"Uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu je velkým posunem i pro jiné případy, kde se obyvatelé potýkají s činností autorizovaného inspektora, a je jasným signálem, že činnost autorizovaných inspektorů není nekontrolovatelná, jak se dosud v odborných kruzích šířilo," uvedla advokátka Sandra Podskalská z kanceláře, která aktivisty zastupovala.
Aktivisté z Líšně se u Městského soudu v Praze neúspěšně domáhali zrušení certifikátu, který podle nich nezákonně vydal stavební inspektor. Městský soud musí případ prozkoumat znovu. NSS se neztotožnil především s názorem Městského soudu v Praze, který certifikát považoval nikoliv za správní akt, ale za plnění smlouvy mezi stavebníkem a inspektorem, protože stavebník si platí inspektora, který certifikát vydává.
Městský soud musí v novém řízení vycházet z toho, že podle rozhodnutí NSS je "certifikát autorizovaného inspektora oznámený stavebnímu úřadu (...) správní akt zakládající veřejná subjektivní práva". Městský soud musí vyplnit bílé místo v judikatuře a rozhodnout, jaké kontrolní mechanismy přicházejí v úvahu.
"Vzhledem k tomu, že v úvahu přicházejících možností je několik, není Nejvyšší správní soud v této fázi řízení oprávněn tuto otázku posoudit namísto městského soudu," uvedl v rozhodnutí senát NSS s předsedou Radanem Malíkem.
NSS v rozsudku také znovu vyslovil názor, že není vyloučeno, aby se občanská sdružení účastnila stavebních řízení, a to ani v případě, kdy se jedná o takzvané zkrácené stavební řízení.
Právní úprava certifikátů je podle NSS nedostatečná, a soudy proto musejí v odůvodněných případech poskytnout ochranu poškozeným. "Vnímáme rozsudek Nejvyššího správního soudu jako dobrou zprávu pro veřejnost dotčenou spornými stavebními záměry. Její možnosti ovlivnit zkrácené stavební řízení byly totiž doposud považovány za velmi omezené a odvolání proti vydanému certifikátu prakticky za nemožné," uvedl Lukáš Lyer z Nesehnutí.