Estonsko bude na dlouho poslední zemí, která přijme euro

"Estonsko je připraveno vstoupit na palubu komfortní a nepotopitelné lodi nesoucí název Euro. Je lepší být na palubě, než mimo ni v závěsu a v totální závislosti na mateřské lodi," řekl v rakouském deníku Die Presse estonský ministr financí Jürgen Ligi.

Přestože slova o komfortní a nepotopitelné lodi jsou spojená i s Titanikem, Estonsku může euro skutečně přinést řadu nemalých výhod. Pro maličkou pobaltskou zemi, jejíž hrubý domácí produkt dosahuje 17 miliard dolarů, znamená především levnější získávání úvěrů na finančních trzích.

Levné úvěry po vstupu do eurozóny sice stáhly hned několik zemí jižní Evropy do problémů, ale v Estonsku podobný vývoj nehrozí. Země má vůbec nejnižší celkový dluh v celé evropské sedmadvacítce, který jen velmi lehce přesahuje sedm procent HDP, tedy hodnotu, kterou řada států vykazuje spíše jako roční rozpočtový deficit.

Příliv levných peněz přijde Estonsku vhod, zemi totiž tvrdě zasáhla hospodářská krize a v roce 2009 se ocitla mezi pěti státy, kterým se dařilo při posuzování vývoje HDP vůbec nejhůře na světě. Takřka desetiprocentní propad HDP byl do značné míry způsobený neschopností investorů rozlišovat mezi pobaltskými státy, přičemž Litva a Lotyšsko jsou v nesrovnatelně horší kondici. Země nicméně musí bojovat s poměrně velkou nezaměstnaností, která se z hodnot kolem šesti procent v roce 2008 vyšplhala až na takřka 20 procent v současnosti.

Připojení k eurozóně přináší Estonsku i některá nebezpečí. Úspěch ekonomiky orientované zejména na export bude do značné míry závislý na vývoji finanční situace v eurozóně. "Investoři budou ochotni Estonsku půjčovat za výhodných podmínek jen v případě, že si zachová svojí konkurenceschopnost. To je v současnosti největší riziko," uvedl Simon Tilford z londýnského think-tanku Center for European Reform.

Zpráva převzata z ČTK.