Rozšíření standardů dobré zemědělské praxe na další území pomůže bojovat proti erozi půdy

Téměř polovina zemědělské půdy v ČR je dle informací Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) v současné době ohroženo erozí. Většina erozí vodní, menší část erozí větrnou. „Přitom na většině takto erozí ohrožených půd se neprovádí systematická ochrana, která by omezovala ztráty půdy na stanovené přípustné hodnoty. Tím méně na úroveň žádoucí, která by bránila dalšímu snižování mocnosti půdního profilu a zhoršování kvality vod v důsledku pokračujícího procesu eroze,“ říká ministr Fuksa. „Proto jsem rozhodl o rozšíření území, pro která budou platit standardy správné zemědělské praxe. Dodržování těchto zásad má význam nejen pro ochranu zemědělského půdního fondu, ale výrazně přispívá i protipovodňové prevenci.“ Od 1. ledna 2011 má proto vstoupit v platnost vládní nařízení, které upravuje rozlohu půd ohrožených erozí na 44,62% z celkové rozlohy orné půdy, tj. na 1 136 548 ha podle údajů VÚMOP. Ministr Fuksa chce svým rozhodnutím vytvořit předpoklad pro snížení rizika povodní a zamezit ztrátám kvalitní zemědělské půdy. Toto nařízení je konkrétním krokem k protierozní ochraně půd. Ministr Fuksa tak v krátké době naplňuje jednu z priorit v Programovém prohlášení vlády.

Jedním z nástrojů boje proti erozi jsou standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Sjednat v souladu se standardy GAEC v praxi znamená například ponechat strniště sklizené plodiny minimálně do 30. listopadu. To má na svažitých pozemcích napomáhat omezení smyvu půdy, zpomalení povrchového odtoku a zvýšení zadržování vody v krajině. Další zásadou může být nepěstovat na svažitých terénech se silně erozně ohroženou půdou širokořádkové plodiny, případně tyto plodiny pěstovat pouze s využitím půdoochranných technologií, zejména setí do mulče nebo bezorebné setí. Na erozně ohrožené půdě se také preferuje používání hnojiv s vyšším obsahem organických látek, která zlepšují strukturu půdy a příznivě ovlivňují vodní režim půdy.

„Půda je vyčerpatelný, nenahraditelný a jen velice pomalu se obnovující přírodní zdroj. Je základem udržitelného zemědělského hospodaření a jako s takovou by se s ní mělo zacházet. Zatímco se jeden centimetr půdy může dle místních podmínek tvořit desítky až stovky let, k odnosu stejného či většího množství půdy může následkem eroze dojít během jediné průtrže mračen,“ shrnuje ministr Fuksa. „Vlastníci půdy v České republice tak díky nevhodnému hospodaření přicházejí ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard korun,“ varuje ministr.

Působení eroze má přitom podle něj dopad nejen na kvalitu a tudíž výnosnost půdy, ale ovlivňuje i kvalitu vod v blízkosti erozí zasažených polí a přispívá i k povodňovému ohrožení nebo následným škodám.

Dodržování standardů GAEC je podmínkou poskytování přímých podpor (SAPS), některých podpor Programu rozvoje venkova (např. agroenvironmentální opatření, oblasti NATURA 2000 apod.) a některých podpor společné organizace trhu s vínem v rámci systému kontrol podmíněnosti (tzv. Cross Compliance). Od 1. ledna 2010 je v ČR v platnosti 10 těchto upravených a aktualizovaných standardů. Pro potřeby standardu GAEC 2 je v registru půdy LPIS k dispozici mapová vrstva silně erozně ohrožených (SEO) půd, která byla do LPIS zavedena 1. ledna 2010 a aktualizována 1. července 2010.

MZe zároveň úzce spolupracuje s ministerstvem životního prostředí na řešení problematiky protierozní ochrany, zejména zahájením prací na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Vrstvy erozní ohroženosti jsou k nahlédnutí na portálu SOWAC GIS, provozovaném VÚMOP, na adresách www.eroze.vumop.cz nebo www.eroze.sowac-gis.cz a to kliknutím na odkaz Otevření mapového okna a zatržením položky GAEC. Pod vrstvu erozně ohrožených půd je možné zobrazit si další volitelné odborné i podkladové mapy a získat informace o metodikách jejich tvorby.