S Michaelem Rostockem Poplarem, investorem a fotografem, jsme si povídali o investování, podnikání a také o druhé a třetí připravované řadě pořadu Den D.
Po několika investicích do různých internetových projektů (nejznámějším je asi Internet Mall) se údajně chystáte investovat do finančních služeb. Už jste nějaké peníze do této oblasti investoval? Co Vás na ní láká?
Obecně má investiční filosofie je založena na těchto předpokladech:
- investuji do lidí, co se nebojí pracovat a přemýšlet a jsou schopni pochopit, že riziko je tu od toho, aby bylo "osedláno" v prospěch firmy a akcionářů. Tato definice omezuje mé investice na cca 3% populace republiky.
- Z hlediska sektoru jsem investiční agnostik, ale mám rád finanční služby, software produkty, umění, biotech, internet, business services a media.
- ve finančních službách vidím příležitost ve firmách, které jsou schopny inteligentně konkurovat bankám a pojišťovnám. Finanční poradci, správci peněz, zákaznické uvěry, soukromé bankovnictví, zdravotní pojišťení, supermarket finance, všude kde je třeba nečekat na to, ze přijde zákaznik za bankou...ale jít za ním...
A láká Vás ještě internet?
Určitě. Nosná témata pro rok 2015 a dále:
Search engines pro aplikace typu Facebook a fotografie, technické aplikace, security internetu a cloud computingu, security mobilní komunikace, konverze internetu do televize, mobilní broadband, mobilní platby, lokační služby, další mainstreamování internetu (internet pro seniory, děti, třetí svět...), data storage, internet do aut, data mining...seznam pokračuje...
Dle Vašeho názoru je nejlepší společnost s jediným společníkem, který se rozhoduje sám za sebe. Ale když vstupujete do jiných společností, jste minimálně dva. K jakým konfliktům dochází nejčastěji, pokud k nějakým dochází?
Coby minoritní společník nemám nárok na to, abych byl konfliktní. Proto mi trvá dlouho, než se rozhodnu se minoritním společníkem stát...moje hlavní otázky v tomto stadiu obvykle jsou: Má na to? Zvládne stress a následný úspěch? Umí vést lidi? Přemýšlí? Už někomu vydělal peníze?
Ohledně konfliktu - diskuse o strategii, výplatě dividend, investicích, akvizicích, kdykoli jde o podstatné věci, scénář 50/50 v 90ti procentech nefunguje! Nechal bych to vytetovat na bicepsy všech, co říkaji opak.
Každý podnikatel, který Vás osloví, má v hlavě nějakou strategii, ale Vy máte taky svoji představu. V jaké míře se pak snažíte ovlivnit jeho myšlení, jeho strategii?
Pokud se nesladíme, neladíme. Pro mně je investice intelektuálním dialogem. Musíme se navzájem obohacovat, jen bohatnout je trochu nuda a chudnout umíme všichni. Z kvalifikovaného konfliktu vzniká pozitivní energie, materiální benefity a člověka zase baví chodit do práce. Jinak řečeno, motocross nebo rally je větší zábava než jezdit na okruhu.
Někde jste uvedl, že primárním impulsem účasti v Dni D byla snaha o edukaci. Jak si vysvětlujete, že i ve druhé řadě dělala spousta lidí ty samé chyby jako v první řadě (například nedostatečný průzkum trhu)?
Ano, člověk by měl být optimistou i v těchto situacích. Trend pokračuje. I ve třetí řadě jsou lidé, co se nepodívali na řadu druhou. Trochu mne to mrzí. Tihle lidé mi připomínají maratonce, co se na začátku závodu střelí do nohy a ještě sebejistě prohlásí do novin, že vyhraje. Nevím, jestli se smát nebo plakat. Tak užívám druhou nejoblíbenější strategii - nadhled. Zrovna minulý týden se jeden člověk před kamerou urazil, když jsem jej nazval snílkem. Vyčetl mi, že jsem arogantní. Přitom jde jen o nadhled. Snad jsem mu ale ušetřil tři roky života, stressu a jeden pád...cítím se dobře.
V pořadu Den D jste investoval do pěstování japonských topolů pana Kašpárka. Podnikatel má mít myšlení investora a nebát se i takových změn, jak byste ale pak vymezil hranici mezi podnikáním a investováním?
Podnikatel podniká (buduje hodnotu své firmy), investor - šok, horor - investuje do podnikatelů. Když podnikatel firmu prodá, má občas ambice stát se investorem. Občas se investor zamiluje do nějaké firmy a stane se podnikatelem... Hranice jsou od toho, aby se překračovaly nebo rovnou bořily!
Jinak je celkem běžné, že podnikatel uspěje s plánem B, C nebo dokonce D, když plán A nefunguje. Je to součástí investice a zábavy s ní spojené!
Jak se vlastně vyvíjejí oba projekty, do kterých jste investoval – japonské topoly a policová okna?
Ještě jsem se ex post dohodnul s Jakubem Mahdalem ze společnosti Safetica.com. Teď odpověď pro Vás: Topoly očekávám příští jaro v profitu, okna jsou složitější, autorka projektu ještě musí přemýšlet, jak redesignovat svůj produkt a pozicovat ho u zákazníků... Safetica.com také roste. Mohla by růst více. Netrpělivosti není nikdy dost.
Některé projekty z Dne D našli svého investora i mezi diváky.
Jen houšť a větší kapky! Těším se na to, jak nám nějaký mazaný divák ukáže, že jsme si nechali ujet vlak a neinvestovali do příštího Facebooku. Chybami se učí i investoři a podnikatelům přeji maximum úspěchu. Jak kvantifikuji úspěch? Řekněme 50 mil. euro obratu a marže alespoň 40 procent.
V České republice se ale koncept business angels, kdy úspěšní lidé systematicky investují do podnikatelských záměrů, zatím příliš neprosazuje.
Dovolím si zdvořile nesouhlasit. Andělé jsou z podstaty plaší a nevyhledávají veřejnost... Ale to neznamená, že neexistují... Jen nemají billboardy v centru města a reklamy v televizi.
Bude podle Vás takových lidí, jako jste Vy, přibývat?
Jak postupně lidé dosahují vyšších stupňů prosperity, zvedá se i počet lidí, co se nebojí recyklovat své zisky zpět do businessu.
Vaše doporučení začínajícím podnikatelům je možné najít v mnoha Vašich rozhovorech (takže jen zmíním - nebát se rizika a tlaku okolí, dělat jen to, v čem mohu být nejlepší, obklopit se báječnými lidmi a při podnikání se bavit). Co byste ale doporučil začínajícím investorům, kteří mají stejně jako Vy chuť investovat své prostředky do cizích projektů?
Nerad bych se v tomto tvářil coby expert, i já se teprve učím ze svých chyb. Jediné, co mohu zmínit je nepodceňujte reference lidí, kterým chcete svěřit své peníze a nečekejte úspěch dříve než za deset let. Na více se mne zeptejte za rok nebo dva.
V každé práci se objevuje rutina, něco, co člověka nebaví. Co je to pro investora?
Mám obrovské štěstí, že miluji svoji práci, denně řeším 10 problémů, pár nových. Takže rutinu znám jen coby definici ze slovníku!
Pořád si myslíte, že CzechInvest škodí podnikatelskému prostředí v ČR?
Stát je špatný hospodář, tečka. Čekám na argumentaci daty a čísly. Utratili jsme X miliard, vydělali jsme X+ miliard. Kdy se dozví daňoví poplatníci číslo X a X+? Kolik firem podporovaných státem šlo na burzu? Kolik má desítky a stovky milionů Euro obratu a kolik stovek lidí zaměstnávají? Data, data, data, ne marketing! Věřit politikům vyžaduje značné predávkování optimismem a českými médii.
Podnikatelské prostředí narušují také evropské dotace.
Dotace jsou rakovina a mor dohromady krát 100. Politici si jimi kupují vliv a popularitu. Dotace skončí, až politikům dojdou peníze. Jako v Řecku, třeba.
Pokud byste měl tu možnost, kam byste vložil peníze daňových poplatníků namísto vložit je do strukturálních fondů?
Nejsem dostatečný guru veřejných financí, abych na tuto otázku mohl dát odpověď. Mám ale dojem, že by se mohly lépe investovat do technického vzdělání, vědy a vývoje, zdravotnictví a péče o seniory.
Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík