě, může být zneužita v konkurenčním boji.

Boj proti korupci, který má ve Svazu průmyslu a dopravy ČR plnou podporu, a na druhé straně trestní odpovědnost právnických osob, což je pojem alespoň tak, je představován v návrzích zákonů, které mají tuto oblast upravovat, velmi široký. Trestní odpovědnost právnických osob by měla být podle názoru Svazu vztažena jen k specifickým trestným činům, jichž se může dopustit právnická osoba. To mohou být např. trestné činy páchané ve spojitosti s veřejnými zakázkami, korupcí, placením daní, sociálního a zdravotního pojištění, konkurzem, úvěry apod.

Sekundárními důsledky zavedení trestní odpovědnosti právnických osob bude také to, že naroste agenda orgánů činných v trestním řízení tím, že mnohé kauzy budou řešeny duplicitně. Soudy budou zahlcovány novou nezažitou agendou, což povede k dalšímu zpomalení soudního řízení. Realizace zákona vyvolá potřebu dalších osob činných v trestním a soudním řízení a tedy další tlak na zvyšování daní. Obrana proti obviněním vznášeným proti právnickým osobám zabere podnikatelům jen další čas, který by mohli vynaložit společensky efektivněji.

Svaz průmyslu a dopravy ČR bude nadále bojovat ze všech sil proti korupci, přípravu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob jak pak připraven podpořit v podobě, která nebude ztěžovat podnikání, ale přispěje ke kultivaci podnikatelského prostředí bez toho, že by taková úprava znamenala další zvýšení administrativní náročnosti a vznik nových zneužitelných právních institutů a v neposlední řadě i nemalou finanční zátěž pro daňové poplatníky.

Normy týkající se podnikání nemohou podle názoru Svazu průmyslu a dopravy ČR dělat jen legislativci, ale musí být v návrzích zohledněny i požadavky podnikatelské sféry.

Podnikatelé, ať již osoby v orgánech společnosti či osoby vstupující do podnikání majetkovým vkladem, jdou do osobního rizika. Každý z návrhů zákonů, o které se dnes jedná

obsahuje ustanovení, po jejichž přečtení musí podnikatel zvážit, zda bude nadále podnikat, nebo se nechá živit státem. Návrhy zákonů, protože jsou tvořeny lidmi mimo sféru podnikání, přistupují k podnikatelům jako k lovné zvěři. Podnikatelé jsou ti, kteří tvoří hodnoty, na jejich produkci je závislá celá společnost, oni vytvářejí hodnoty a jsou plátci daní, proto by mělo být minimálně k jejich potřebám přihlédnuto. Jako v každé společenské skupině se mohou vyskytnout a samozřejmě i vyskytují osoby, které zneužívají svého postavení. Ty necht´ jsou volány k odpovědnosti a trestány, ale nelze ztížit pozici všem podnikatelům tím, že budou předem kriminalizováni.

Při tvorbě nových zákonů je nutno vzít v úvahu i skutečnost, že odpovědnost, kterou je podnikatel ochoten nést, má také své hranice. Může se stát, že při překročení určité meze společenského tlaku představovaného majetkovou a trestní odpovědností může ochota brát na sebe tuto odpovědnost klesnout na nulu.

Podle názoru Svazu, nyní již nejde o jednotlivé návrhy zákonů, ale o právní řád, justici a podnikatelské prostředí jako celek.