V zásadě se tyto sankce dělí na dvě skupiny. První skupinu tvoří sankce za nesplnění nepeněžní povinnosti. Druhou skupinu tvoří sankce za nesplnění platební povinnosti. Do konce roku 2010 upravuje správu daní zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Od 1. ledna 2011 vstoupí v platnost nový zákon, který bude upravovat správu daní a poplatků, a to zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Pojďme se tedy podívat na sankce z pohledu těchto dvou zákonů.
Sankce za nesplnění povinností nepeněžité povahy
Sankce, které může finanční úřad vyměřit daňovému subjektu za nesplnění nepeněžitých povinností, jsou v současné právní úpravě tři – pokuta, zvýšení daně a penále. Podle zákona o správě daní a poplatků v platném znění může finanční úřad uložit poplatníkovi pokutu, pokud nesplní ve stanovené lhůtě povinnost nepeněžité povahy. Takovou povinností se rozumí například nesplnění oznamovací či registrační povinnosti, nereagování na výzvu správce daně apod. Správce daně může uložit pokutu opakovaně až do výše 2 000 000 Kč. Proti rozhodnutí o uložení pokuty se lze odvolat do 30 dnů od jeho doručení, přičemž včas podané odvolání má odkladný účinek. Pokud tedy poplatník nesouhlasí s uloženou pokutou, správně a včas podaným odvoláním může odložit povinnost uhradit pokutu až do doby vyřízení odvolání.
Pokutu, jejíž výše nepřesahuje 5 000 Kč, lze udělit i v blokovém řízení. Na rozdíl od pokuty uložené ve správním řízení se proti pokutě v blokovém řízení nelze odvolat a tedy ani oddálit její platbu.
Nově tzv. pořádková pokuta
Daňový řád nahrazuje pokutu do výše 2 000 000 Kč tzv. pořádkovou pokutou, která může být udělena do výše 50 000 Kč. Pořádková pokuta může být udělena pouze při jednání vedeném správcem daně, při kterém vznikly důvody pro uložení pokuty. Za takové důvody se považuje, pokud osoba opakovaně ruší pořádek navzdory předchozímu napomenutí, neuposlechne pokynu osoby, která jednání vede, nebo se chová urážlivě k úřední osobě. Pokutu lze také uložit za závažné ztěžování nebo maření správy daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění povinnosti nepeněžité povahy. Ve své podstatě došlo v daňovém řádu ke zpřesnění popisu, za co může být pokuta udělena, a také k omezení doby, do kdy může být tato pokuta udělena (1 rok ode dne, ve kterém došlo k pokutovanému chování).
Chcete se na něco zeptat? Ptejte se v naší daňové poradně.
Pozdní podání daňového přiznání
Za pozdní podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání může správce daně podle zákona o správě daní a poplatků uložit zvýšení daně, a to až do výše 10 % z daňové povinnosti uvedené v tomto přiznání. Zvýšení daně je v daňovém řádu nahrazeno pokutou za opožděné podání daňového přiznání či hlášení, a to buď pokud není daňovým subjektem podáno vůbec nebo je podáno déle než 5 pracovních dní po stanovené lhůtě. Pokuta je stanovena ve výši 0,05 % daně nebo daňového odpočtu nebo 0,01 % daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však do 5 % daně, odpočtu či daňové ztráty vypočtených v přiznání. Při nepodání hlášení plátcem daně (například u daně vybírané srážkou) nebo při pozdním podání takového hlášení o déle než 5 pracovních dní vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, která měla být v přiznání uvedena, maximálně do výše 0,5 %. Pokuta se vyměří v maximální výši 300 000 Kč.
Vypočítali jste daň špatně? Penále!
Zákon o správě daní a poplatků také upravuje povinnost uhradit penále, a to z částky dodatečně doměřené daně nebo snížení daňové ztráty, pokud je doměřena finančním úřadem. Toto penále není vypočítáváno z opožděné platby, ale je vyměřeno správcem daně za prostý fakt, že při daňové kontrole zjistil, že v daňovém přiznání nebyla daň vypočtena správně. Nejedná se tedy o penále za pozdní úhradu daňové povinnosti, jak byl dříve nazýván úrok z prodlení. Penále vyměří finanční úřad v následující výši:
- 20 % z částky daně dodatečně vyměřené správcem daně,
- 20 % z částky, o kterou byl snížen nadměrný odpočet, a
- 5 % z částky, o kterou byla snížena daňová ztráta.
Penále z dodatečně doměřené daně správcem daně zůstává v daňovém řádu zachováno ve stejném znění, je pouze snížena výše penále z daňové ztráty, a to z 5 % na 1 %.
Příště se zaměříme na sankce za pozdní úhradu daně a sankce vůči správci daně.
Autorka pracuje pro společnost Apogeo.