Oživení na trhu podnikových úvěrů: finanční instituce bojují o zdravé společnosti

Poskytování dluhového financování prošlo v důsledku nedávné krize významným propadem, když mnoho bankovních institucí omezilo či pozastavilo financování z obav o budoucí hospodaření společností nebo z důvodu svých vlastních potíží. Spolu s růstem objemů poskytovaných úvěrů dochází k pozvolnému uvolnění zavedených restrikcí a konzervativního přístupu bankovních institucí.

„Obdobně jako v případě hypoték i v podnikovém financování se finanční instituce začínají chovat proaktivněji a konkurenční boj o zdravé a dobře řízené podniky se zvyšuje. Největší zájem je o společnosti, které dokázaly využít období krize k racionalizaci nákladů a zlepšení efektivity a působí v odvětví, kde již došlo k oživení,“ říká Vladislav Severa, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti Ernst & Young ve střední a východní Evropě a dodává: „Rostoucí aktivita na straně bank má pozitivní vliv na přístupnost i finálně dohodnuté podmínky úvěrových smluv. Například průměrná výše úrokových sazeb nově poskytnutých podnikových úvěrů již dokonce poklesla ve třetím čtvrtletí minulého roku pod hranici 4 %, kde se naposledy nacházela v roce 2006.“

Nastalý obrat se vztahuje zejména na poskytování provozních úvěrových linek. V případě financování dlouhodobých investic a nových projektů zůstávají bankovní instituce nadále velmi opatrné.

„Nedávná krize a s ní spojené bankroty několika společností a krach několika rozvojových projektů přispěly k tomu, že bankovní instituce zvažují jednotlivé případy detailně a podrobují je důkladnější analýze. V tomto kontextu pravděpodobně došlo k dlouhodobějším strukturálním změnám, kdy se situace snadno dostupných zdrojů financování investic či nových projektů již nevrátí,“ říká David Zlámal, manažer pro poradenství financování podniků společnosti Ernst & Young v České republice.

„Na trhu vidíme, že významné projekty jsou stále častěji doprovázeny nezávislým posouzením po technické, finanční i komerční stránce. Studie proveditelnosti a jejich následné nezávislé ověření, tvorba sofistikovaných finančních modelů zobrazující dohodnuté finanční podmínky při několika možných scénářích a následné audity těchto modelů, dříve využívané zejména v globálních finančních centrech jako je Londýn, se postupně stávají standardem i u nás a lze očekávat, že jejich význam bude nadále narůstat,“ dodává David Zlámal.

Přetrvávající nejistota ohledně střednědobého vývoje, společně s nedávnými nenadálými zásahy státu, však nepřispívají k rozvoji financování dlouhodobých záměrů.

„V těchto případech je pro úspěšné zajištění finančních prostředků vhodné nejprve posoudit dlouhodobě udržitelnou dluhovou kapacitu společnosti, identifikovat hlavní rizika a odhadnout jejich dopad na zvažovaný záměr v případě negativního vývoje. V případě klíčových rizik se často vyplatí vzdát se části očekávaného rozvoje výměnou za omezení rizika a zachovat si možnost reagovat na neočekávaný nepříznivý vývoj,“ vysvětluje David Zlámal.