Z debaty vyplynul společně deklarovaný zájem v co nejrychlejším termínu vypracovat základní teze podoby tohoto systému. K tomu bude z pohledu zaměstnavatelských a podnikatelských svazů potřeba:
- Zpracovat strategii ekonomického růstu a konkurenceschopnosti, součástí by měl být proexportní strategie
- Implementovat do proexportní strategie princip měřitelnosti a efektivity
- Provést finanční audit proexportní politiky
- Maximálně využívat lidské zdroje pro podporu ekonomických zájmů ČR ve světě
- Sjednotit zastoupení vládní agentur ve světě a dosáhnout výraznější synergie
- Vytvořit prostor pro vstup soukromého kapitálu do systému podpory exportu a investic
- Udržet a rozšířit diplomatické krytí pro obchodní zástupce ČR ve světě
„Chceme, aby do konce října byly připraveny písemné podklady a počátkem příštího roku je předložit do legislativního procesu. Pokud změny nestihneme rychle, obávám se, že by pak nemuselo dojít k žádným,“ uvedl Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Také Josef Cílek, viceprezident Hospodářské komory ČR, se podpořil co nejrychlejší přípravu relevantních dokumentů, a to do dvou měsíců.
Při kulatém stolu padla řada návrhů, která bude shrnuta v podobě společně deklarovaného prohlášení. „Systém řízení ekonomické diplomacie by měl implementovat princip měřitelnosti a efektivity práce zastupitelských úřadů a vládních agentur. Maximálně by měly být využity lidské zdroje. Měl by se vytvořit prostor pro vstup soukromého kapitálu do systému podpory exportu a investic,“ shrnul Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, některé klíčové návrhy.
K nim patří i to, že by proexportní politika měla být součástí strategie konkurenceschopnosti České republiky. „Během dvou, tří let bychom mohli zefektivnit systém řízení ekonomické diplomacie,“ uvedl v souvislosti s potřebou zvýšení konkurenceschopnosti země Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Zejména poukázal na potřebu manažerského stylu řízení a definování nejen prioritních zemí, ale pro budoucnost české ekonomiky i klíčových oborů.
„Je třeba ještě lépe nastavit měřitelnost služeb státu,“ uvedl v diskusi také Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR s tím, že jde o prioritu vlády.
Podobně se vyjádřil i zástupce Ministerstva zahraničních věcí, náměstek Tomáš Dub: „Budeme hledat pružnější formy řízení ekonomické diplomacie a optimální model.“
Diskutující se shodli v tom, že mnohé problémy ne vždy dostatečně vysoké výkonnosti naší ekonomické diplomacie nespočívají ani tak v dualizmu řízení (MZV/MPO) jako spíše v kvalitě a ochotě diplomatů podporovat zájmy českých firem. „Role velvyslance se musí více přesunout do role manažerské,“ poznamenal v této souvislosti Karel Havlíček, místopředseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta koncem září zveřejní další z šetření mezi malými a středními firmami, které by mělo shrnout názory na kvalitu podpory exportu.
Již nyní však Svaz průmyslu a dopravy ČR má k dispozici výsledky 200 stránkové analýzy pod názvem „Systém řízení ekonomické diplomacie v ČR“, kterou v první polovině roku vypracovala na základě výběrového řízení Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů. Vyplynulo z ní, že je třeba zásadně změnit systém řízení ekonomické diplomacie a po jej zkvalitnit.
Zmíněna byla i problematika redukce zastupitelských úřadů ČR ve světě. „Jde o regresivní krok s často s nevratnými následky,“ komentovala situaci Judita Šťouračová rektorka této vysoké školy.
Součástí analýzy jsou vedle definování přetrvávajících problémů také návrhy, které Svaz průmyslu a dopravy ČR zahrne do připravovaných návrhů proexportní strategie a systému řízení ekonomické diplomacie.
Kompletní znění analýzy SP ČR Systém řízení ekonomické diplomacie v ČR