České daně jsou pořád složité

Světová banka ve spolupráci s PwC každoročně zveřejňuje pořadí zemí podle složitosti daňové soustavy. V publikaci „Paying Taxes 2011“ bylo hodnoceno celkem 183 zemí. Pořadí zemí ovlivňuje celkový počet daňových plateb za rok, doba potřebná k vyplnění všech tiskopisů, ke správnému výpočtu daně a platbě daní a celkové daňové zatížení.

Minimální daně = jednoduché daně

V první dvacítce zemí s nejjednoduššími daněmi najdeme převážně arabské země bohaté na ropu a malé země těžící z cestovního ruchu. Tyto země jsou natolik bohaté, že je zavedeno minimum daní, a proto je celková daňová soustava jednoduchá. V první dvacítce tak najdeme např. Maledivy, Katar, Spojené Arabské Emiráty, Suadskou Arábii, Omán, Kuvajt, Karibiti, Mauritius či Bahrajn. Trendem ve vyspělých zemích světa v posledních letech bylo snižování celkové daňové zátěže a současně zjednodušování daňové legislativy. Pouze nízké daně nestačí. Pro zlepšování podnikatelského prostředí je důležité současně celý daňový systém zefektivnit a zprůhlednit. Jednoduché daně a nízké daňové sazby jsou osvědčeným receptem na podporu domácí ekonomiky. Ekonomická krize snižování daňového zatížení přibrzdila, proto vyspělé země alespoň zjednodušují celý systém.

Švédsko: vysoké daně, ale jednoduché

Přestože je daňové zatížení ve Švédsku vyšší než v Česku, patří Švédsku v celkovém hodnocení dokonce 39. místo. Jak je to možné? Především ve Švédsku se daňové povinnosti vyřizují on-line, jednotlivá přiznání se podávají současně ve stejných termínech (např. daň z příjmu právnických osob, DPH či daň z nemovitosti) a ve stejném termínu se daně platí. Celý systém je poměrně jednoduchý, rychlý a časově nenáročný. Švédsko tak má 146. nejvyšší daně na světě, ale patří mu první místo v počtu plateb a 30. místo v časové nenáročnosti. V konečném hodnocení je z toho 39. místo.

Právě země Skandinávie velmi dobře každoročně celý systém zjednodušují. Vyšší zdanění je tak kompenzováno jednoduchostí. Dánsko, Norsko i Švédsko tak najdeme v první čtyřicítce. Severské země si díky propracované sociální politice nemohou dovolit nízké daně jako např. země bohaté na nerostné suroviny, mohou však nabídnout firmám a zahraničním investorům „přátelskou“ a průhlednou daňovou legislativu, která je doprovázena výborně fungující veřejnou správou, justicí a liberalizovaným obchodním prostředím.

Jak si stojí Česko?

Česku patří celkově až 128. místo společně s Itálií. Z členských zemí Evropské unie má horší hodnocení pouze Rumunsko (151. místo). Nejhorší dílčí hodnocení má Česko v časové náročnosti. Zjednodušeně řečeno se měří, kolik času zabere společnosti vyplnění a splnění všech daňových povinností. Čím kratší doba, tím samozřejmě lépe. Jedním z důvodů je ovlišný způsob plateb sociálního pojištění, zdravotního pojištění a daní. Česko patří mezi několik málo zemí, kde firmy zvlášť vyplňují a zasílají tiskopisy na několik různých institucí.

Teoreticky se může totiž stát, že firma každý měsíc posílá tiskopisy a platby až na deset různých adres a účtů. V Česku totiž působí devět zdravotních pojišťoven. Sloučení zdravotního a sociálního pojištění je cestou, jak daňový systém značně zjednodušit. V mnoha zemích je dokonce pojistné zabudováno do daně z příjmu a teprve stát následně vybrané peníze přerozděluje na pověřené instituce. Vysoké náklady spojené se změnou systému se vyplatí. Časová úspora na straně firem je značná a v konečném důsledku významně ušetří i stát na provozních nákladech. Vymáhání nedoplatků je rovněž při tomto systému efektivnější a rychlejší.

Které vyspělé země najdeme na špici?

Z členských zemí EU a OECD má nejlepší hodnocení Irsko (7. místo), Kanada (10. místo), Dánsko (13. místo), Lucembursko (15. místo), Švýcarsko a Velká Británie (16. místo) a Norsko (18. místo). Jak stojí některé mimoevroské země? Nový Zéland (26. místo), Autrálie (48. místo), USA (62. místo), Rusko (105. místo), Japonsko (112. místo), Čína (114. místo) a Indie (164. místo). Na posledním 183. místě je Bělorusko.