Daň z nemovitostí, aneb co jste možná nevěděli

Změna skutečností rozhodných pro vyměření daně

Změnou skutečností rozhodných pro vyměření daně může být např. vydání kolaudačního souhlasu. Přiznání se podává také v případech, kdy došlo ke změně v osobě poplatníka (např. přechod majetku v rámci přeměny právnických osob).

Změnou rozhodných skutečností ovšem není například změna sazby daně, změna koeficientu nebo zánik osvobození stanoveného obecně závaznou vyhláškou obce. V těchto případech nemusí poplatník podávat přiznání, neboť daňovou povinnost upravenou o změny vypočte a sdělí poplatníkovi správce daně.

• Stáhněte si formulář přiznání daně z nemovitosti ve formátu xls.

Když je podán návrh na vklad do katastru

V případě, že byl do konce roku 2010 podán návrh na vklad do katastru nemovitostí a nebylo-li zároveň do konce roku 2010 o povolení tohoto vkladu rozhodnuto, je poplatník povinen podat přiznání do konce 3. měsíce následujícího po měsíci, v němž byl vklad zapsán.

Když je více spoluvlastníků

Ve lhůtě do 31. ledna podává přiznání též společný zástupce u nemovitostí, u kterých je poplatníkem více než jeden daňový subjekt. Tato situace nastává u nemovitostí, které vlastní více subjektů zároveň, přičemž se může jednat jak o pozemek, tak o stavbu. Od roku 2011 může dle nového Daňového řádu podávat přiznání také společný zmocněnec. V tomto případě je ovšem nutné, na rozdíl od společného zástupce, aby spoluvlastníci nemovitosti k tomuto úkonu společného zmocněnce zplnomocnili. Společným zástupcem je vždy jeden ze spoluvlastníků. V případě, kdy podá jeden ze spoluvlastníků přiznání k dani z nemovitostí za celou nemovitost, má se za to, že tento poplatník je společný zástupce všech vlastníků nemovitosti. Tento předpoklad platí, pokud si spoluvlastníci nezvolí společného zmocněnce.

• Čtěte také našeho průvodce daní z nemovitosti.
  

Podá-li ovšem alespoň jeden spoluvlastník přiznání pouze za svůj spoluvlastnický podíl, má povinnost podat daňové přiznání každý spoluvlastník za příslušný podíl na nemovitosti. Daň pak odpovídá jeho podílu na nemovitosti. Tento postup nelze ovšem uplatnit u pozemků evidovaných v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem. V praxi se často stává, že ostatní spoluvlastníci o této skutečnosti nejsou informováni a přiznání za svůj podíl nepodají. Správce daně v tomto případě poplatníka nevyzývá k podání přiznání a daň přímo vyměří z moci úřední.

Když je daň z nemovitosti velmi nízká

Daňové přiznání musí poplatník podat i v případě, že celková daň z nemovitostí, které se nacházejí v obvodu územní působnosti jednoho správce daně, činí méně než 30 Kč. Daň se v takovém případě vyměří, ale nepředepíše. Správce daně o této skutečnosti poplatníka informuje pouze na jeho žádost.

• Pokud si nevíte s něčím rady, ptejte se v naší daňové poradně.

V této souvislosti je nutné ještě zmínit případ, kdy přiznání k dani z nemovitostí podal alespoň jeden z podílových spoluvlastníků, nikoliv společný zástupce či zmocněnec. Pak je spoluvlastníkům nemovitosti vyměřena daň vždy v minimální výši 50 Kč jak za pozemek, tak za stavbu bez ohledu na to, zda je daň připadající na jejich podíl nižší. Pokud je tedy celková daň z nemovitostí vlastněných více poplatníky velmi nízká, je vždy výhodnější podá-li přiznání společný zástupce či zmocněnec. Z naší zkušenosti vyplývá, že tato situace nastává často u nových bytových domů, které jsou spravovány společenstvím vlastníků bytových jednotek, kde existuje spoluvlastnictví pozemku.