Poradna: Podnikatel se neustále dostává do složitých právních situací

Oddlužení v případě závazků z podnikání

Otázka: Chtěla bych se zeptat, jak je to s odlužněním. Pohledávky, které mě vznikly byly za dobu mého podnikání. Již dva roky nepodnikám a jelikož jsem na mateřské dovolené a jsem matka samoživitelka, dostala jsem se do neřešitelné situace. Mým jediným příjmem je 4 800 Kč, z kterého musím uživit sebe a svou dceru. Nemohu nastoupit do práce, jelikož dceři jsou teprve dva roky a nevezmou mi ji do školky a nemá mi ji, kdo pohlídat. Existuje nějaká možnost, jak se z této situace dostat? Pohledávky mám, jak u bankovních institucí, leasingové společnosti, tak u státních institucí. Co dělat?

Odpověď:

Návrh na oddlužení podává dlužník sám, nebo prostřednictvím svého zástupce na zvláštním formuláři insolvenčnímu soudu, pokud není podnikatelem, jak vyplývá z ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., tzv. insolvenční zákon. Celý proces oddlužení je poměrně silně striktně regulován zmíněným zákonem v § 389 - § 418 s jasně danými podmínkami, za kterých lze oddlužení povolit.

Jednou ze základních podmínek je, že v průběhu pětiletého období bude umořen dluh alespoň ve výši 30 %, pokud některý z věřitelů nebude souhlasit s částkou nižší. Insolvenční soud má na výběr ze dvou možností, jak rozhodnout o splácení dluhu, a to buď prodejem majetku dlužníka, nebo splácením dle schváleného splátkového kalendáře, přičemž o výši jednotlivých splátek rozhoduje soud.

Každopádně pro schválení splátkového kalendáře je nutné, aby dotyčný měl pravidelný příjem z vlastní činnosti, kdy bude dle rozhodnutí soudu splácet tolik, aby mu zbyly prostředky alespoň ve výši životního minima, jak je definováno právními předpisy. Pokud na základě zhodnocení své finanční situace můžete odhadnout, že jedním z výše uvedených způsobů jste schopen umořit část dluhu alespoň ve výši 30 % a budou splněny další podmínky, které zákon ukládá, budete zřejmě úspěšný se svým návrhem na oddlužení.

Nevíte si s něčím rady? Ptejte se v naší právní poradně.

Neúmyslný dovoz padělků

Otázka: jaké postihy hrozí pro s.r.o. a jejich jednatele v případě, že: s.r.o dováželo ze zemí mimo EU zboží, které bylo prodejcem deklarováno jako originální, řádně vycleno bez skrývání skutečností a bez expertýzy nebylo možné rozeznat skutečnost, že se jedná o padělek. Společnost dovážela výrobek po dobu 1 roku ve víře, že se jedná o originální produkt a souhrnná celní hodnota byla do 700 000 Kč. Nyní se ozval držitel ochranné známky s certifikovaným protokolem z nezávislé zkušebny, který prokazuje falzifikát. Očekávají se tedy právní kroky, ale jaké? Celní správa rok propouštěla a dokonce prováděla i VNITŘNÍ CELNÍ KONTROLU obsahu zásilek, ale vždy zásilku uvolnila z celního řízení a to bez námitek.

Odpověď:

V nastíněném případě hrozí několik možných postupů ze strany vlastníka ochranné známky. Pravděpodobným postupem majitele ochranné známky bude žaloba na náhradu škody, z důvodu majetkové prospěchu z nepoctivých zdrojů. Tato žaloba by se řídila režimem občanského zákoníku.

Také je možná žaloba na náhradu škody na s.r.o. dle § 373 zákona č. 513/1991, obchodní zákoník. Možné je také podání trestního oznámení na jednatele společnosti z důvodu porušení práva k ochranné známce dle § 268 odst. 1 zákona č. 40/2009, trestní zákoník.

Nevíte si s něčím rady? Ptejte se v naší právní poradně.

Smlouva uzavřená ústně

Pokládal jsem zákazníkovi na novou střechu krytinu Bramac. Zákazník měl na stavbě stavební dozor, který mu sjednával řemeslníky na jednotlivé práce. Tento stavební dozor se tedy domluvil i se mnou. Beze smlouvy, ústně. Po dokončení díla jsem vystavil fakturu. Majiteli teď u několika tašek popraskaly růžky, pozval si proto zástupce Bramacu. Dle jeho vyjádření to může být špatným položením krytiny, kdy je příliš zhuštěna k sobě, ale na funkci střechy to nemá žádný vliv. Pokládal jsem ji dle přání zákazníka, ale chtěl jsem mu vyhovět a střechu začít opravovat. Když jsem se ale dostavil na stavbu, pracovala na střeše zcela jiná firma a část střechy byla dokonce rozebrána. Domnívám se tedy, že jsou tím naprosto porušeny reklamační podmínky, neboť tak mohla krytinu poškodit jiná osoba a pokud se nyní pustím do opravy, vezmu tím veškerou zodpovědnost na sebe. Majitel domu teď vyhrožuje žalobou. Byla by oprávněná? Může mě žalovat, pokud mezi nimi neexistuje žádná smlouva? Nebo mě může žalovat stavební dozor?

Odpověď:

Hned ze začátku je nutné zmínit, že k uzavření smlouvy došlo. Občanský zákoník nevyžaduje pro smlouvu o dílo písemnou formu, proto došlo k uzavření smlouvy ústní. Co se týče odpovědnosti za vady, z uvedených informací skutečně vyplývá, že došlo ze strany objednatele k porušení podmínek pro uplatnění odpovědnosti za vady. Právo na odstranění vady díla zhotoveného na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady.

Zákon pamatuje i na případy, kdy zhotovitel neodstranil vadu „bez zbytečného odkladu“; v takovém případě se vada stává tzv. subjektivně neodstranitelnou, což ve svém důsledku znamená, že objednateli vzniká právo na zrušení smlouvy (§ 648 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku) nebo právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 648 odst. 2 věta třetí obč. zák.).

Zastáváme názor že, v dané věci lze přisvědčit zhotoviteli, který prokázal připravenost odstranit vytčené vady díla, že objednatel v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady nedodržel zákonný postup, když mu znemožnil provést odstranění vytčených vad díla a jejich odstranění objednal u subjektu odlišného od zhotovitele. Přiznání práva na náhradu nákladů, které objednatel vynaložil na takové odstranění vad díla třetí osobou, tak nemá oporu v zákoně.

Nevíte si s něčím rady? Ptejte se v naší právní poradně.