Nesrsta: Vloni jsme pojistili český vývoz do padesáti zemí světa

06.09.2010 | , Firemnifinance.cz
FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT


My nemáme na teritoriální strukturu prakticky žádný vliv. Jdeme tam, kam jdou naši klienti a kde nás potřebují. A to je v posledních letech jednoznačně Rusko a další země SNS, uvedl Vlastimil Nesrsta, ředitel odboru PR a komunikace Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).


S Vlastimilem Nesrstou, ředitelem odboru PR a komunikace Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), jsme si povídali o pojištění podnikatelů, kteří mají zájem podnikat i za hranicemi České republiky.

Popište, prosím, čím se zabývá EGAP.

EGAP jako státní úvěrová pojišťovna má podle všech platných mezinárodních pravidel, upravujících státní podporu exportu, za úkol vyplňovat mezeru na trhu s exportním pojištěním, kterou nechávají komerční úvěrové pojišťovny. To znamená, že pojišťuje zpravidla velká, složitě strukturovaná a především dlouhodobá rizika spojená s českým vývozem, navíc do zemí se zvýšeným teritoriálním rizikem. Jinými slovy, jde hlavně o vývozy velkých investičních a technologických celků, strojních zařízení apod. financované dlouhodobými úvěry. EGAP dnes svými pojistnými produkty pokrývá kompletní spektrum potřeb vývozců i jejich financujících bank. Nabídka obsahuje, kromě pojištění vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů, což jsou typické produkty státních úvěrových pojišťoven, také pojištění úvěrů na předexportní financování výroby, pojištění investic v zahraničí a rovněž úvěrů na jejich financování, pojištění výrobního rizika, prospekce trhů a také pojištění záruk vystavovaných bankami za české vývozce.

Pokud tedy za vámi přijde zástupce MSP, který byl dobře ohodnocen, ale byl odmítnut z důvodu vyššího rizika vývozního teritoria, jste schopni mu pomoci?

Samozřejmě jsme. V naší nabídce je rovněž pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru, který je často využíván při exportu spotřebního zboží. Krátkodobý znamená teoreticky splatnost až dva roky, ale tak dlouho nechce na své peníze zpravidla nikdo čekat, takže v praxi se splatnost pohybuje nejčastěji někde v rozmezí od jednoho do šesti měsíců. Mělo by se také jednat o komerčně nepojistitelnou zemi, ale když za námi přijde vývozce s tím, že u komerčních úvěrových pojišťoven prokazatelně neuspěl se žádostí o pojištění pohledávky za kupujícím v zemi, kam se jinak běžně pojišťuje za tržních podmínek, můžeme se tím zabývat.

Nejde však jenom o to, aby byl vývozce dobře ohodnocen, ale také a především o to, aby byl zahraniční odběratel, neboli dlužník, dobře ohodnocen. Vždyť se jedná o pojištění proti riziku, že dlužník ve stanoveném termínu nezaplatí fakturu, a proto o něm musíme vědět co nejvíc. To, že analýza nedopadne úplně skvěle, se může stát a v takovém případě hledáme různé cesty, jak vyjít českému vývozci vstříc a přitom riziko minimalizovat. V úvahu připadá například akontace, záruka, směnka nebo jiný zajišťovací instrument, takže se prakticky až na malé výjimky nestává, že bychom nakonec museli pojištění odmítnout.

EGAP nezkoumá bonitu klienta, ale přebírá rating zpracovaný bankou. Přebíráte rating od všech bank působících na českém trhu?

To se týká pouze a výlučně pojišťování předexportního financování a bankovních záruk pro malé a střední podniky. Jsme s bankami domluveni, že když se rating pohybuje v předem stanovených mezích, my už se pak bonitou klienta nezabýváme a pojištění je de facto automatické. Hlavní výhodou pro klienta je především rychlost celého procesu. Takovou dohodu máme s Českou exportní bankou, Českou spořitelnou, Komerční bankou, LBBW Bank, Commerzbank, UniCredit Bank a Citibank.

Pojišťujete jak úvěry komerčních bank tak úvěry poskytnuté ČEB. Jakou část tvoří právě úvěry ČEB?

ČEB je dlouhodobě naším největším klientem. Jenom v loňském roce představovaly úvěry a záruky ČEB v celém pojištěném objemu téměř 60%.

Jak vlastně probíhá spolupráce EGAPu s Českou exportní bankou?

Zcela standardně jako s kteroukoliv jinou bankou. Jenom logicky intenzita vzájemného styku je vyšší. O co však v poslední době velmi důsledně usilujeme ve spolupráci se všemi bankami bez rozdílu je, abychom do jednání vstupovali co nejdříve a mohli tak všechny zúčastněné v dostatečném časovém předstihu informovat o podmínkách, za kterých budeme připraveni vývozní projekt pojistit. Náš pohled se totiž může v některých bodech lišit od pohledu bankovního, protože jsme to my a ne banka, kdo v konečném důsledku nese prakticky celé riziko. Rádi bychom zcela vymýtili případy, kdy by vývozce mohl mít pocit, že si všechno domluvil s bankou a EGAP z jeho pohledu jenom celou věc zdržuje a komplikuje dodatečnými podmínkami. Je potřeba, aby celý proces byl od počátku transparentní, rychlý a přispíval ke konkurenceschopnosti českého exportéra.

Jaká je teritoriální struktura pojištění ve Vaší společnosti? Je kromě Ruska ještě nějaká destinace, která v současné době zažívá boom?

My nemáme na teritoriální strukturu prakticky žádný vliv. Jdeme tam, kam jdou naši klienti a kde nás potřebují. A to je v posledních letech jednoznačně Rusko a další země SNS. V loňském roce směřovala do těchto zemí více než polovina námi pojištěného vývozu, ale jinak jsme vloni pojistili český vývoz do padesáti zemí světa.

Země rozdělujete do 7 rizikových kategorií, kde 7. kategorii představují země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a 1. kategorii země s minimální úrovní rizika. Do kterých zemí byste vývoz v současné době nepojistili?

Dělení zemí podle výše teritoriálního rizika do sedmi kategorií je výsledkem práce expertní skupiny OECD, která vychází z aktuálních údajů MMF a Světové banky o finanční a ekonomické situaci jednotlivých zemí a také bere v úvahu platební zkušenosti vývozních úvěrových pojišťoven, jako je EGAP. V rámci těchto kategorií jsou pak pro jednotlivé typy dlužníků stanoveny minimální pojistné sazby v závislosti na délce trvání rizika. Kategorizace je součástí celého systému mezinárodních pravidel pro státem podporované vývozy, která brání tomu, aby si vývozci konkurovali silou státní podpory namísto ceny a kvality. My pojišťujeme vývozy do zemí všech sedmi kategorií s tím, že pochopitelně čím vyšší kategorie, tím vyšší pojistné sazby. Jsou však země, kam bychom nic nepojistili. V současné době je to například Kuba, která přestala splácet své dluhy a pro nás to znamená miliardu korun vyplacených na pojistných plněních.

Jednou z podmínek poskytnutí pojištění je minimální podíl českého zboží a služeb na celkové hodnotě vývozu - 50%. Další podmínkou je princip trvale udržitelného rozvoje. Co vše by měl projekt splňovat, aby měl větší šanci na úspěch?

Těch podmínek je samozřejmě celá řada a liší se případ od případu. Jinak to vypadá u malého projektu a jinak u projektu za několik miliard korun. Jinak je to v případě tradičního schématu, kdy je dlužník povinen splácet například za dodané stroje bez ohledu na to, jestli na nich vyrábí nebo je nechal v krabicích, jinak v případě tzv. projektového financování, kdy jediným zdrojem pro splácení úvěru jsou výnosy z nově vybudované samostatné ekonomické jednotky. V každém případě si však musíme být jisti, že český vývozce je schopen dostát svým závazkům z vývozního kontraktu a že zahraniční dlužník je a bude v takové kondici, aby mohl bez problémů po několik příštích let splácet úvěr, na který nakoupil.

Jsou některé obory nepojistitelné? Problémy mají zejména podniky ve stavebním průmyslu, dodatelé autoprůmyslu, textilního a papírenského průmyslu.

Pojišťujeme vývozce ze všech možných oborů. Žádný z nich není pro nás apriori nepojistitelný.

Děkuji za rozhovor,
Karel Pospíšilík

Články ze sekce: FIREMNI FINANCE - NEPOUŽÍVAT



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.