Nejlépe „šlape“ ekonomika Singapuru

Pro rok 2010 má lepší hodnocení Singapur a Hongkog. Česko je stejně jako v roce 2009 na 29. místě. Horší hodnocení má řada západoevropských zemí, např. Itálie, Řecko, Španělsko nebo Portugalsko.

Renomovaný žebříček „The World Competitiveness Report“ každoročeně vydává IMD (Institut for management development, Lausanne) od roku 1989. Od roku 1989 po rok 2009 patřilo první místo USA. Pro letošní rok hrají prim ekonomiky Singapuru a Hongkongu. Obě země vykázaly značnou odolnost vůči krizi a jejich ekonomiky výrazně rostou. V 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla singapurská ekonomika o více než 13 %. Ze silné poptávky v Asii těží další země Austrálie (5. místo), Taiwan (8. místo) a Malajsie (10. místo). Švýcarsko (4. Místo) těží ze silné hospodářské základny – nízkého deficitu, nízkého zadlužení, nízké inflace i nezaměstnanosti). Velmi dobré hodnocení mají tradičně severské země (Švédsko 6. místo, Norsko 9. místo a Dánsko 13. místo). Z tradičních západoevropských ekonomik má nejlepší hodnocení Německo (16. místo). Výborné hodnocení sráží značný rozpočtový deficit a rostoucí zadlužení.

Kdo má nejlepší hodnocení?

Již od samého začátku sestavování žebříčku nejkonkurenceschopnějších zemí patří přední příčky USA, Kanadě, Austrálii, severským zemím a malým otevřeným ekonomikám (Hongkongu, Singapuru a Švýcarsku). Pro země na předních místech platí, že se orientují na dlouhodobé cíle (podporu výzkumu a vývoje, vzdělání a zlepšování podnikatelského prostředí). Aktivity směřující ke krátkodobému oživení či povzbuzení ekonomiky díky přílišnému zadlužování znamenají v dlouhodobém horizontu značné ekonomické problémy. Celkově však platí, že nejlépe jsou na budoucí roky připravené otevřené, nezadlužené a vzděláné země, které dokáží rychle přizpůsobovat domácí ekonomiku celosvětovým změnám.

Jak se index sestavuje?

Do výsledného indexu se promítá celá řada ukazatelů, které jsou rozděleny do čtyř hlavních faktorů:

• výkonnost ekonomiky (např. hodnocení zahraničního obchodu, nezaměstnanosti, cenové hladiny, množství zahraničních investic)
• efektivita vlády (např. hodnocení veřejného dluhu, platební bilance, úrovně demokracie, vládní stability)
• podnikatelská účinnost (např. hodnocení produktivity práce, legislativního prostředí či podmínek pro podnikání)
• infrastruktura (např. hodnocení dopravní situace, ale i úrovně vzdělání, zdravotnictví, životního prostředí a úrovně výzkumu a vývoje)

Každá z uvedených čtyř kategorií pod sebou skrývá hodnocení několika dalších statistických ukazatelů. Metodika je založena na hodnocení více než 300 kritérií (přibližně 66 % dat se používá od renomovaných mezinárodních institucí a 33% dat se používá vlastním statistickým zjišťováním). IMD ve své zprávě při zajišťování dat spolupracuje s 54 partnerskými institucemi.

Tradiční ekonomiky trápí dluhy

Z 58 hodnocených zemí má 40 zemí nižší dluh než 60 % k HDP. Záleží však nejenom na absolutní výši dluhu, ale také absorbci dluhu každé země. Dluhově zasažené národy totiž utržují vážné ztráty konkurenceschopnosti a životní úrovně. Vyspělé ekonomiky světa se potýkají s vysokých zadlužením. Japonsko (192 % k HDP), Velká Británie (69 % k HDP), Francie (80 % k HDP), Itálie (115 % k HDP) i Německo (77 % k HDP) mají velké dluhy, které budou v příštích letech brzdit domácí ekonomiku. Přestože je krize u konce a ekonomiky vyspělých zemí rostou, budou důsledky krize i nadále pociťovat převážně zadlužené země světa. Velmi zadlužené jsou zejména Japonsko, Itálie a Belgie.

Výhodou těchto zemí je, že věřiteli jsou hlavně domácí věřitelé. U těchto zemí se jedná v podstatě o peníze, které dluží země sama sobě. Naproti tomu Řecko (108 % k HDP), Španělsko (50 % k HDP) i Portugalsko (75 % k HDP) jsou ve zcela jiné situaci, protože čelí poptávce ze zahraničí. Měnové riziko spojené se splácením dluhu nese Velká Británie a Island. Řecko a Portugalsko mají 75 % dluhu v eurech, což je dobrá zpráva pro tyto země a špatná pro země eurozóny. Dluhy Německa jsou velké, ale má vysoké saldo zahraničního obchodu. Německo, USA, Velá Británie, Japonsko, Francie, Nizozemí, Kanada a Itálie mají výrazně větší aktiva v zahraničí než cizinci v jejich zemi. Proto zadlužení těchto zemí je nutné vnímat jinak než celkové zadlužení Řecka, Portugalska a Španělska. V těchto třech zemích chybí prostředky dluh splácet. Výši dluhu je potřeba porovnávat jednak v míře jeho zajištění a jednak dle schopnosti země dluh splácet. Důvěryhodnost Portugalska a Španělska je proto nižší, i když je zadlužení nižší.

Kdo si nejvíce polepšil?

Oproti hodnocení za rok 2009 si nejvíce polepšil Taiwan (o 15 míst), Polsko (o 12 míst), Itálie (o 10 míst), Malajsie (o 8 míst), Indonésie a Izrael (o 7 míst). Naopak nejvíce se pohoršilo Slovinsko (o 20 míst), Slovensko (o 16 míst), Bulharsko (o 15 míst) a Litva (o 12 míst). Výrazně si však pohoršilo Irsko. Ještě v roce 2000 mu patřilo dokonce 5. místo, v letošním roce je to až 21. pozice. Hodnocení Česka je za rok 2010 stejné jako za rok 2009 a patří nám 29. místo.

Tabulka: Nejkonkurenceschopnější země světa 2010

Prameny:
IMD (Institut for management development, Lausanne, Švýcarsko) „The World Competitiveness Report 2010“
CIA – Central Inteligence Agency - The Word Factbook 2009