Provedeme vás daňovým řádem platným od roku 2011

Od 1. ledna 2011 nahradí dosavadní zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků nový zákon č. 208/2009 Sb., daňový řád. Mnozí podnikatelé se mylně domnívají, že se jich tato právní úprava netýká. Opak je ale pravdou a proto bychom vás v našem seriálu chtěli seznámit s novinkami, které daňový řád přináší.

Daňový řád byl připravován delší dobu a přihlíží k vývoji právní teorie a změnám v ostatních právních oblastech, k judikatuře Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu, krajských soudů, ale také ke správním úpravám daňového řízení v ostatních státech Evropské unie. Upravuje procesní pravidla pro výběr daní, práva poplatníků a finančních úřadů, daňové spory a podobně. Netýká se samotné výše daní. Očekávanými přínosy daňového řádu jsou:

• Srozumitelný právní předpis
  větší přehlednost a systematická uspořádanost - členění do odstavců a paragrafů,
  jasnější a jednotné vymezení pojmů.
• Snížení administrativního procesu
  větší podpora elektronizace daňové správy,
  jasná pravidla pro doručování,
  pravidla pro vedení daňového spisu a nahlížení do něj.
• Odstranění tvrdostí a nejasností
  zavedení požadavku odůvodňovat každé rozhodnutí,
  stanovení jednoznačných pravidel pro opakování daňových kontrol a jejich omezení.
• Nové pojetí daňové exekuce
  zavedení pravidla, podle něhož je nutné při volbě způsobu vymáhání dbát toho, aby náklady spojené s vymáháním nebyly neúměrné k výši vymáhaného nedoplatku,
  veškeré pravomoci správce daně vystupujícího v pozici soudu jsou zakotveny v daňovém řádu.

Nový cíl daňového řízení

Obecně je dle daňového řádu novým cílem daňového řízení správné zjištění a stanovení daně, ale také zajištění její úhrady. Oproti předcházející právní úpravě je cíl daňového řízení pojat obecněji a vyváženěji, neboť výchozím kritériem nebude pouze eliminace možného zkrácení daně. Subjektem správy daní se stali správce daně (ten již není osobou zúčastněnou na správě daní) a osoby zúčastněné na správě daní, jimiž se nově rozumí pouze daňový subjekt a třetí osoby. V daňovém řádu nenalezneme definici poplatníka a plátce daně, tyto definice musíme hledat ve speciálních úpravách. Daňovým subjektem je vždy fyzická nebo právnická osoba, nemůže jím být její organizační složka. Určitou výjimku tvoří plátcova pokladna, která sice není daňovým subjektem, ale má stejná oprávnění a povinnosti jako plátce daně. Třetí osobou je osoba jiná než daňový subjekt, která má práva a povinnosti při správě daní, nebo jejíž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena. Způsob taxativního vymezení v předchozím zákoně je nahrazena negativním výčtem třetích osob.

Nová terminologie

Daňový řád zavádí úplně novou terminologii. Pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování je zaveden zkrácený pojem řádné daňové tvrzení a pro dodatečné daňové přiznání, dodatečné vyúčtování nebo následné hlášení pojem dodatečné daňové tvrzení.

Budeme tedy podávat řádná nebo dodatečná daňová tvrzení.

Pojem pracovníci správce daně je nahrazen termínem úřední osoby. Další pojmy byly do daňového řádu zahrnuty s cílem zajistit provázanost s terminologií ostatních právních předpisů např. se správním řádem či trestním zákoníkem. Nově daňový řád zavádí pojem  institutu atrakce, který umožňuje převzetí věci nadřízeným správcem daně. Novou osobou v daňovém řízení se stal odborný konzultant. Jedná se o osoba, kterou si může daňový subjekt přibrat k jednání v daňovém řízení. Pro daňové poradce a advokáty je zavedena legislativní zkratka poradce.

Daňový řád se stejně jako řada ostatních zákonů nevyhnul určitým nedostatkům technického charakteru. Proto Ministerstvo financí zpracovalo technickou novelu. Vláda návrh této novely schválila dne 20. října 2010 a požádala Poslaneckou sněmovnu o její schválení již v prvním čtení. Z technických úprav novely je nejdůležitější úprava institutu prodloužení lhůty, která by při aplikaci gramatického výkladu mohla znamenat, že daňovým subjektům, které požádají těsně před koncem lhůty pro podání daňového přiznání o její prodloužení, bude automaticky vyhověno. To by ve svých důsledcích znamenalo posunutí splatnosti daně z příjmů (a některých dalších daní) až o 3 měsíce, což by mohlo vyvolat zásadní dopady z hlediska daňového inkasa do veřejných rozpočtů.

Podrobněji se o důležitých změnách, které daňový řád přináší, dozvíte v dalších dílech našeho seriálu.

Všechny díly najdete v sekci Seriály.