Česko zatím hospodaří dobře, aspoň ve srovnání s dalšími členy OECD

Vyspělé země v letech 2006 až 2009 vykázaly nižší hospodářskou aktivitu, příjem z daní postupně klesal, zatímco omezit povinné (mandatorní) výdaje se nepovedlo. Jednotlivé státy se tedy více zadlužovovaly. Celkové zadlužení Islandu během let 2006 až 2009 stouplo o 65 % k HDP. Zatímco ještě v roce 2008 byla zadluženost Islandu nižší než 30 %, tak na konci roku 2009 byl Island jednou z nejvíce zadlužených zemí světa (95 % k HDP). Island zařadil časopis Forbes dokonce na čtvrté místo mezi země, které hospodářská krize zasáhla nejcitelněji. Další členskou zemí OECD s velkým nárůstem veřejného dluhu během krize je Irsko (o 41 % k HDP).

Irsko – nejvyšší zhoršení fiskální situace

Z členských zemí OECD se nejvíce fiskální situace zhoršila v Irsku (o 17 %). V roce 2006 vykázal vládní sektor přebytek v hospodaření 3 % k HDP, za rok 2009 však vykázal deficit 14 % k HDP. Dalšími zeměmi s vysokým schodkem veřejných financí za rok 2009 jsou: Řecko (13,6 %), Velká Británie (11,5 %), Španělsko (11,2 %), Portugalsko (9,4 %), Lotyšsko (9,0 %), Litva (8,9 %) a Rumunsko (8,3 %). Za rok 2009 nevykázala žádná členská země EU přebytek veřejných financí.

Zhoršení hospodářské situace pro jednotlivé země znamená dražší získávání peněz na finančním trhu. Dlouhodobé úrokové sazby pro Irsko se během posledních tří let výrazně zvýšily. Nejméně se fiskální situace v roce 2009 oproti roku 2006 zhoršila v Německu a Rakousku (o méně než 2 %). Nejmenší schodek byl ve Švédsku (0,5 %) a Lucembursku (0,7 %). Nejvíce zadluženou členskou zemí EU na konci roku 2009 byla Itálie (115,8 % k HDP), Řecko (115,1 % k HDP), Belgie (96,7 % k HDP), Maďarsko (78,3 % k HDP), Francie (77,6 % k HDP).

Česko si zatím stojí dobře

V roce 2006 činil v Česku státní deficit 2,6 %, v roce 2009 byl deficit 5,9 %. Státní hospodaření se během krize zhoršilo o 3,3 %, což je po Rakousku, Německu, Itálii a Lucembursku nejlepší výsledek z členských zemí OECD. Celkový veřejný dluh se za uvedené tři roky zvýšil o 8,2 % a dosahuje 36 % k HDP.

Podpora podnikání je prioritou

Jednou z důležitých cest, jak zvýšit ekonomickou prosperitu země, zvýšit daňové výnosy a snižovat státní zadlužení, je podpora podnikání. Všechny vyspělé země se v posledních letech snažily o snižování firemní administrativy, zjednodušování legislativy a snižování přímých daní. Např. v roce 2009 snížilo zdanění práce 24 z 30 členských zemí OECd. Cílem bylo podpořit slábnoucí domácí ekonomiku a zvýšit zaměstnanost. Většinou docházelo ke snížení pojistného placeného zaměstnavatelem.

Další snížení daní se neočekává

K dalšímu celkovému snižování daní však docházet nebude, snižování daňové zátěže narazilo v mnoha zemích na své možnosti. Případné snížení přímých daní nebo zdanění práce bude kompenzováno dalším zvýšením nepřímých daní, především DPH. Do příštího roku zvyšuje základní sazbu DPH Slovensko (z 19 % na 20 %), během letošního roku zvýšilo DPH Řecko (od 15. března, z 19 % na 21 %), Finsko (od 1. července, z 22 % na 23 %), Španělsko (od 1. července, z 16 % na 18 %).

Tabulka: Změna fiskální rovnováhy a zadlužení v zemích OECD (v % k HDP, během let 2009 a 2006)

Prameny:
OECD Factblog, Defying fiscal deficits, from 8. November 2010
Eurostat, News Release 55/2010