MPSV přitvrdí u nelegální práce

"Pokud si představíme, že dnes může zaměstnavatel za některá administrativní pochybení dostat až půlmilionovou pokutu, tak je to naprosto nepřiměřené," řekl Drábek. Maximální částka pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence se tak sníží z 500.000 na 100.000 Kč.

MPSV navrhne také zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit každé volné pracovní místo. Hlášení bude nově dobrovolné. "Chceme nechat na volbě zaměstnavatele, jakým způsobem chce vybírat pracovníky při obsazování volného místa," řekl Drábek. Nově také nebudou zaměstnavatelé muset k žádosti o příspěvek v rámci aktivní politiky zaměstnanosti přikládat potvrzení o bezdlužnosti. To si úřad práce obstará, pokud ovšem nebude firma trvat na tom, že ho předloží sama.

"Naopak chceme velmi výrazně zvýšit postihy za nelegální zaměstnávání," řekl Drábek. Maximální částka pokuty se zvýší z 10.000 na 100.000 korun. Pokutovat přitom bude možné jak ty, kdo zaměstnance nelegálně zaměstnají, tak ty, kdo to umožní. V současnosti je totiž nelegální práce velmi těžko prokazatelná. Osoba nebo firma, na jejímž pracovišti se vykonávala nelegální práce, bude tedy muset nově prokazovat, že nelegální práci na svém pracovišti neumožnila. V této oblasti se sjednotí i kontrolní činnost, která bude nově spadat pod Státní úřad inspekce práce.

Změn se dočká i společná činnost úřadů práce a agentur práce. V praxi úřad práce vytipuje určitou skupinu uchazečů a s jejich souhlasem převede zprostředkování jejich zaměstnání na agenturu práce. Předpokládá se, že v takové skupině budou převažovat uchazeči obtížně umístitelní.

"Chceme také, aby uchazeč o zaměstnání měl mnohem větší volbu při výběru rekvalifikačního programu," řekl Drábek. Bude si jej tedy nově moci vybrat sám. V této souvislosti ovšem čeká uchazeče zřejmě i to, že se budou na nákladech na rekvalifikaci programu podílet. Svědčí o tom Drábkova slova, že pokud si uchazeč zvolí nějaký náročnější rekvalifikační program, tak by měl mít možnost se na úhradě tohoto programu podílet.

V oblasti povinného zaměstnávání osob se zdravotním postižením by mělo dojít ke zrušení takzvaného náhradního plnění. To mohou v současnosti využít firmy, které z nějakých důvodů nemohou zaměstnávat zákonem stanovený počet zdravotně postižených. Do budoucna tak budou muset zdravotně postižené buď zaměstnat, nebo odvést určitou částku do státního rozpočtu.

Zpráva převzata z ČTK.