OECD: Kde jsou nejvyšší a nejnižší daně?

Rozdíly v celkovém daňovém zatížení jsou v zemích OECD značné. V Dánsku dosahuje celkové daňové zatížení 48,2 % k HDP, v Mexiku 17,5 % k HDP. Vůbec nejnižší daně na světě jsou v daňových rájích (Barbadosu, Vanuatu, Belize, Bruneji, Seychely či Svaté Luci) nebo zemích bohatých na ropu (Kataru, Kuvajtu, Spojených Arabských Emirátech, Ománu, Saudské Arábii či Bahrajnu).

Jak se měří daňové zatížení?

Daňové zatížení v zemích OECD uvedené v tabulce je poměrem všech daňových příjmů (daně z příjmu, nepřímých daní, pojistného…) na hrubém domácím produktu daného státu. Celková daňové zatížení tak klesá ze dvou důvodů:

• Snížení daňových sazeb. Při nižších sazbách daně klesá stání příjem. Např. snížení DPH o jedno procento znamená citelný příjmový výpadek státu.
• Nižší státní příjem z daní z důvodu krize (podniky mají nižší zisky, roste nezaměstnanost), při stejné sazbě daní jsou daňové příjmy státu nižší než v minulém roce. Výběr z daní totiž klesá rychleji než hrubý domácí produkt.

Za snížením daňového zatížení mezi roky 2008 a 2009 je tak potřeba hledat především druhý důvod. Naproti tomu snížení daňového zatížení mezi lety 2000 a 2008 je především z důvodu snižování daňových sazeb, což byl trend v posledních letech ve vyspělých zemích světa. Nejvíce snižovaly jednotlivé země OECD především sazby daní pro firmy.

Skandinávie: vysoké zdanění, jednoduchá daňová agenda

Nejvyšší celkové zdanění je v severských zemích. V Česku je celkové zdanění průměrné, je 15. nejnižší z 33. zemí OECD uvedených v tabulce. Daňová agenda však severským firmám zabere méně času, než v ostatních zemích OECD. Vysoké sazby daní jsou tedy kompenzovány jednodušší daňovou agendou. Většina daňových povinností ve Skandinávii se vyřizuje on-line, jednotlivá přiznání se podávají a platí současně ve stejném termínu.

Proč je v EU vyšší zdanění?

Z přiložené tabulky vidíme, že v evropských zemích je celkové daňové zatížení vyšší než v mimoevropských zemích. Rozdíly jsou značné. V Dánsku je celkové zdanění (48,2 % k HDP), Švédsku (46,4 % k HDP), Itálii (43,5 % k HDP), Belgii (43,2 % k HDP), Finsku (43,1 % k HDP), Rakousku (42,8 % k HDP) a Francii (41,9 % k HDP). Naproti tomu nejnižší zdanění práce je v mimoevropských zemích, Mexiku (17,5 % k HDP), Chile (18,2 % k HDP), USA (24,0 % k HDP), Turecku (24,6 % k HDP), Koreji (25,6 % k HDP) a Austrálii (27,1 % k HDP). Jaké jsou hlavní dva důvody?

• V EU je výrazně vyšší DPH. Dle evropské směrnice nesmí být základní sazba DPH v EU nižší než 15 %. Ve většině členských zemí EU je základní sazba DPH vyšší než 20 %. DPH v mimoevropských zemích je výrazně nižší. V Austrálii 10 %, Kanadě, Japonsku (5 %). V USA není DPH vůbec zavedena, je zavedena prodejní daň, která se v jednotlivých amerických státech liší, pohybuje se od 0 % do 9 %.
• V EU je výrazně vyšší pojistné placené zaměstnancem a zaměstnavatelem. V Česku firmy odvádí za své zaměstnance 34 % na pojistném (25 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění) a zaměstnanci dále odvádí ze své hrubé mzdy 11 % na pojistném (6,5 % na sociálním pojištění a 4 % na zdravotním pojištění). V mimoevropských zemích je celkové pojistné oproti Česku třetinové a nižší.

Členské země EU si vzhledem k propracované a nákladné státní sociální politice nemohou dovolit nižší daně, než v mimoevropských zemích, kde jsou občané v případě penze, nemoci, nezaměstnanosti odkázání především na své vlastní zabezpečení a rodinu.

Tabulka: Daňové zatížení v zemích OECD (v % k HDP)

Zdroj: OECD, Tax Database, Tax revenues as percentage of GDP