Přes zlepšující se situaci na kapitálovém trhu je fúzí a akvizic celosvětově méně než před půlrokem

Půlroční srovnání v rámci již třetího průzkumu s názvem Capital confidence barometer (Barometr investiční důvěry), který proběhl v říjnu 2010, ukazuje v průměru větší optimismus vedoucích pracovníků v souvislosti s budoucím vývojem podniku i národního hospodářství. Upozorňuje však na rostoucí nespokojenost se stavem globální ekonomiky, za což mohou mimo jiné úsporná opatření, vyšší daně, měnové konflikty a regulační omezení, jež snižují důvěru podniků v ekonomickém prostředí a spolu s tím odhodlání realizovat fúze či akvizice.

„V předchozím průzkumu se nám podařilo správně předpovědět srpnový nárůst významných transakcí, avšak silný zájem o akvizice byl často motivován snahou realizovat extrémně výhodné nákupy společností nacházejících se v potížích. V některých regionech, mezi které patří i Česká republika, však atraktivních příležitostí k převzetí bylo podstatně méně, než kapitálem vybavení investoři doufali,“ vysvětluje Petra Wendelová, partnerka Ernst & Young pro oblast fúzí a akvizic.

Polovina celkového počtu respondentů (v roce 2009 takto odpovědělo jen 36 %) by ráda realizovala akvizici v krátkodobém horizontu, ale zvýšil se počet těch, kteří s transakcí vyčkávají. V blízké době hodlají kupovat zejména firmy, které cílí na rozvíjející se trhy. Na straně vlastníků firem v celosvětovém kontextu však s ustupující finanční krizí klesá ochota prodat, která byla v minulých letech často motivována obavami z dalšího osudu firem.

Snížení počtu společností, jež reálně uvažují o prodeji podniku formou divestice v následujících šesti měsících (15 % ve srovnání s 38 % v dubnu 2010) je relativně výraznější než snížení počtu koupěchtivých akvizitorů. V zemích s velkým počtem veřejně obchodovaných společností se začíná více prosazovat nepřátelské převzetí – skupování (v ideálním případě podhodnocených) akcií firem na burze. „Vzhledem k omezenému počtu titulů a nízké likviditě se na pražské burze s touto technikou nesetkáváme,“ říká Petra Wendelová.

Přesně tři čtvrtiny dotazovaných zástupců firem v současné době preferují organickou formu růstu - nehodlají se orientovat na restrukturalizační kroky a zkvalitňování hospodářských výsledků. Před šesti měsíci to bylo 66 %.

Zájem o rozvíjející se trhy

Provedení akvizice na rozvíjejících se trzích v příštích šesti měsících označilo za pravděpodobné či vysoce reálné 31 % podniků. Více než polovina firem, které na rozvíjejících se trzích hodlají investovat, plánuje tento vstup uskutečnit pomocí společného podniku nebo strategické aliance, jejichž plánovaný počet vykazuje rovněž vzestupný trend.

„Firmy i nadále hledají cestu na rozvíjející se trhy, které slibují vyšší růst než rozvinuté ekonomiky. Je však zapotřebí, aby akvizice vedly k otevření nových trhů a novým synergiím. Zatímco vytváření společných podniků je typické zejména pro vstupy na velké rozvojové trhy (Indie, Čína), v České republice převládá klasické převzetí – akvizice majoritního podílu, které je relativně jednodušší vyjednat,“ dodává Petra Wendelová.

Zlepšující se úvěrové podmínky

Z průzkumu vyplývá, že celkově roste makroekonomická důvěra. O tom, že se jejich ekonomika ubírá správným směrem, je přesvědčeno 67 % dotazovaných. Tato důvěra zůstává ve srovnání s předchozími čísly na vysoké úrovni v Indii (92 %) a Číně (82 %), zatímco Austrálie, jíž minule patřila první příčka, nyní mezi prvními pěti zeměmi tohoto žebříčku nefiguruje. Do této pětice se naopak propracovaly Rusko (89 % ve srovnání s 47 % v dubnu) a Německo (84 % proti 64 %), značný nárůst důvěry pak pozorujeme také ve Francii (66 % proti 44 %).

Vyhlídky na vývoj globální ekonomiky již tolik optimistické nejsou – v její zotavení v příštích dvanácti měsících věří 34 % vedoucích pracovníků, před šesti měsíci to bylo 40 %.

„Důvěra v hospodářské podmínky jednotlivých zemí se zvýšila, avšak pozitivní zprávy se s pesimističtěji laděnými prognózami neustále střídají a to k celkovému optimismu nepřispívá. Zavádění úsporných opatření přináší do správních rad firem dodatečný neklid, přičemž právě důvěra v růst světového hospodářství hraje z hlediska návratu investorů k fúzím a akvizicím klíčovou roli,“ tvrdí Petr Kříž, výkonný ředitel oddělení transakčního poradenství Ernst & Young specializující se na oblast fúzí a akvizic.

Více než polovina (58 %) dotázaných se domnívá, že úvěrové podmínky se oproti dubnu zlepšily. Tento dojem však není jednotný. Zatímco v rámci čtveřice zemí BRIC hovoří manažeři o pozitivním vývoji, ve Spojených státech a Velké Británii považuje nyní situaci za lepší pouze 33 %, respektive 47 % respondentů průzkumu.

Snazší dostupnost dluhového financování pochopitelně zvyšuje schopnost firem investovat. Nízké sazby se promítly do vysoké atraktivity dluhových trhů a banky vycházejí příjemcům úvěrů vstříc. Z podniků, které fúzi či akvizici zvažují, plánuje 61 % financovat tuto transakci hotově a podíl bankovních úvěrů se rovněž zvýšil. Naopak využívání ostatních forem dluhového financování značně pokleslo.

Celkem 52 % firem není zatíženo refinancováním úvěrů či jiných dluhových závazků, což představuje 10% nárůst ve srovnání s dubnem 2010. Ze zbývajících 48 % společností, které k refinancování budou muset přistoupit, tak 63 % hodlá učinit během příštích dvanácti měsíců.

„Je pravděpodobné, že společnosti, které disponují dostatkem kapitálu, budou během příštích dvanácti měsíců k fúzím a akvizicím přistupovat oportunisticky a zároveň se snažit o organický růst. Podniky, které si nové financování či refinancování nezajistily, čekají vyhlídky o poznání složitější. Některé z nich by se dokonce samy mohly stát předmětem akvizice,“ míní Petr Kříž.

Česká republika

Petra Wendelová na závěr říká: „Nikdo nebude propuštěn za to, že se k transakci neodhodlal, nicméně význam některých příležitostí bude opravdu strategický. Způsob, jímž společnosti řídí svůj kapitál dnes, se do značné míry projeví na jejich konkurenceschopnosti v budoucnu. V České republice vidíme pokračující trend konsolidace v některých odvětvích, kde převzetí lokálního lídra může být významnou strategickou a tudíž i prémiově ohodnocenou investicí do budoucna. Specifickým rysem našeho M&A trhu je i řešení problému nástupnictví, kdy řada soukromých podnikatelů, kteří své firmy zakládali po revoluci před 20 lety a nemají v rodině nástupce, vidí způsob, jak zajistit další rozvoj své firmy ve vyhledání silného strategického partnera.“