V prvním čtvrtletí HDP klesl meziročně o dvě procenta a o rok dříve se propadl o více než 16 procent, což byl nejhlubší bod celé recese. Ekonomika rostla nyní i v mezičtvrtletním srovnání, kdy se zvýšila o dvě procenta po stejném poklesu v předešlém čtvrtletí.
Estonsko, které v lednu 2011 přijme euro, rostlo naposledy v posledním čtvrtletí roku 2007, kdy se jeho HDP zvýšil o 6,5 procenta; země pak sklouzla do recese, kterou prohloubila globální finanční a hospodářská krize. Podobně hluboká byla krize v ostatních dvou pobaltských zemích, jejichž ekonomiky v předešlých letech strmě rostly.
Statistický úřad konstatoval, že růst v posledním čtvrtletí zajišťoval zejména průmyslový sektor, domácí poptávka a stavebnictví však zůstaly stále ještě slabé. Ekonomové však předpokládají, že díky exportní poptávce a zvýšené důvěře díky nadcházejícímu vstupu do eurozóny bude růst ve druhém pololetí pokračovat. Podle nich ministerstvo financí brzy upraví vzhůru svůj jarní odhad celoročního růstu ekonomiky o jedno procento.
Ve druhém čtvrtletí se z téměř dvouleté recese vymanila i Litva, jejíž HDP vzrostl meziročně o 1,1 procenta. Lotyšsko sice v mezičtvrtletním srovnání rostlo již druhé čtvrtletí po sobě, meziročně však byl jeho HDP stále nižší.
Za celý loňský rok zažilo v Pobaltí nejhorší propad Lotyšsko, kde HDP klesl o 18 procent a země se kvůli krizi musela obrátit o pomoc na Mezinárodní měnový fond. Litva loni ztratila 14,8 procenta a Estonsko 14,1 procenta.
Zpráva převzata z ČTK.