Hodnocení roku 2010 a výhled roku 2011 z řad odborníků

Otázka č. 1: Co považujete za nejdůležitější událost / nový zákon / trend v roce 2010?
Otázka č. 2: Co podle Vás nejvíc ovlivní podnikatelské prostředí v roce 2011?
Otázka č. 3: Jak se podle Vás bude dařit českým podnikům v roce 2011, potažmo celé ekonomice?

Miroslav Křížek, generální ředitel, CzechInvest

Otázka č. 1:

Ustupující ekonomickou krizi a s tím související nárůst investic. Nejen ve druhém pololetí tohoto roku, ale už několik posledních let CzechInvest sleduje výraznou změnu ve složení investic, které se v České republice uskutečňují. Spíše než velké výrobní projekty s vysokým nárokem na množství pracovníků se tu stále častěji usídlují menší, avšak technologicky náročnější projekty. Zároveň CzechInvest také sleduje rostoucí počet podniků, které do České republiky v minulosti umístily svůj projekt a nyní se ho rozhodly rozšířit.

Otázka č. 2:

Novela zákona o investičních pobídkách, která by, pokud vše projde legislativním procesem, měla být účinná od června 2011.

Otázka č. 3:

CzechInvest předpokládá, že v ČR bude v roce 2011 pokračovat trend v investicích do technologicky náročnějších projektů mířících zejména do oblastí IT a vývoje software či do sektoru strategických služeb. S tím souvisí potenciál vytvořit nová pracovní místa pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

Petr Kužel, prezident, Hospodářská komora ČR

Otázka č. 1:

Mezi nejdůležitějšími událostmi bych v první řadě zmínil parlamentní volby a vznik vlády, protože stabilní vláda ovlivňuje podnikatelské prostředí. Od takové vlády lze očekávat, že bude mít sílu zahájit ozdravování státních financí a také zahájí potřebné reformy. Z oblasti legislativy uvedu směrnici Evropské komise o opožděných platbách, schválenou v roce 2010, podle níž by lhůta splatnosti faktur v zásadě neměla být delší než třicet dní. Připomínám, že s tímto návrhem přišla na evropskou scénu Hospodářská komora ČR. Až bude toto ustanovení implementováno i do českého právního řádu, mnoha podnikatelům se jistě alespoň trochu uleví. Pozitivní také je, že Evropská komise se začala zabývat možností platit DPH až po zaplacení faktury odběratelem a v tomto smyslu vydala i své doporučení.

Otázka č. 2:

Vývoj v roce 2012 nejvíce ovlivní úsporná opatření vlády, která mají ještě před připravovanými reformami, plánovanými na rok 2012, zastavit tempo růstu státního dluhu a postupně ozdravit stav státních financí. Méně státních výdajů a státních investic a další opatření k úsporám ve státním rozpočtu ovlivní v roce 2011 růst ekonomiky negativně. Chápeme, že to jsou nezbytné kroky - pokud nechceme jít cestou Řecka či jiných zemí s obrovským státním dluhem, které ale pocítíme všichni.

Otázka č. 3:

Politika úspor zpomalí růst celé české ekonomiky. Poněkud to zbrzdí růst HDP, očekávám, že bude velký kolem 1,8 procenta. Odhady přesahující dvě procenta považuji za příliš optimistická. České firmy budou stát před novými výzvami, jak v obtížných podmínkách uspět a rozvíjet se. Budou hledat nové trhy, další možnosti úspor, racionalizace, ale také nové cesty k větší produktivitě a k uhájení či posílení své konkurenceschopnosti nejen na domácím, ale také na zahraničním trhu. Projeví se to i na trhu práce - pracovní místa nebudou přibývat tak, jak bychom si všichni přáli. Na druhé straně se projeví to, že česká ekonomika je silně ovlivňována ekonomickým vývojem v zemích Evropské unie, zejména v Německu. Německá ekonomika v současnosti vykazuje růst a očekává se, že bude pokračovat po celý rok 2011. To bude mít vliv i na českou ekonomiku a může to zmírnit i dopady vládních úsporných opatření na mnohé české firmy.

Michael Rostock - Poplar, investor

Otázka č. 1:

Obávám se, že naše země je tak marginální v evropském kontextu a na své další marginalizaci dále usilovně pracuje, že se nic důležitého (v definici "podstatného" nestalo). Lidově řečeno, "pes dále chcípá" v naší zemi.

Otázka č. 2:

Pokračující vliv státu v businessu na rozhraní veřejných zakázek a soukromého sektoru a korupce s tím bující coby agresivní nádor na mozku tohoto národa.

Otázka č. 3:

Protože se zvedá pomalu ekonomika Německa, zvedne se i naše.

Vlastimil Sojka, daňový poradce, KODAP

Otázka č. 1:

Nejdůležitější událostí je účinnost nového daňového řádu. Očekávám, že jeho aplikace povede k delšímu období nejistoty a nezamýšlených malérů poplatníků i daňové správy. Může trvat i několik let, než se s ním všichni naučí pracovat.

Mnozí budou ale za největší změnu považovat spíše podstatné změny v dani z přidané hodnoty. Záleží na tom, jak budou daňovou správou interpretována taková ustanovení, jakým je např. ručení příjemce daňového dokladu za to, že daň odvede plátce, který jej vystavil.

Otázka č. 2:

Zásadní změnou podnikatelského prostředí může být nový zákon o daních z příjmů, který sice dosud není připraven, ale ministerstvo financí počítá s jeho účinností již od roku 2012. Některé jeho principy mohou výrazně zasáhnout do zaběhaných stereotypů a povedou již v roce 2011 k organizačním změnám, kterými daňoví poplatníci budou na připravované změny s předstihem reagovat.

Richard Gürlich, advokát, GÜRLICH & Co.

Otázka č. 1:

Za nejdůležitější událost roku 2010 považuji novelu zákona č. 137/2006 o zadávání veřejných zakázek publikovanou pod číslem 179/2010, která spočívá ve změně kvalifikačních předpokladů dodavatele, který má právní formu akciové společnosti. Tento totiž nově musí mít vydány pouze akcie na majitele a zároveň musí v příslušné lhůtě předložit seznam akcionářů. V praxi tato změna, znamená, že společnosti, které mají vydané akcie na majitele, a takových společností je v České republice zhruba 75%, když mezi nimi jsou společnosti jako Telefonica O2 Czech Republic a. s., Komerční banka, a. s. či EUROVIA CS, a. s. nebo ČEZ, a.s., se nemohou účinně zapojit do výběrových řízení na veřejné zakázky a to přesto, že jejich akcionářská struktura je veřejně známá, popř. že jejich akcie jsou zaknihované a tedy by v případě potřeby seznam akcionářů předložit mohly. Jediným řešením, které se těmto společnostem nabízí, pokud se chtějí nadále ucházet o veřejné zakázky, je změna formy akcií.

Otázka č. 2:

Podnikatelské prostředí v roce 2011 zcela nepochybně velmi ovlivní změna zákoníku práce spočívající v povinnosti zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za prvních 21 dní. Společně s novelou zákona č. 435/2006 sb., o zaměstnanosti, která přináší jednak pokles příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V případě plně invalidních osob jejichž schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost poklesla nejméně o 66%, nejvýše v částce 2 700 Kč, na ostatní zaměstnané osoby se zdravotním postižením nejvýše v částce 8 000 Kč. Příspěvek však nebude poskytován na ty zaměstnance, jejichž délka sjednané týdenní pracovní doby ve více pracovních poměrech u zaměstnavatelů, kteří budou žádat o příspěvek, v souhrnu přesáhne 40 hodin týdně.

Dále nebude příspěvek poskytován na zaměstnance, kteří jsou osobami závislými na pomoci jiné fyzické osoby ve IV. stupni (plná závislost). Další neméně významnou změnou tohoto zákona, která sice nedopadne bezprostředně přímo na zaměstnavatele, ale přeneseně bude jistě znamenat menší ochotu lidí ukončit pracovní poměr dohodou je ta, podle níž jestliže člověk ukončí zaměstnání vlastní výpovědí nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude v závislosti na věku pobírat podporu pět až 11 měsíců ve výši 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, naproti tomu pokud dostane výpověď bude pobírat podporu v prvních dvou měsících 65%, další dva měsíce 50 procent a po zbývající dobu 45 procent. Tyto změny s sebou nepochybně přinesou zvýšené náklady podnikatelů na pracovní sílu v roce 2011.