Malešice a Žižkov - nejpříjemnější místa pro podnikání v ČR

03.11.2010 | , Smart Office
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


3.11.2010 Pražské Malešice či Žižkov jsou podle společnosti SMART Office místy, kde mají podnikatelé jednu z nejmenších byrokratických a administrativních zátěží. Na druhou stranu v moravské Konici, Blansku či Bruntále jsou na tom nejhůře. Tamní finanční úřady a jejich úřednicí jsou totiž velmi aktivní a kontroly u podnikatelských subjektů provádí průměrně každé tři až čtyři roky. Z velkých českých měst jsou podnikatelsky přívětivé ještě Ústí nad Labem či Pardubice.

Podle Jany Babůrkové ze společnosti SMART Office mají podnikatelé v regionu Praha jedny z nejvýhodnějších podmínek na pražském Žižkově. Na Finančním úřadu pro Prahu 3 je totiž registrováno 16 309 fyzických osob, coby podnikatelů, a 7 794 právnických osob, které má na starosti pouhých 37 kontrolorů. Podle informací MFČR tak vychází průměrná daňová kontrola na jeden subjekt jednou za 115 let. Podnikatelé, kteří mají své sídlo na Praze 10, tedy v Malešicích, Vršovicích, Strašnicích či Hostivaři, jsou na tom ještě lépe. Návštěvu daňového kontrolora mohou očekávat v průměru jednou za 134 let. Dlouhodobě se tak potvrzuje, že podnikatelé ve větších městech se setkávají s daňovou kontrolou méně často než ti v regionech. Nicméně to neplatí zcela kategoricky. Například v Ústí nad Labem či Pardubicích se daňové kontroly nemusí bát zhruba 85 let. Ale finanční úřady sledují i předem stanovené ukazatele, na jejichž základě může proběhnout mimořádná kontrola. „Podnikatelé většinou ani tak nemají problém s kontrolou jako takovou, ale spíše s jejím průběhem a náročností,“ říká Jana Babůrková ze společnosti SMART Office, a dodává, že právě náročnost a délka kontrol část firem přiměje změnit si své registrační sídlo, přenést ho do metropole a využívat tzv. virtuální kancelář, která splňuje všechny zákonné požadavky.

Služby virtuálních kanceláří a registrace sídel se zpravidla nabízejí ve velkých městech, převážně v Praze. Podnikatelé tím jednak řeší sídlo na lukrativní adrese a někteří i skutečnosti spojené s byrokratickou a administrativní zátěží ze strany finančních úřadů. Nicméně virtuální kanceláře využívají i začínající podnikatelé, kteří velmi pozorně hlídají veškeré náklady. Zatímco u klasické kamenné kanceláře jsou náklady v řádech desítek až stovek tisíc korun ročně, u virtuální kanceláře se jedná i při plném rozsahu služeb o několik tisíc měsíčně. „Pro ty, kdo nepotřebují vlastní administrativní prostory, se toto řešení jeví jako velmi elegantní. Dalším velmi důležitým impulsem je i rychlost, se kterou mohou začít vykonávat běžnou administrativní agendu. Více než 90 % společností, které využívají službu virtuální kanceláře, má u poskytovatele zřízeno i registrační sídlo,“ dodává Babůrková.

Autor článku

Tiskovka  

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT