Na konferenci vystoupili se svými názory na příležitosti, které může dostavba Temelína přinést českým firmám, i na tendr samotný například prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel; prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl; místopředseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu Evžen Tošenovský; vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška; náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka či předseda Krajské hospodářské komory jižní Moravy Michal Štefl. Své plány na spolupráci s českým průmyslem prezentovali i představitelé všech tří společností účastnících se tendru na dostavbu Temelína – Konsorcium MIR.1200, Westinghouse a AREVA. Nechyběly ani názory českých oborových podnikatelských svazů a konkrétních českých firem schopných nabídnout svá řešení v jaderné energetice.
Vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška řekl, že v rámci rozhodování o vítězi tendru na dostavbu Temelína mezi společnostmi Konsorcium MIR.1200, Westinghouse a AREVA se různé politické tlaky zvnějšku nakonec navzájem vyruší a rozhodovat bude ve finále cena, transfer know-how a přislíbený podíl českých firem jako subdodavatelů. Bartuška dále mluvil o tom, že zatím v Evropě, USA a Rusku neprobíhá jaderná renesance, o které se tak často mluví, ale po dlouhém období útlumu spíše jaderná resuscitace, kdy nové bloky jsou například v Evropě pouze dva, ve Finsku a ve Francii. Český tendr na dostavbu Temelína je nyní jediný v Evropě, a tudíž samozřejmě i velmi významný.
Podstatná část zakázky na dostavbu Temelína může být podle Bartušky vyrobena v Česku, ale české firmy musí být schopny konkurovat cenou i kvalitou. Dále Bartuška prohlásil, že ČEZ vede podle jeho názoru tendr velmi zodpovědně, protože se na rozdíl od Slovenska nevydal cestou inženýringu, na což by nyní jeho kapacita a know-how nestačily, ale rozhodl se najít dodavatele na klíč.
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl řekl, že spoléhání českých firem na to, že jim účast na subdodávkách při dostavbě Temelína zajistí vláda, je mylné. Pokud vláda chtěla něco takového zajistit, již to měla udělat. Vláda ani investor, tedy ČEZ, podle Míla účast českých firem zařizovat nebudou, firmy se musí snažit samy. Europoslanec Tošenovský přednesl svůj názor, že výstavba JE Temelín nesmí být pouhým pasivním nákupem energetického díla, musí se naopak stát příležitostí k expanzi inženýrských a strojírenských firem a vysokých škol, tedy návratem k oboru jaderné energetiky. Důležité pro české firmy bude také získat reference pro výstavbu dalších bloků jaderných elektráren v Evropě.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka se domnívá, že fakt dostavby Temelína nás vrátil na pomyslnou strategickou mapu a zvýšil zájem o Českou republiku nejen v 3 zemích, odkud jsou firmy účastnící se tendru. Temelína a zájmu účastníků tendru by mělo být využito k zajištění působení českých firem i v dalších zemích.
Zástupce jednoho z uchazečů o dostavbu Temelína - Konsorcia MIR.1200 (Rusko) – Roman Zdebor na konferenci uvedl, že Konsorcium nemusí potenciální dodavatele teprve hledat, protože s nimi kontinuálně spolupracuje již 40 let. Jako významnou současnou referenci dále zmínil výstavbu třetího a čtvrtého bloku JE Mochovce. Zástupce společnosti Westinghouse (USA) Kerry Hanahan zdůraznil důležitost lokálního dodavatelského řetězce a popsal další příležitosti, které může Westinghouse nabídnout českým dodavatelům, mimo jiné potenciální možnost podílet se na globální dodavatelské síti společnosti Westinghouse. Zástupce společnosti AREVA (Francie) Thomas Epron zdůraznil, že domácím trhem společnosti je Evropa, společnost má hlavní základnu kromě Francie i v Německu. AREVA podle Eprona prokázala v Číně, USA či Japonsku schopnost přizpůsobit se lokálním podmínkám a spolupracovat s domácími dodavateli. Stejně chce postupovat i v Česku. Dosud se AREVĚ údajně přihlásilo přes 100 českých firem.
O možnostech českého průmyslu v jaderné energetice i o konkrétní nabídce firem na konferenci dále promluvili generální ředitel společnosti ARMATURY Group a.s. Vladimír Nekuda a generální ředitel společnosti Chladicí věže Praha, a. s. Lukáš Chmel.